Navštívil jsem tento vojenský hřbitov západních letců, námořníků a vojáků poprvé včera, 12.května. Je umístěn na Olšanech uzavřený, za vzrostlými stromy, že ho nevědoucí návštěvník snadno přehlédne – na rozdíl od otevřeného, nepřehlédnutelného hřbitova vojáků Rudé armády v těsném sousedství. I věnců je u Mohyly s kovovým mečem méně, než u pomníků Rudé armádě. Přitom by samotná Rudá armáda neměla bez spojenecké, materiální a bojové pomoci proti nacistickému Německu, žádnou šanci na vítězství. Budu se na toto místo vracet. Stejné doporučuji vám a mladé generaci. Toto místo vyzařuje a sděluje mnohem více, než v komunistickém stylu stavěné pomníky Rudé armádě aniž bych v nejmenším zpochybňoval oběť jejích vojáků. Jakoby zde pokračovalo i po 70. letech zapomínání na naše spojence a jejich utajování. Nikdo nechce přepisovat dějiny, jak tvrdí předseda Sněmovny Jan Hamáček. Popsání pravdy nemůže být nikdy žádným přepisováním dějin. Dějiny se dějí a jsou jen jedny, jen historie je často vítězi potřebně ideologicky měněna.
Bohužel jsem toto druhé, porovnávací video níže ze hřbitova převážně vojáků Rudé armády, nedotočil (došla mi baterie). Takže už jsem nemohl natočit ani skromný, malý pomníček našich západních letců RAF v těsné blízkosti. Je smutné, že u něho byly jen věnce ministerstva obrany ČR a GŠ České armády. Vládní věnce chyběly. Západní vojáci mají pouze jeden společný pomník. Škoda, že se pro naše letce RAF nenašlo místo u jejich západních kamarádů na blízkém vojenském hřbitově Spojenců. Bojovali i proti komunismu, kterého se jejich nemalá část stala obětí po nástupu zločinného komunistického režimu k moci.
Připojuji citáty amerických veteránů z konce úžasného videa „Krásná cesta“, natočeného podle scénáře Jiřího Lavičky z Plzně, ulice Karoliny Světlé. Stará už se 25 let o americké veterány společně se svoji paní. Jezdí už k němu jako do dalšího státu USA. Prožívají u něho lidsky to nejcennější, co jim manželé Lavičkovi mohou nabídnou a co žádný politik nabídnout nemůže, pokud pro něho není jeho funkce prostředkem ke službě zemi a národu. První přijíždějí týdny před Slavnostmi svobody, poslední týdny po jejich skončení…
* * *
Charles A.SAVAGE: „Život je nespravedlivý, ale když jsem v Plzni cítím, že je pořád dobrý.“
Erik Otto PETERSEN: „Z Normandie jsem ujel přes 1000 mil a nepotkal pěknou milou holku… až v Plzni. Děvčata z krásy nevyrostla!“
Frank BUERGLER: „Přeji si do smrti nezapomenout na vřelost Plzeňanů…“
Verne LEWELLEN: „Báječní lidé v báječné zemi. Lepší než v koutu Nebrasky, kde žiji.“
Bill STEPHENSON: „Při osvobození Plzně jsem se naučil tři slova – pivo, koláče, holky. Všechno pořád platí!“
Artur FREINSTEIN: „Vaše děvčata mne naučila tancovat, což mne baví dodnes. Nikdy jim to nezapomenu.“
George THOMPSON: „V roce 1945 ze všech vyzařovala radost a přesvědčení, že si váží svobody. Každoročně si to k vám jezdím kontrolovat!“
Earl INGRAM: „Nejsilnější zážitek? Češi, lidé… rozumíte dobře, český lid!!!“
Gerald CUTURE: „Třešničkou na dortu byla Věra, na celý život!“
Samuel Roy HODGES: „Byl jsem chudý a od dětství musel tvrdě pracovat. V Čechám jsem viděl to vděčné obyvatelstvo a prvně se cítil bohatým.“
James D.DUNCAN: „Vběhli jsme do náruče úžasných obyvatel. Obdarovávali nás domácím jídlem, které jsme neměli po mnoho měsíců.“
Leon Dean HYMAS: „Po zachmuřeném postoji obyvatel západní Evropy, byl Cheb prvním místem, kde jsem si užíval radostné uvítání…“
Stehen R.MASOIN: „Marta!!!“
Karl R.LINQUIST: „Frigidní západ Evropy nahradil teplounce vřelý pobyt v jižních Čechách, bylo sladko a je na co vzpomínat.“
Virgil L. LUCAS: „Ohromný příval dojetí místních lidí vyvolával vnitřní pocit štěstí z dobře vykonané práce – je konec války a jsem živ…“
* * *
DÍKY AMERIKO, DÍKY AMERIČANÉ!
Jan Šinágl, 13.5.2015
* * *
Plzeň 6.května 2015: Ukončení Slavností Svobody u pomníku DÍKY AMERIKO!
VE STÍNU ŠIBENICE: Tryzna v chrámu sv. Michala v Brně dne 7.května 2015
„Atentát" č.4 na pomník okupantům na Olšanech - PČR konečně konala
Read more...