Pohřeb bude v sobotu 13. června od 11:00 hodin v kostele sv. Václava v Brumově-Bylnici. Veřejnost se bude moci v sobotu 13. června se zesnulým rozloučit od 10:00 hodin v brumovské obřadní síni. Zádušní mše se uskuteční v neděli 14. června od 20:00 v kostele Nejsvětějšího Salvátora na Křižovnickém náměstí v Praze, sloužit ji bude katolický kněz Tomáš Halík.
S panem Vaculíkem jsem se setkal několikrát. Nezapomenu na první osobní setkání ve Švýcarsku, kam byl pozván po roce 1989. Při výletu parníkem po Vierwaldstättersee v Lucernu jsem mu předal několik aktuálních textů. Ochotně je převzal se slovy, které už si přesně nepamatuji ve smyslu: „Mám hroznou vlastnost, vše co dostanu do ruky musím přečíst.“
Přál bych mu podobné parte, jaké měl „Sýrařský král“ pan Milan Vyhnálek z Tasmánie. Krásně barevné, s květinami a fotografiemi. I po mnoha letech si ho budou moci jeho potomci a přátelé rádi prohlížet. Určitě by se mnou pan Vaculík souhlasil. Jen by tam jistě chtěl mít milovanou cimbálovou muziku a krojované „ogary a cérky“.
U nás, i po čtvrt století, se stále používá odpudivý, úřednický, bezduchý a neosobní, socialistický styl…
Jan Šinágl, 11.6.2015
* * *
Ludvík Vaculík: Na přelomu věků
„Vidím vývoj kontinuálně, letopočet není žádným mezníkem. Bojím se, že škodlivý vývoj nesený technikou a masami, jejich potřebami i fanatismy, bude zaražen až nějakou katastrofou. Berte si ve svém bytě, během svého dne, do ruky jednu věc za druhou a musíte přijít na to, že většina nemusela být vyrobena, není k životu nutná. Ten průmysl, ta spotřeba, to je ten pohádkový zlý drak sedící na království.
Protože jsem pro neporušenou přírodu, jsem i pro to, aby se člověk nedral např. na Měsíc: to je poslední kus neporušené zemské přírody. Ale dávám si někdy otázku, jaký může být smysl lidské existence: a ať s Bohem nebo bez něho, přicházím k úvaze, zda snad nemáme oduševnit vesmír. (V tom smyslu, jak píše Teilhard de Chabdin). Pak by bylo naším úkolem připravit se k opuštění chladnoucí země a k přesídlení jinam. Jako kdysi zeměkouli, tak „kolonizovat“ vesmír. Ovšem ne těmi metodami a ke stejnému účelu, nýbrž k něčemu, co se dá přibližně nazvat „uskutečněním Boha“. To je všechno, nazdar!“
Ludvík Vaculík, spisovatel, žijící v Praze
Read more...