Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

… Slova J. J. Rousseaua na pomníku – „Vidíme-li nespravedlnost a mlčíme-li k ní, pášeme ji sami.“ — jsou mementem pro další generace. A výstrahou bude i tato kniha, jejíž autor se snažil více než 30 let dopátrat skutečné pravdy, procházel archivy, noviny, setkával se s pamětníky. Teď máte možnost zjistit, jak hrozný a zrůdný byl v noci z 18. na 19. června 1945 masakr na Švédských šancích. Je to smutné čtení. Ale je načase, podívat se kruté pravdě do očí.

Vladimír Puchalský primátor statutárního města Přerova

Konal se na Přerovském zámku dne 19.června od 14:00 hod. za účasti vedoucího sociálního oddělení velvyslanectví Německa v Praze pana Normana Axmanna. Od 49:55 min. promluvila paní Brunhilde Reitmeier-Zwick, spolková předsedkyně Karpatsko-německého krajanského spolku. Od 55:10 min. promluvil pan Norman Axmann. Zástupce spolku ze slovenské Dobšiné připomněl, že v Petržalce čeká na připomenutí další hromadný hrob s téměř 600 sty oběťmi a že jsou v tomto ohledu „pozadu“ za Českou republikou. Žádný z pozvaných, vysoce postavených českých politiků, se nedostavil.

V rovinaté krajině okolí Přerova je asi 300 metrů vysoká zales­něná vyvýšenina. Působí docela mírumilovně, a přesto skrývá celou řadu příběhů, spojených s válečnými událostmi. Už sám název - Švédské šance - upomíná na období třicetileté války, kdy si tam švédská vojska vybudovala ležení... S přípravami na válku souvisí i betonový bunkr v lesíku na kopci vybudovaný za první republiky...

Ovšem nejstrašnější události se odehrály v průběhu jediné noci těsně po konci druhé světové války. Noc plná hrůzy přinesla smrt pro více než 267 karpatských Němců, hlavně žen, dětí a starých li­dí ze středního Slovenska. Jejich cesta domů skončila právě tady. Kniha Krvavá noc na Švédských šancích podrobně mapuje nejen samotné historické události, ale snaží se pojmenovat i příčiny a dů­sledky této nepochopitelné tragédie.

A nepochopitelný je i fakt, že se v Přerově o masakru na Švéd­ských šancích téměř půl století vůbec nemluvilo. A pokud se něja­ká zmínka objevila, byla zpravidla daleka pravdy. Prvním krokem k přiblížení této stinné stránky naší historie bylo v roce 1995 vydá­ní rozsahem malé, ale o to významnější publikace Františka Hýbla „Tragédie na Švédských šancích v červnu roku 1945“. V roce 1993 byl na přerovském hřbitově, v místě bývalého zahradnictví, kde by­ly po exhumaci uloženy ostatky 71 zavražděných mužů, vybudován pomník. Místo, kde se setkávají lidé z Přerova a pozůstalí, aby si připomněli památku nevinných obětí.

Slova J. J. Rousseaua na pomníku – „Vidíme-li nespravedlnost a mlčíme-li k ní, pášeme ji sami.“ — jsou mementem pro další generace. A výstrahou bude i tato kniha, jejíž autor se snažil více než 30 let dopátrat skutečné pravdy, procházel archivy, noviny, setkával se s pamětníky.

Teď máte možnost zjistit, jak hrozný a zrůdný byl v noci z 18. na 19. června 1945 masakr na Švédských šancích. Je to smutné čtení. Ale je načase, podívat se kruté pravdě do očí.

Vladimír Puchalský primátor statutárního města Přerova

* * *

Jan Šinágl, 22.6.2015

* * *

Facebook: POMNÍK NA ŠVÉDSKÉ ŠANCE

* * *

Pietní akt u pomníčku obětem na Švédských šancích na přerovském hřbitově

Kopat hromadný hrob muselo 27 mužů z Lověšic

Křest knihy „Krvavá noc na Švédských šancích nedaleko Přerova 18. a 19.června 1945“

Krvavá noc na Švédských šancích nedaleko Přerova 18. a 19.června 1945

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)