Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Hraji tenis už od svých 10-ti let. To, co jsem včera viděl ve finále mužské dvojhry v Paříži, bylo neskutečné. Kdo neviděl, neuvěří. Nádherná sportovní bitva, kde nic nechybělo – napětí, zvraty, úroveň, emoce, slzy, radost, člověčina, jakou je schopen nabídnout jen tenis. Stanislas „Stan“ Wawrinka porazil Novaka Džokoviče způsobem, který vejde do dějin světového sportu v tom nejlepším slova smyslu a té nejvyšší hodnoty. Uznáním a dojetím slzeli oba soupeři, diváci na místě i televizní diváci na celém světě. Nelze to popsat, aniž by se nesnížil zážitek. Neuvěřitelná 3 ½ hodinová bitvy tenisových velikánů, jakoby z jiného světa, úžasný sportovní a morální výkon na nejvyšší možné úrovni. Byla to oslavu sportu v té nejčistší podobě. Žádný záznam nemůže tento životní zážitek z přímého přenosu nahradit. Novak Džokovič ukázal svoji velikost oceněním charakteru Stana Vavričky, kdy připomněl, že charakter a čestnost jsou hodnoty, které v životě především platí. Plným právem stejně ocenil velikost svého soupeře „Stan“ Wawrinka. Nekončící, mnohaminutový aplaus a hold poraženému, musela přerušit až hudba, stejně jako slzy dojetí Novaka Džokoviče z uznání publika jeho výkonu a charakteru. Dlouhé, vzájemné objetí po skončení finále, hovoří za vše. V tomto finále nebylo poraženého!

Sledoval jsem přímý přenos na Eurosportu s německým komentářem. Záměrně ne s českým komentářem. Německé sportovní komentátory považuji za jedny z nejlepších na světě. Mají neuvěřitelné množství informací, včetně zákulisních detailů, které používají v pravý čas, stejně jako dokáží v pravý čas mlčet, když obrazovka říká vše. Dokonce znali i výraz „Ty vole“, který hned přeložili do němčiny, jakmile ho Lucie Šafářová vykřikla. Popsali ho přesně tak, jak ho vnímá český tenisový divák, když Lucie tímto výrazem okomentovala svoji chybu. Komentátor je nedílnou součástí kvality sportovního přenosu. V tomto ohledu se čeští sportovní komentátoři mají ještě hodně co učit.

Za nejlepšího českého komentátora tenisu v historii považuji nezapomenutelného Luďka Brábníka, který také dokázal dát sportovnímu přenosu potřebnou kultivovanost a mravní étos. (Zemřel 30. září 1989, šest týdnů před Listopadem, takže se společenské ani pracovní satisfakce nedočkal. Prakticky celý produktivní život strávil v područí dvou zavrženíhodných diktatur – nacistické a komunistické. Sportovního uznání se PhDr. Luděk Brábník dočkal až po čtvrt století – 18. prosince 2014 byl in memoriam slavnostně uveden do Síně slávy českého hokeje.)

Hymny pro vítěze na Roland Garros byly novinkou, stejně jako videa dřívějších vítězů, předávající ceny novým šampionům. Martina Navrátilová byla dojata záběry ze dnů jejího vítězství na Roland Garros. Slzy v očích, kdy si oběma rukama zvedala tváře a naznačovala tak divákům, že se nemůže smát od radosti, ale jen slzet dojetím.

Člověku je smutno, když mnozí naši vynikající sportovci a lidé byli donuceni opustit svoji rodnou zemi, jejich rodiče, či předci, aby se potom oni či jejich potomci prosadili v jiné zemi, když jim to jejich rodná země neumožňovala, a šířili tak pověst své nové země po celém světě. Stanislas má příjmení znějící polsky, ale jeho prarodiče jsou Češi. Jeho otec je Němec a matka je Švýcarka.

Švýcarská TV vysílala přímo na všech kanálech pro německy, francouzsky, italsky a rétorománsky hovořící obyvatele země. Mládež má tak nový vzor, stejně jako kdysi Martina Hingisová také ve Švýcarsku, nebo Martina Navrátilová s Ivanem Lendlem v USA. Jak se zachovají média a instituce České republiky s oceněním skvělého výkonu Lucie Šafářově? To jsou momenty, kdy má být MŠMT okamžitě aktivní a plně situaci využít. Obávám se, že to dopadne stejně jako s Martinou Sáblíkovou.

Jsme stále zemí, která si neváží svých hrdinů. Kdo vyčnívá, je nebezpečný, úspěch se neodpouští, tím více, nepochází-li ze sportu. Pokus se to nezmění, zůstaneme i nadále malou zemí zeměpisně i duchem. Věřme, že se to začíná měnit. Zcela jistě, pokud ve vedení země budou nahrazeni straničtí „bafuňáři“ lidmi, kteří budou sloužit zemi a ne jen svým nízkým pudům, zájmům a především sami sobě.

Jan Šinágl, 8.6.2015

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)