V Událostech 1.8.2015 mezi 25 titulkami se místo na 71.výročí Varšavského povstání, nenašlo. Podívejte se na „Události“ německé veřejnoprávní ARD ze stejného dne od 6:50 min. Trvají 15 minut a dozvíte se vše potřebné z celého světa, včetně sportu a počasí. Potom pochopíte, co je to skutečná veřejnoprávní služba. Nedivme se známému polskému vtipu o nás a naší povaze: „Víte jak se pozná, že skončila II.světová válka? V Praze začalo povstání.“ My raději vydáme poštovní známku Járy Cimrmana jako výraz naší švejkovské „odvahy“, než našeho skutečného hrdiny…
Jan Šinágl, 3.8.2015
* * *
* * *
Varšavské povstání 1.srpna 1944
Varšavské povstání bylo ozbrojené povstání zorganizované Zemskou armádou v Němci okupované Varšavě. Propuklo 1. srpna a jeho účelem bylo osvobodit Varšavu pokud možno ještě před příchodem Rudé armády a existencí fungující legitimní státní správy tak znemožnit ustavení loutkové vlády dirigované Stalinem. Bylo součástí poslední fáze Akce Bouře (Akcja Burza), která zahrnovala povstání napříč celým Polskem.
Povstání nemělo naději na dlouhodobý úspěšný boj bez pomoci zvenčí, protože povstalecké síly neměly dost lidí ani vybavení. Navíc se okupační síly dověděly o povstání hodinu předem a zavčas tak stihly uvést své jednotky do pohotovosti a zabezpečit některé klíčové posty, takže se nepodařilo ovládnout celou předpokládanou oblast ani získat všechen předpokládaný materiál. Když Rudá armáda zastavila svůj postup a dlouho odmítala byť jen poskytnout povstalcům přísun zbraní a střeliva, bylo rozhodnuto. Povstání bylo rozdrceno a utopeno v krvi.
Heinrich Himmler nařídil již na počátku povstání zničení města a vyhlazení jeho obyvatelstva a tento rozkaz byl vzorně plněn. Německé jednotky od počátku masově vraždily válečné zajatce i nezúčastněné civilisty. Ušetřeny nezůstaly ani ošetřovatelky či nemluvňata. Takovýto přístup ovšem nutil povstalce bojovat až do úplného konce a jelikož přitom dokázali vzdorovat velmi houževnatě a způsobovali přitom německé straně těžké ztráty, místní němečtí velitelé tento postoj nakonec revidovali. 2. října bylo vyhlášeno příměří, 3. října v 5:00 vstoupila v platnost kapitulace povstalců, smluvená s podmínkou, že se zajatci bude zacházeno v souladu s Ženevskými konvencemi. Bezprostředně po kapitulaci byla dohoda (s mírným zpožděním v některých oblastech) zhruba respektována, později již pouze v některých případech.
Důsledky porážky povstání byly pro Polsko strašlivé. Byla při něm zdecimována elita polského národa, resp. to, co z ní zbývalo po pěti letech teroru. Celkem zemřelo 120–225 tisíc civilistů, přes 700 tisíc jich bylo vyhnáno z města a město samo bylo srovnáno se zemí. Mezi mrtvými civilisty i bojovníky měli značné zastoupení mladí lidé a inteligence, kteří tvořili většinu příslušníků bojových jednotek. Rozdrcení povstání zároveň znamenalo téměř úplné zničení centrálních struktur Polského podzemního státu a Zemské armády; tyto organizace tak v klíčovém okamžiku přestaly být konkurenceschopným oponentem nastupující komunistické moci.
Komentáře
za Vislou pomůže bylo předčasné. Ale to muslei povstalci asi vědět, nebyla okupace části Polska od SSSR po dohodě s v roce 1939 Hitlerem včetně Katyně dostatečným důkazem? I dodnes nevysvětlitelná smrt generála Sikorského, dcery a doprovodu v Gibraltaru včetně záchrany českého pilota
jako jediného v plovací cestě i tamní přítomnost a později slavného sovětského agenta přesvědčující? Stalin Poláky nenáviděl a nechávat jiné ve štychu ať už na Slovensku SNP či v květnovém povstání 1945 v Praze bylo součástí jeho politiky. A stále zbývá otázka, jak povstání mohli Němci v klidu potlačit, mít za zády asi 30 km "odpočívající" Rudá armáda a oni vyhazují varšavské domy dům po domu i zapálení staroměstské radnice 1945 vyznělo podobně.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.