Dne 8. prosince 2016 proběhla ve CoWorking Prague (Karlovo náměstí 7, Praha), debata o školství. Vystoupil jsem v diskusi. Můj příspěvek byl oceněn jako jediný potleskem, potěšilo vzhledem k funkcím panelistů a vzdělaných z řad publika, mezi kterými bylo i mnoho mladých.
Připomněl jsem finský systém vzdělávání a porovnal s českým. Finsko prakticky odstranilo zbytečné úřady, značně investovalo do školství tak, aby ti nejlepší lidé se dostali k učitelské profesi. Zmínil jsem i aktuální kauzu dr. Ivanky Kohoutové, která za dodržování platných zákonů a předpisů byla „odměněna“ žalobou a požadavky vyplnit nesmyslné dotazníky odpovědných institucí neodpovědných za nic. Český učitel je odpovědný za to, co se žáci a studenti naučí, včetně odpovědnosti za jejich bezpečnost na školách. Tolik potřebnou kreativitu nelze definovat a naučit. Argumentoval jsem i úspěchem učitelky Jany Králové. Je jen třeba stylu výchovy a vzdělaní dát prostor, aby se přirozená kreativita projevila a uvolnila. Učebním drilem se jen potlačuje a likviduje. Naše školství je z nemalé části byznys, kdy školy kvůli dotacím snižují nároky na studenty při přijímání i zkouškách, nemluvě o intelektuálním potenciálu naší malé země vzhledem k počtu škol. Kvalita vzdělání není otázkou jejich počtu, ale jejich kvality. Výsledkem je nemalé množství nepotřebných vysokoškoláků. Nemálo z nich by přijímací zkoušky na gymnázia první republiky neudělala. Na druhé straně z nich mohli být dnes stále více potřební a chybějící řemeslníci, střední kádři, vydělávající více a jistě i spokojenější a šťastnější, protože by vykonávali práci odpovídající jejich schopnostem a předpokladům. Jak řekl výstižně jeden z diskutujících z řad veřejnosti: „Ví všechno o ničem a nic o všem.“
Připomněl jsem článek o digitální demenci, Citát Alberta Einsteina: „Technika má sloužit nám, pokud budeme my sloužit ji, budeme produkovat generace idiotů“ a Dalajlámovu výzvu o dnes tolik potřebné fundamentální změně světa.
Učitelé nemohou nikdy nahradit roboty, mohou jen pomáhat. Učitelská profese a její kvalita je životně důležitá pro budoucnost každé země, která chce být a zůstat vyspělou. Je nejvyšší čas, abychom si učitelů začali vážit a udělali vše proto, aby se ti nejlepší lidé dostali ke vzdělání a výchově. Jinak se postupně staneme zaostalou zemí, která bude odsouzena jen k využívání vyspělými s patřičnými riziky a dopady na naše životy a budoucnost naší země.
Jan Šinágl, 11.12.2016
* * *
* * *
Reforma školství může být i reformou života
… Učitel by měl podporovat nezávislost dítěte, je to první krok v jeho svobodném vývoji. Má-li dítě nad sebou neustále dohled, nenaučí se samostatnosti, sebedisciplíně a odpovědnosti za svá rozhodnutí. Učitel dále připravuje vhodné prostředí, ve kterém se dítě cítí bezpečně, a vybírá podněty odpovídající jejich potřebám. Respektuje individuální vývoj každého dítěte. Dítěti nevnucuje nové činnosti či poznatky, neruší ho při práci, pomoc poskytuje pouze v případě, je-li o ni žádán. Chová se přirozeně, upřímně, trpělivě, hovoří klidným a tichým hlasem. S dítětem komunikuje empaticky, neposuzuje, neodsuzuje, nehodnotí.
Read more...