Dle zpráv na ČT 24, mohla být příčinou tragédie závada na dveřích, která způsobila náhlý pokles tlaku vzduchu a bezvědomí i členů posádky, měli stihnout už jen automatické nastavení nouzového klesání. Dveře byly před letem opravovány. U nízkonákladové společnosti můžeme právem pochybovat o zaručení 100% kvality opravy. „Protokoly a papíry“ nemohou být nikdy zárukou kvalitně odvedené práce do „posledního šroubku“. I ten může být počáteční příčinou, kdy se na sebe nabalují další, končící smrtí cestujících a posádky. Zcela vyloučit to nebudeme schopni nikdy.
Stále větší letadla z důvodů snižování nákladů jsou další časovanou bombou, kdy nutně je letadlo řízeno jen elektronikou, pilot nemůže sám mechanicky reagovat a letadlo ovládat v případě krizové situace. Při přistání Boeingu v řece Hudson v NY, tuto možnost pilot měl a dokonale ji využil – i díky tomu, že měl bohaté zkušenosti s létaním od plachťáků přes vojenská letadla. Tu bohužel většina pilotů nemá, zvláště u nízkonákladových společností, kde postačí jen patřičné letové hodiny, v podstatě odsezené za klidného letu, bez nácviku krizových situacích. Když nastanou, je pravděpodobnost pilotní chyby u těchto pilotů přirozeně značná.
Mimochodem současná obří letadla mají velký problém s odbavováním a nastupováním pasažérů, kdy v daných časech pro odbavení a nástup do letadel to nestíhají či za značného stresu cestujících. To může být dalším rizikovým faktorem pro bezpečnost letu v mnoha ohledech, včetně nedostatečné kontroly jak letadla, tak cestujících. Těžko se kvůli tomu budou předělávat letiště, aby vše bylo zvládnuto jak třeba. Věřme, že nebude třeba varování, jako v případě CONCORDE a tento vývoj k velkokapacitním letadlům bude ještě včas zastaven.
Je-li prioritou zisk, nutně stoupá riziko ohrožení kvality. Pravděpodobnost leteckých tragédií u firem s touto nezodpovědnou strategií je tak mnohem větší než u společností, které dbají na bezpečnost na prvním místě, tedy nejen slovy.
Při stavu dnešní techniky by bylo už na místě zajistit bezpečnost a rychlé nalezení tzv. „černých skříněk“ buď jejich včasným oddělením od letadla před nárazem, nebo přenášením dat do řídících center během letu. První systém byl vynalezen v Kanadě už v 90-tých letech. Je běžně používán u vojenských letadel.
Jan Šinágl, 25.3.2015
* * *
Aktualizováno:
Airbus záměrně navedl k zemi druhý pilot, tvrdí francouzský žalobce. Při takovém mediálním zajmu vždy hrozí zpravodajská, nechtěná selhání do doby, než se objeví oficiální informace. Mohlo jít samozřejmě i o výše uvedené selhání dveří a mnoho jiného. Do doby než budou zveřejněny zvukové záznamy a data, vyvstává stále mnoho otázek. Zatím vše nasvědčuje tomu, že na vině je kpt. letadla, ale do jaké míry jen on? Jak je možné, že jako nejvíce odpovědnému mu není kdykoliv a rychle umožněn vstup do kokpitu? Co bylo příčinou selhání druhého pilota? Porucha letadla, následné bezvědomí, kdy ještě ve stresu mohl zkusit letadlo zachránit a udělal nechtěně opak toho co chtěl? Nebo selhání srdce, či skrytá duševní porucha, která se projevila při přeletu jeho bydliště (zvláštní, že místo dopadu připomíná rakev)? Utajené rodinné problémy? Dveře do kokpitu se snad zavírají automaticky, nemuselo jít o záměr? Proč není platné v kokpitu nařízení jako v USA, kdy v kokpitu musí být vždy nejméně dvě osoby? Dozvíme se někdy pravdu. Věřím, že od nejbezpečnějšího leteckého dopravce brzy a že pomůže opět o další stupeň zvýšit bezpečnost létání. Jistota není v ničem, pouze ve smrti. J.Š.26.3.2015
P.S.
V souvislosti s utajováním zdravotního stavu druhého pilota dané lékařským tajemstvím a právem na ochranu soukromí, si položme otázku: Do jaké míry lze utajovat zdravotní stav pilota, když má ve svých rukou životy stovek lidí? U pilotů by zde měla být jasná výjimka. Mají logické obavy ze ztráty svého prestižního a lukrativního povolání. Zákon by měl nařizovat lékařům povinně informovat odpovědné.
* * *
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.