Winston Churchill: „Ještě nikdy na poli lidského konfliktu nedlužilo tolik lidí za tak mnoho tak málo lidem.“
*5.10.1918 - †19.2.2014 - stíhací letec československého, francouzského a britského letectva v letech 1939 - 1945.
Brigádní generál v.v. Miroslav Štandera byl poslední ze slavných čs. generálů na Západní frontě. Rozloučení v Plzni v Chrámu sv. Bartoloměje bylo velmi důstojné. Včera, dne 25.2.2014, zemřel v Anglii další pilot - 310. peruť RAF, č. 788479 - seržant letectva F/Sgt Miroslav Kratochvíl (Bitton) - *14.10.1919 - †25.2.2014. Rozhodně nebojovali za to, co přišlo po roce 1948. Dnešní poměry jsou logickým následkem zločinné, komunistické ideologie. Právě takoví stateční lidé tento totalitní režim ohrožovali, proto jím byli nenáviděni a likvidování. Doporučuji shlédnutí vynikajícího filmu Hřbitov pro cizince z roku 1990, dnes už by se těžko natočil. Čest památce a odkazu těchto statečných Čechoslováků.
Omlouvám se za otočené video o 90 stupňů. Netuším, kde nastala chyba, v mobilu je videozáznam v pořádku? Opět jsem byl na konci nucen zazpívat druhou část Československé hymny. Brigádní generál Miroslav Štandera byl Čechoslovák, žil a bojoval za Československo. Protokol zřejmě neumožňuje zahrát už neplatnou hymnu. Toto proto byla jediná možnost, aby zazněla celá Československá hymna, při jejímž hraní spolu se svými kamarády mnohokrát salutoval a vzdával jí čest. Potěšilo mne poděkování několika občanů.
Zvukový záznam z rozloučení v Chrámu sv. Bartoloměje v Plzni, včetně všech čtyřech krátkých projevů, dva za Armádu ČR,
kamaráda zemřelého a primátora města Plzně.
ČT vysílala krátkou reportáž až ve cca dvacáté minutě hlavních večerních zpráv, bez jediného celkového záběru zaplněného Chrámu sv. Bartoloměje s důrazem na detaily. Divák měl tak dojem, že se mnoho veřejnosti nezúčastnilo. Včera zemřelého seržanta letectva Miroslava Kratochvíla nepřipomněla. Připomněla ho pouhou jednou větou ve včerejších hlavních večerních zprávách…
Je smutné, že na rozloučení nebyla přítomná žádná mládež, žáci a studenti plzeňských škol. Jeden místní občan si mi postěžoval, jak pracně musel hledat informace kde se obřad koná a od kolika hodin začíná. Žádné plakátování, žádné informace v tisku. Jak mi dále řekl, podobné akce se médii neprezentují, nebo až těsně před začátkem, veřejnost se o nich doví až když se konaly. Naštěstí se i přesto Chrám sv. Bartoloměje zaplnil do posledního místa, kdy museli lidé stát i před hlavním vchodem.
Plzeňský primátor měl hodnotný projev, ale, že se město Plzeň viditelně o odpovídající informování nepostaralo je i jeho odpovědností. Na druhé straně je třeba ocenit značnou účast představitelů Armády ČR, byť se ministr obrany nedostavil. Armáda a její letectvo se rozloučili důstojně, včetně na vteřinu přesného přeletu stíhaček. Sice jsme je pro mlhu neviděli, ale svým zvukem jistě potěšily i oba naše hrdiny, byl slyšet určitě i v nebi…
Jan Šinágl, 26.2.2014
P.S.
Doporučuji shlédnout „Vrahem z povolání – utrpení soudce Karla Vaše.“ Z pořadu: V roce 1956 byl Karel Vaš osvobozen z doživotního trestu za prokázané mučení a vraždy a dostal „bolestné“ 66.000,-Kč. Nejvíce se o jeho propuštění postaral jeho obhájce, otec nynějšího předsedy Ústavního soudu ČR JUDr. Pavla Rychetského, JUDr. Josef Rychetský. V otřesném dokumentu tvrdí současný předseda ÚS ČR Pavel Rychetský: „To byl politický vězeň.“ Na dotaz co říká vraždě belgického občana Emila de Backera odpověděl: „Jó, já o tom nic nevěděl.“ V Postoloprtech bylo zavražděno 3x více civilistů než v Lidicích, včetně pěti malých dětí z rozkazu Karla Vaše. Na školách se naše děti dozví jen o Lidicích. Po listopadu byl soudcem MS Praha JUDr. Liborem Vlasákem Karel Vaš odsouzen na 7 let. Po odvolání k Vrchnímu soudu byl osvobozen s tím, že zločiny jsou promlčeny. Pod rozsudkem jsou podepsáni bývalí vojenští prokurátoři za totality. Karel Vaš pobíral dvojnásobek průměrného důchodu až do své smrti. Karel Vaš na závěr dokumentu: „Byl jsem vždy na straně lidského, humánního pokroku.“
V roce 2002 se ho rozhodl politický vězeň Pravomil Reichl z USA Karla Vaše zabít. Ráno, v den naplánovaného činu, zemřel, jeho srdce to nevydrželo. Také jsem před lety navštívil Karla Vaše, po pietním aktu a vzpomínce na gen. Heliodora Píku před GŠ Armády ČR v Dejvicích. O záměru Pravomila Reichla jsem tehdy nic nevěděl. Škoda, druhou návštěvu už nevykonám, proběhla by zcela jinak. Rozhodně by mne za její průběh stovky nevinných obětí tohoto českého „Eichmanna“ neodsuzovali, stejně jako ostatní slušní a ještě normální lidé. J.Š.
P.S.
Plzeňský deník 27.2.2014: Plzeň se loučila se skromným hrdinou generálem Štanderou – s 61 fotografiemi
Read more...