Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

K.H.Borovský: „Kdo chce o politice ruského cára dobré ponětí míti, musí si především jiným pomyslit, že ještě jak živ nikdo z ní nic dobrého nezakusil, že tato politika u sebe začíná a u sebe končí a při všem jen sebe na zřeteli má, a že komu pomáhá, o toho také již smýšlí.“ Jako obvykle, chtějí Rusové, tentokrát pro změnu na Krymu, nastolit „MÍR“, tedy ten jejich. Probíhající obsazování Krymu nepřipomíná rok 1968, ale 1939, kdy Adolf Hitler také pod záminkou „ochrany“ etnických Němců v Čechách a na Moravě, přepadl a okupoval Československo. Karel Schawrzenberg: „Jde o jasnou snahu rozšíření moci Ruské federace, o obsazení a praktické připojení Krymu s důležitou námořní základnou v Sevastopolu k Rusku". Argumenty ruského prezidenta Vladimira Putina, který nasazení vojáků na Ukrajině zdůvodňuje potřebou ochránit tamní ruské občany, pak označil za shodné s argumenty Adolfa Hitlera při obsazování cizí země. "Hitler vždy prohlásil, že musí chránit tamější Němce. Je naprosto jasné, že nejde o ochranu ruských občanů, na které nikdo neútočí a jsou v naprostém bezpečí." Přirovnání prezidenta Zemana k roku 1968 je scestné, nikdo zde Rusy nevítal jako je dnes vítá dnes ruské etnikum na Krymu. Když Rusové něco chtějí tak NEJEDNAJÍ! Ti kdo chtějí jednat zabíjejí, jako např. gen. Maschadova a Dudajeva v čečenské válce. Jednají, resp. respektují pouze USA, dokud jsou silné. Vždy používali sílu a rozuměli jenom síle. V tom se nezměnili a nezmění. Proto marně volají do Moskvy ukrajinští diplomaté s žádostí o jednání. Putinův geopolitický projekt není možný bez kontroly Ukrajiny. Hrozí obnovení studené války či dokonce skutečná? Krymští Tataři už žádají o pomoc své muslimské bratry v Turecku.

Putin ze sebe vytvořil za dlouhá léta „hrdinu“ a těžko si může dovolit ztratit tvář náhlou „měkkostí“. Podlehne mesiášství, které vždy hrozí, koncentruje-li se tolik moci do rukou jednoho člověka, bez viditelného odporu? Je Rusko zaskočeno reakcí Ukrajiny, nebo má snad „prsty“ v dění na Ukrajině už od počátku? Zajímavé je dosavadní mlčení Číny? Rozumné řešení by bylo odevzdání Krymu zpět Rusku. Zde mohou být velkou překážkou krymští Tataři. Statisíce by se jich z Ruska chtělo vrátit do svého původního domova. Pod nadvládou Ruska na to mohou zapomenout.

Putin jen čekal na konec Olympijských her. Západ naivně věří, že Rusko bude dodržovat mezinárodní právo. Západ by měl přestat věřit, ale ŽÁDAT! President SRN Joachim Gauck i USA Barack Obama dobře věděli, proč na Olympijské hry v Soči nepojedou.

Mimochodem Hitler uspořádal také své Olympijské hry v Berlíně v roce 1936, až na to, že začal válku o tři roky později, zatímco Putin haraší zbraněmi už týden po Olympijských hrách v Soči. „Pokrok“ ve XXI. století, nebo „o krok“ blíže k dalšímu válečnému konfliktu, tentokrát už ne lokálního rozměru? Stále platí: Problémem světa není síla zlých, ale slabost dobrých.

Sledoval jsem dnes zprávy na ARD, německé veřejnoprávní televizi. Nebetyčný rozdíl v porovnání s veřejnoprávní ČT a ČT 24. Hlavní zprávy z celého světa, jako každý den, od 20:00 do 20:15 hod. Poté místo klasického, oblíbeného pořadu omluva moderátora: „Omlouváme se vám, také jsme měli jinou představu o sobotním večeru … “ Následuje dalších 15 minut zpravodajství jenom o Krymu a Ukrajině. Zakončeno sdělením, že sobotní program bude pokračovat a okamžitě přerušen, jakmile se objeví nové zprávy. Tak si představuji zpravodajství veřejnoprávní televize, kdy je efektivně a aktuálně informována většina obyvatelstva. Nové zprávy, postřehy, jasně stručně, aby každý pochopil podstatné a měl základní přehled.

Nepřekvapuje, že veřejnoprávní ČT2 právě vysílá další válečný film USA o bojích ve Vietnamu. Filmu o Afgánistánu či Čečně se těžko dočkáme, kde probíhala mnohaletá genocida Sověty…

Jan Šinágl, 1.3.2014

„Kdo chce o politice ruského cára dobré ponětí míti, musí si především jiným pomyslit, že ještě jak živ nikdo z ní nic dobrého nezakusil, že tato politika u sebe začíná a u sebe končí a při všem jen sebe na zřeteli má, a že komu pomáhá, o toho také již smýšlí.“

K.H.Borovský na okraj chystaného setkání ruského cara, pruského krále a rakouského císaře v říjnu 1850. To se přesněji snad ani říci nedá, a je přitom jedno, zda se car jmenuje zrovna Nikolaj I, J.V.Stalin, Nikita Chruščov nebo Vladimír Putin.

Z knihy Bohumila Doležala: Karel Havlíček / Portrét novináře

* * *

Šabatová versus Křeček: Nejdůležitější je svoboda politického projevu

,,, Chtějí žít stejně, jak to vidí v Polsku, na Slovensku a u nás v Česku, chtějí jen to, co máme my. A když Janukovyč náhle dohodu odmítl, připadali si jako před bránou Danteho Pekla: „Vzdej se vší naděje, kdo tady vstupuješ.“ Považovali to za konec naděje na normální život našeho typu a odsunutí někam do Eurasie. Proto tito Ukrajinci protestovali na kyjevském náměstí Majdan. Janukovyč však proti nim policejně zasáhl, čímž část opozice zradikalizoval a přiměl k používání násilí. A završil to minulý týden brutální, smrtící střelbou do lidí vlastní země, v jejímž důsledku jich několik desítek, možná více než sto, zahynulo. Tím přestal být legitimním prezidentem a stal se řezníkem z Kyjeva. A za tento svůj rozkaz by měl Janukovyč viset. To je můj politický názor.

* * *

Joachim Gauck: Role Německa ve světě

Projev německého prezidenta 31. ledna na mnichovské bezpečnostní konferenci, v němž se vyslovil pro větší angažmá své země. Šlo o skutečně státnický projev, a proto se jej ČESKÁ POZICE rozhodla zveřejnit v plném znění.

Dodržování lidských práv je zcela zásadní podmínkou záruky bezpečnosti a mírového a kooperativního světového uspořádání - Rozhodnutí mezi zásahem, či nekonáním je v každém případě velkou morální výzvou - Politika by neměla být jen věcí expertů nebo elit. A zahraniční politika už vůbec ne. - Úvahy o existenčních otázkách patří do středu společnosti. - Poválečná generace měla celou řadu dobrých důvodů k nedůvěře, ale doba této zásadní nedůvěry je pryč. - Právě proto, že Německo dnes prožívá dobré časy, si musíme položit otázku, co můžeme změnit dnes, aby nám i zítra zůstalo to, co je pro nás podstatné.

* * *

Ukrajinský ministr vnitra Avakov. "To, co se děje, považuji za ozbrojenou invazi a okupaci odporující všem mezinárodním smlouvám a normám." Rusko vždy jedná z pozice síly, rozumí a uznává jen sílu. V podstatě svým současným jednáním uráží a vysmívá se celému demokratickému světu. Po tom co se stalo, kdy si Rusko dělá co chce, bez ohledu na druhou stranu, odmítá snahy o komunikaci, záleží jen na Západě, zda ukáže svoji schopnost a sílu konkrétními činy, nebo prokáže vlastní neschopnost nekonáním. Jen ze slov a výzev si Rusko nikdy nic nedělalo. Západ má dost účinných pák k dispozici přinutit Rusko k jednání, ať už uvalením obchodního embarga, zablokováním obrovského majetku oligarchů na Západě, tzn. nemovitosti či finančních kont. Takové jednání vyžaduje silné osobnosti a státníky jako byl např. Winston Churchill. Je otázkou, zda se takový objeví. Příliš dlouho trvající období míru vede k tomu, že silné a schopné osobnosti z politiky odcházejí. Jejich místa obsazují více či méně schopní úředníci a technokraté. Krize vždy podporuji nové, silné osobnosti, tolik potřebné v dnešní době. V tomto ohledu, přes všechnu vážnost situace, může být situace na Ukrajině nakonec přínosná nejen pro Ukrajinu, EU a svět, ale i pro samotné Rusko, přispěje-li ke „zrodu“ nového „Churchilla“. Evropa ani svět si nemohou dovolit dlouho nečinně čekat a nekonat. Rusko rozhodně jen čekat a nekonat nebude. Bude případnou pokračující nečinnost a neschopnost Západu maximálně využívat.

Jan Šinágl, 2.3.2014  

Tak nám zabrali Krym

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)