Z mostu hodili i matku s batoletem v náruči. Ústí připomene masakr Němců - 1.srpna 2015 na ČT 24 od 22:05 hod., by měl být vysílán pořad k tématu.
Pietní akt měl k provedení, odpovídající 70.výročí hodně daleko. Uspořádali ho potomci zavražděných.
Za Magistrát Ústí nad Labem řekla primátorka Věra Nechybová jen pár všeobecných slov, položila kytku a nedůstojně rychle, krátce po zahájení, odešla. Zřejmě z obav, aby ji komunisté na Magistrátu opět tvrdě nezkritizovali… Čest města Ústí nad Labem zachránil svým projevem místostarosta Střekova ing. arch. Jiří Němeček. Bylo naprosto skandální, že doprava na Mostě Edvarda Beneše, nebyla vůbec přerušena!!! Náhodně přítomný velitel policie mi řekl, že nebyl nikým požádán o přerušení dopravy během pietního aktu. Nebyl by problém odvést dopravu na okolní mosty a trolejbusům nařídit omezenou rychlost. Sám na místě rychle zařídil alespoň zablokování jednoho jízdního pruhu. Jaký rozdíl ve srovnání s radnicí města Přerova, kde primátor Mgr. Vladimír Puchalský pojmenoval konkrétně zločin a vyjádřil lítost. Radnice Přerova vydala i knihu k 70.výročí největšího masakru na našem území v době míru v minulém století v česko-německém provedení. Žádní známí politici z české strany se, dle očekávání, nedostavili, stejně jako se žádní nedostavili na pietní akt na Švédských šancích u Přerova, dne 18.června 2015, v den 70. výročí masakru, stejně děsivého. I tam byly vražděni děti a batolata čs. vojáky Svobodovy armády. V Ústí nad Labem zřejmě také stáli v pozadí výbuchu v cukrovaru, který vše rozpoutal a kdy zahynulo 27 zaměstnanců. Ti se mají také dočkat své pamětní desky od Magistrátu.
Jeden z přítomných českých Němců mi vyprávěl, jak mu při odsunu na ústeckém hlavním nádraží říkal otec: „Podívej se, něco takového už v životě neuvidíš.“ Při odjezdu vlaku ho doprovázel běžící čs. voják s rozevlátou vojenskou blůzou a křičel: “Určitě se vrátíte!“ Nebo jak ústečané 30.července, den před masakrem, varovali ústecké Němce, aby příští den nevycházeli do ulic. Údajně nejvíce měli řádit komunisté, kdy si vyřizovali své osobní účty. Další očitý svědek mi vyprávěl, že si pamatuje, jak ještě daleko od mostu čekali na březích „lidé“ a bodci přinutili zraněné a tonoucí zůstat v Labi, pokud je rovnou nezavraždili. Požádal jsem ho, aby mi o tom napsal. Odpověděl: „Já chci mít už klid.“ Shodli jsme se, že Mnichovská dohoda začala už krátce po roce 1918.
* * *
Diskutujte: Vše už bylo řečeno…
Jiri Nestler — 2015-07-31 10:01
Cituji Aleš:
Pořád se omlouváme Němcům, ale neslyšel jsem nikdy omluvu Čechům za odsun ze Sudet. Nesouhlasím s kolektivní vinou, ale díky Němcům jsem prožil 40 let v totalitě. Kdyby neválčili, tak by se k nám Rus nedostal. Pan Šinágl si utekl do Německa, teď plače na nesprávném hrobě. Pronásleduje komunisty, ale zapomíná, že láskopravdař je nechal žít v klidu.
V roce 1918 v Sudetech žilo minimum Čechů. Teprve Beneš a TGM obsadili Sudety s armádou a státními úředníky. Jen si představ moderní Sudety a teď tam přijde česká hloupá úředníci /česká realita dneška/ a říka co ti Němci mají dělat.. apropo kdyby ti Češi v 1938 přijali německé občanství tak mohli v Sudetech zůstat.. Tuhle volbu v roce 1945 sudetněmci neměli... nemají se za co omlouvat
* * *
Dne 19.května 2015 jsem napsal tehdejšímu primátoru za Hnutí ANO ing. Josefu Zikmundovi dopis ve věci přejmenování Mostu Edvarda Beneše. Odpověděl mi dne 2.června 2015.
Na místě jsem zaznamenal ČT, ČRo, ČTK, Deník PRÁVO a německou regionální televizi. Doufejme, že alespoň veřejnoprávní média důstojně připomenou široké veřejnosti památku nevinných obětí, kde umíraly i batolata se svými maminkami a kdy po nich bylo ještě stříleno. ČT odvysílala včera v Událostech reportáž. Na Švédské šance si v červnu v Událostech netroufla. Možná se tak stalo i díky mému dopisu gen. řediteli ČT Petru Dvořákovi ve věci kvality zpravodajství ze dne 29.7.2015. Jeho text zveřejním až s jeho případnou odpovědí. Dnes večer na ČT 24 od 22:05 hod., by měl být vysílán pořad
k tématu.
Stále platí, že náš národ se ke vlastním zločinům na nevinných nikdy nechce dobrovolně a přímo přiznat a omluvit. Je to jen důkazem, jak se stále nedokážeme vyrovnat s vlastní minulostí. Dokud to nedokážeme, nemůžeme na takto nestabilních základech stavět stabilní budoucnost. Na špatném a ze špatného nemůže vzniknout trvale nic dobrého a hodnotného.
Dnes večer se poprvé po letech nezúčastním oslav státního svátku Švýcarska v Praze na Žofíně. Budu o demokracii vyprávět v pořadí už 6.turnusu na Letním táboře v Praskolesích.
Jan Šinágl, 1.8.2015
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.