Před 140 lety, 3. 4. 1876 se narodil Tomáš Baťa – K.Mrzílek: „Nejhorší je hluchota, která 
nechce slyšet.“
Naše národní prostředí si nikdy neuvědomilo, kdo to byl Tomáš Baťa. Především zásluhou sdělovacích prostředků, literatury a kultury vůbec, a to už od začátku 20. století.
V poslední době vychází hodně baťovských reedic, ale zatím na veřejném povědomí o skutečném batismu není znát nic. Stále se tradují komunistické agitky: Byl sice ve světě úspěšný, ale byl to vykořisťovatel, třídní nepřítel, a byl na dělníky přísný. Sice jim dobře platil, ale jenom proto, aby je mohl tím víc vykořisťovat (To je logika co? Ale národ na to slyšel!). Když Beneš v říjnu 1945 Baťovu firmu znárodnil, měl, podle znění dekretu, Jan Baťa dostat za firmu zaplaceno. Dostal. Od Beneše 15 let těžkého žaláře. Bylo před 28. únorem, v r. 1947.
Proč náš národ místo hrdosti na nejúspěšnějšího sociálního reformátora v dějinách, Tomáše Baťu, dodnes chová v paměti komunistické pomluvy o největším vykořisťovateli?
V čem spočívá světodějný význam Tomáše Bati? On vytvořil společenský systém, v němž je i dělník, vedle řádně placené práce, také podílníkem na zisku, a tímto svým podílem na kontě se stává zámožným člověkem, jenž svůj kumulovaný podíl na zisku dílny investuje jako kapitál do závodu z čehož má další, kapitálové příjmy. Je to 10% úrok ze stavu stále rostoucího účtu. Tím byl „plným titulem“ zámožným kapitalistou a podnikatelem, nikoli jen námezdní silou. Odešel z dělnické třídy či proletariátu do třídy kapitalistů. Po 25 letech práce v závodě – ve svých 40 letech, je zaměstnanec-podnikatel natolik zámožným, že může odejít ze závodu a živit se podnikáním anebo bezpracně žít nadosmrti.
Jak to přijala česká politická scéna? Místo jásotu, že tímto mizí třída proletářů a s ní i třídní boj, odsuzovala Baťu za vznik dělnické aristokracie. (Asi je to hodně zlé, být aristokratem.)
3. dubna bylo 140. výročí narození Tomáše Bati.
Právě včera ČT neuměla vzpomenout výročí toho, jenž nenávistné teorie Marxe a Lenina poslal ke dnu. A doopravdy vytvořil, lze to tak nazvat, „dělnickou aristokracii“. Pouze Dvojka dala do programu, jenom jakoby náhodou, něco o třech Batích. Starý díl Čáslavského o Zlínu, a večer jakýsi francouzský film o vzniku a zániku Baťovy firmy, zaměřený na Tomáše Baťu jn. (Tomíka) a jeho rodinu, jenž narozeniny neměl.
Film francouzské provenience (!) ukázal, jak Tomík řídil všechny závody mimo dosah říše socializmu. Byl to smutný film o konci výrobce bot se 130 tisíci oddanými a spokojenými zaměstnanci. Z celé výrobně-obchodní soustavy tu výrobní musela omezovat a nakonec zrušit.
To by se tygru Janovi Baťovi stát nemohlo.
Snad něco pozitivního v tom filmu bylo: Přiznání Tomíkovy manželky, že nedokázali udržet tradiční „sociální charakter“ baťovského podnikání, a přiznání George Bati (syn Tomíka), že malinko se zpozdili a nechytili svěží technologický vítr, jenž preferoval malé závody. Jak nepomohlo ani přestěhování výroby do Ázie. Naopak se obuv začala v Číně nakupovat do baťovské obchodní sítě, jíž se dosud daří.
Dojemné bylo vyprávění propuštěných zaměstnanců po likvidaci závodu ve Francii, kteří dlouho nemohli pochopit, jak mohl zaniknout Baťův závod, založený Tomášem a Janem 1931a 32, v němž jim bylo tak radostně a bezpečně žít, s nímž se cítili srostlí, a tvořili nerozlučný bezstarostný kolektiv.
Tyto pořady k výročí T. B. 3. 4. „o něčem jiném“ jsou ilustrací našeho národního povědomí o slavném sociálním tvůrci Tomášovi Baťovi: Televizní pořady, a první poštovní známka v Česku s Tomášem Baťou, kde červeně září „B“ z loga Tomíka Bati.
4. 4. 2016 Vrbík, Zlín
* * *
Dokument z roku 2004: Baťa, rodina, která chtěla obout celý svět
* * *
V nedělních Událostech, dne 3.4.2016 od 19:00 hod. se mezi 26 zprávami nenašlo místo pro zmínku o Tomáši Baťovi?! Francouzský dokument české režisérky je PR pro rodinu Tomíka, syna Tomáše Bati. Je plný nepravd, zamlčování a ba i lží. Marie nebyla první láska Tomáše Bati, ale tzv. „manželství z rozumu“. Tomík nebyl žádným šéfem kanadské firmy, natož aby ji vybudoval – viz mnou nedávno zveřejněné dokumenty o struktuře této firmy. Dokument názorně ukazuje, jak selhalo neschopné vedení firmy, ne systém Baťa. Firma patřila po právu Janu Antonínu Baťovi a jak bylo také přáním Tomáše Bati a strvrzeno kupní smlouvou. Tomíkovi v jeho soudním sporu pomohli spojenci, kteří dali JAB na tzv. „černou listinu“ za což se později jeho potomkům omluvili. JAB by konec firmy Baťa nedopustil, na to byl příliš dobrým žákem svého nevlastního bratra a jeho pokračovatelem, na rozdíl od Tomíka, který má nepřímý podíl na smrti svého otce (vzhledem k problémům, které Tomík způsobil ve Švýcarsku, riskoval jeho otec start letadla v mlze.) na rozvoji firmy od cca 15.000 zaměstnanců až po 130.000 po skončení II.světové války, měl Tomík pramalý podíl, pokud vůbec.
Je nehoráznost tvrdit: „Jan Baťa se v době okupace nikdy veřejně nepostavil za své zaměstnance“. Podporoval slovenský i český odboj, exilovou vládu v Londýně, prezidenta Edvarda Beneše (jenž si peníze bral, ale Jana Baťu nenáviděl), pomáhal vyzbrojit armádu při mobilizaci, zachránil 2000 židovských rodin atd, o tom všem tento paján pomlčel?! JAB byl okraden komunisty a poté Pithartovou „demokratickou“ vládou, která rozdávala či prodávala hluboko pod cenou (např, obchodní dům Baťa na VN) z majetku JAB!
Tomík a jeho rodina si hanebně připisuje zásluhy svého otce a svého strýce. Kolika penězi tato rodina na tento paján asi přispěla?! O charakteru rodiny svědčí i to, že na poštovní známce vydané ke 140. výročí Tomáše Bati není použito originální „B“!?
Tato definice z dokumentu je vystihující: „Baťovský systém vytvořil mimořádně silnou podnikovou soudržnost a zachoval lidskou důstojnost. System, který byl spojen s osobitou organizací práce. Systém, který byl totalizující v tom smyslu, že v sobě zahrnoval současně rozměr urbanistický, sociální I ekonomicky.“
Tomáš Baťa a Jan Antonín Baťa předběhli dobu. Máme se stále čemu z jejich odkazu učit – i Tomíkovi potomci!
Připomínám:
Výroba Bati ve Francii začala v roce 1933, 1935 a 1939 takto:
Hellocourt (Alsasko), 1933
Vernon (Seine), 1935
Neuvic Dordogne, Francie 1939
Operace v Číně se rozšířily po roce 1930
Nezapomeňme, že když zemřel Tomáše Baťa sn. byl jen jeden malý Baťův výrobní závod v jeho vlastnictví mimo území Československa. Nacházel se v Jugoslávii a druhé pronajatý na zkoušku výrobního závodu byl v Indii. Celkový počet zaměstnanců byl ménší než 200 lidí. Mezinárodní výrobní operace Bati ve Zlíně byly tehdy velmi malého rozsahu. To je vidět z přiloženého grafu. Je neuvěřitelné, co Jan Antonín Baťa dokázal. Viz přiložená prezentace ovšem neznamená, že Tomáš Baťa nebyl velký muž. Byl.
Jan Šinágl, 5.4.2016
* * *
I.díl: Ke 140. výročí narození Tomáše Bati
II.díl: Ke 140. výročí narození Tomáše Bati
III.díl: Ke 140. výročí narození Tomáše Bati
IV.díl: Ke 140. výročí narození Tomáše Bati
V.díl: Ke 140. výročí narození Tomáše Bati
VI.díl: Ke 140. výročí narození Tomáše Bati
VII.díl: Ke 140. výročí narození Tomáše Bati
VIII.díl: Ke 140. výročí narození Tomáše Bati
IX.díl: Ke 140. výročí narození Tomáše Bati
X.díl k dnešnímu 140. výročí narození Tomáše Bati
* * *
Z knihy Švec, který dobyl světa, od Evžena Erdélyho:
Z Odkazu Tomáše Bati potomkům:
„...Byla to touha tvořit, poskytovat stále a stále většímu množství lidí účast na výhodách, které náš závod jak spolupracovnníkům, tak zákazníkům poskytoval. Pokud budete této velké ideji sloužit, potud budete ve shodě se zákony přírodnimi i lidskými. Jakmile ale budete každý pamatovati sám na sebe, jakmile přestanete sloužit svému závodu všeobecně, stanete se zbytečnými a padnete neodvratně.“
* * *
Vzpomínka. Tomáš Baťa se narodil před 140 roky
„Neřeknu nic nového, když prohlásím, že bez Tomáše Bati by Zlín nebyl Zlínem. Jsme příkladem města, které hodně vděčí jednomu člověku. Dokázal ho nasměrovat, díky němu se stalo z malého nevýznamného sídla městem, které je domovem desítek tisíc obyvatel. Tomáš Baťa si naší úctu stále zaslouží. 3. duben 1876 je stále datem, které má pro Zlín a Zlíňany velký význam. Je dobře, že si narození tohoto velikána připomínáme, že se kvůli němu potkáváme,“ uvedl primátor města Zlína Miroslav Adámek.
… Po úmrtí Tomáše Bati v červenci 1932 převzali řízení podniku jeho nástupci. (Zdroj: brožura Tomáš Baťa a Zlín)
P.S.
Jak ubohé, když nelze vyslovit jméno Jana Antonína Baťi?! Pouze jméno Tomíka Bati si nedovolí uvést, vypadalo by to hodně hloupě, tak se napíše „jeho zástupci“… JAB: „Pravda vyjde jednou najevo jako olej nad vodu.“
* * *
„Žádný podnik nevyroste k velikosti, pokud nevynalezne způsob, jak měnit nádeníky v ředitele.“
Tomáš Baťa
Read more...