Před návštěvou soudu Agentura MM versus Vanda Hrycová v Bratislavě, jsem si prohlédl pozoruhodnou akci nezávislých občanů s tématem korupce a boje proti ní. Koná se přímo před vchodem do budovy Generální prokuratury Slovenska. Fotografie hovoří za vše. Obávám se, že by se podobný text před NSZ v Brně nemusel mnoho měnit – pouze za slovenská jména dosadit jim odpovídající česká slova, jména, výrazy a pojmy. O moc vpředu zas tak před Slovenskem nejsme, pokud budeme hodnotit výsledky práce policie, státního zastupitelství a soudů porovnáním, kolik osob podílejících se na nejvyšší formě korupce a hospodářské kriminality, skončilo ve vězení – rozuměj těch skutečně odpovědných. Z fotogalerie až mrazí – důležité texty jsou přepsané níže.
Ján Langoš: 1946 – 2006 – zakladatel Ústavu paměti národa - Zastánce důsledného vypořádání se s totalitními režimy na Slovensku - Muž odvahy, statečnosti a vytrvalosti v úsilí o svobodu a demokracii. U jeho reliéfu jsem postál delší dobu, znali jsme se. Velmi jsem si vážil a vážím, že už tenkrát Ján Langoš moji práci oceňoval.
„Politika se stala formou organizovaného zločinu, do kterého vtahuje i soudy, prokuraturu a policii.“
Michal Valo, generální prokurátor 1995-1999
„Neorali jste, neseli, jen byste sklízeli úrodu na které se podíleli naši předci.“
Skutečný boj proti korupci neexistuje.
Nečekejme od zpolitizované policie prolezlé korupcí, ve které se vše profesionálně řídí od shora, že policisté budou ochotní odhalovat či dokonce vyšetřovat případy politické korupce a podvodů. V takovýchto případech jde až o existenční ohrožení. Časem si už mnozí, anebo velká většina policistů, zvykla nevyčnívat, zůstat tiše v koutku a dělat si svoji „práci“, samostatně nerozhodovat, ale nechat si poradit od nadřízeného či prokurátora a tak to i skončí – zakládáním operativních spisů at acta, odmítáním trestních oznámení, zastavováním trestních stíhání z důvodů, že se trestní čin nestal, nebo skutek se stal, ale není trestným činem, anebo se nepodařilo zajistit důkazy proti konkrétnímu pachateli. V současné době se po korupční linii nedělá nic pořádně, nic závažného, neotvírají se žádné velké věci, proč tomu tak je, snad je každému jasné. Není tu skutečné politické moci, která to fakticky chce a nikdo nevytváří, hlavně na vládu, silný tlak, kterému by nemohla odolat (občanské sdružení, média, politická opozice, …,). Dokonce ani s nástupem předchozí vlády nedošlo k zásadní změně v sytému řízení, personálního obsazování, politických vlivů na policii i když jsme navenek poslouchali slova o „uvolněných rukách“. Druhou přešlapující institucí, která přímo odpovídá za tento stav je prokuratura, které si vybírá hlavně případy násilného charakteru, ale na skutečnou politickou korupci a závažnou hospodářskou kriminalitu jí chybí skutečná chuť a odvaha.
Jozef Šátek, bývalý ředitel ÚBOPK (Útvar boje proti organizované kriminalitě)
„Demokratické zřízení doplatí na to, že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých a demokracie jim ho dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů, cizinci budou chtít práva občanů a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než dovede být nejhorší monarchie anebo oligarchie." SOKRATES
Petr Robejšek při jedné besedě se studenty se měl vyjádřit v tom smyslu, že největší slabinou demokracie ve srovnání s komunismem je její těžkopádná administrativa, na rozdíl od komunistů, kde rozhoduje politbyro. Příliš často a příliš dlouho trvá, než se potřebné, jasné, logické rozhodnutí zdravého rozumu projeví v praxi. Toho dobře využívají Číňané. Demokracie tak ohrožuje sebe sama. Stupeň jejího sebeohrožení je přímo závislý na kvalitě jejích nejvyšších představitelů. Soudě podle současného stavu demokracie ve světě, kvalitě života a stavu občanských práv, není kvalita jejích vrcholných představitelů, odborná i lidská taková, aby nás naplňovala nadějemi. Spíše by nás měla co nejrychleji motivovat tento stav, právě výhodami přímé demokracie změnit, umožnit vládu těch nejlepších a nejschopnějších než bude pozdě.
Jan Šinágl, 20.10.2012
Read more...