Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Nejnovější komentáře

  • 22.10.2017 09:45
    Pane Šinágl, chtěl bych Vám touto cestou poděkovat za Vaši ...

    Číst dále...

     
  • 21.10.2017 23:09
    Já si myslím, že říkat generalizace ve smyslu, Češi jsou ...

    Číst dále...

     
  • 21.10.2017 22:53
    Tak doufám, pane Šinágle, že jste si na svého koně ANO vsadil ...

    Číst dále...

     
  • 21.10.2017 11:08
    Učit se hrdinství nejde. Hrdinství vzejde ze statečnosti a z ...

    Číst dále...

     
  • 19.10.2017 14:10
    Einiges darüber schrieb ich in meiner Novelle "Misere". Jetzt ...

    Číst dále...

     
  • 19.10.2017 02:25
    Bohužel s vámi nemohu souhlasit. Podle mého názoru exekuce vznikla ...

    Číst dále...

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“ Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Najde Vláda ČR odvahu požádat Rusko o finanční odškodnění našich občanů, zavlečených do Gulagů?!

GULAGRusové nám „milostivě“ na flashce“ za 1.200.000,-Kč sdělili jména 60.000 Čechoslováků ze zločinných, stalinských Gulagů. Od SRN jsme požadovali a stále požadujeme náhradu škod za okupaci. Odškodnění za totální nasazení našich občanů v jisté míře už proběhlo. Odváží se někdo požádat Rusko o odškodnění našich občanů o Zakarpatské Rusi nemluvě? Obávám se, že to ani jednoho "politika" nenapadne. Některé naše občany jsme odškodnili sami, ale jen ty, kteří o to požádali! Jako vždy slyšíme jen prázdné řeči politiků, pomlouváme, nenávidíme a řešíme nepodstatné českým stylem "ode zdi ke zdi". Potom se jen divíme, chceme být litováni a čekáme, že za nás budou jiní situaci řešit, bojovat a umírat - hospoda, chata, supermarket - pohoda za každou cenu má přednost...

  

* * *

Češi v sovětských Gulazích

A co po válce?

Babka: Po válce byl přísun vězňů do sovětských pracovních táborů největší. V podstatě hned, jak Rudá armáda překročila hranice původní prvorepublikové Československé republiky, se začalo zatýkat. Několik desítek tisíc lidí bylo pozatýkáno na území Podkarpatské Rusi, tisíce z území východního Slovenska, kde žili Rusíni, ale i Maďaři a pochopitelně Slováci. V českých zemí jde asi o tři stovky perzekvovaných, jak to vyčíslil Vladimír Bystrov. 250 z nich byli příslušníci meziválečné emigrace z území Sovětského svazu, čili Rusové, Ukrajinci, v menší míře Bělorusové. Tím asi nejznámějším byl generál Vojcechovský (v roce 1938 vrchní zemský velitel pro Čechy), který se bohužel již nevrátil. V roce 1951 zemřel někde v okolí Tajšetu, v táboře Ozerlag. Z 250 emigrantů, kteří byli v roce 1945 uneseni, se zpět do Československa vrátilo asi 70, ostatní tam zůstali.

… Dnes máme v evidenci asi 1300 popravených Čechů a Čechoslováků. Jde o nebývalou věc českých dějin, nehledě na to, že naprostá většina lidí byla postřílena během jednoho roku. Největší popravy se odehrávaly třeba na Žitomirsku, 28. září 1938, na svátek svatého Václava a těsně v dalších dnech. V době, kdy u nás vrcholil Mnichov a kdy jsme Sovětský svaz pokládali za naději bylo v Žitomiru popraveno asi 200 místních Čechů jenom proto, že byli členy Sokola, divadelních spolků nebo že měli příbuzné někde v Československu.

… V posledních letech se našemu pracovišti podařilo získat několik set spisů NKVD, které byly vedeny na československé občany.

… Jelcinův zákon totiž neumožnil vytváření společných archivů. Například v Moskvě naše výzkumy zachránila ta okolnost, že všechny (jsou to desetitisíce) spisy těch, kteří byli souzeni městskou správou NKVD pro Moskvu a moskevskou oblast, byly převedeny v polovině 90. let do Garfu, do Státního archivu ruské federace, a jsou k dispozici badatelům. To se týká například těch 20.000 popravených, kteří leží v Butovu. Ti, co byli popravováni centrálními orgány, leží na Komunarce a jejich spisy má neustále Federální služba bezpečnosti. Ta nám na naše dotazy řekne, že je má, dokonce i dohledá některé další, ale neukáže. Respektive nám je ukáže za předpokladu, že by se nám podařilo sehnat notářsky ověřený souhlas pozůstalých nebo příbuzných po oběti. Odvolávají se totiž na zákon o rehabilitaci, který říká, že nahlédnout do toho spisu mohou jenom příbuzní, nikoli veřejnost nebo odborná veřejnost. Výjimku učinili před lety, když se tvořily soupisy popravených. Tehdy tam vpustili pár historiků, kteří byli členy rehabilitačních orgánů a vytvářely se soupisy těch obětí. Proto víme, že tam ti lidi jsou a že zahynuli a kdy a podobně, jejich spis ale vidět nemůžeme.  Nicméně platí (tak jako všude) archivní zákon, který je vyšší než zákon o rehabilitaci. Ten tvrdí, že po 75 letech není žádný archivní materiál tajný, pokud by to nebyla otázka státního tajemství nejvyšší důležitosti, jako je atomová bomba nebo něco podobného. Sotva to budou spisy, kdy poslední z nich vznikl v listopadu 1938, takže před několika měsíci uplynulo těch 75 let.

Za první republiky se naše orgány alespoň trochu staraly, ale to se nedá říct po druhé světové válce, že?

Hradilek: Česká republika si uvědomila svoji zodpovědnost za osudy československých občanů, kteří byli zavlečeni po válce do Sovětského svazu. V roce 2002 se rozhodla odškodnit ty, kteří si o to požádají a nějakým způsobem doloží, že byli do těch lágrů zavlečeni a strávili tam nějaký čas, popřípadě o to mohli žádat jejich pozůstalí či příbuzní. Tam ta zodpovědnost české vlády určitě byla v tom, že nedokázala zabránit sovětským orgánům, kteří zde masově zatýkaly v prvních dnech po osvobození Československa.

Pamětnice Věra Ottová:

Dědeček byl stavební inženýr, dělal mosty v Žitomiru, to bylo poměrně významné město na Volyni. Byl čerstvě vystudovaný, bylo mu přes třicet let. Mojí mamince bylo asi osm let, mojí babičce bylo přes dvacet. Dědeček v bílé košili, uprostřed spokojené domácnosti. Najednou zazvonil zvonek, dědeček šel dolů ze schodů s tím, že jde otevřít, co se děje, venku stáli dva pánové u auta. Maminka s babičkou koukaly z okna, co se před domem děje s dědečkem. Dědeček se na ně podíval nahoru, zamával jim, sedl do auta a odjel. Uprostřed této rodinné idylky ony čekaly, že se vrátí, nikdo se nevracel a už se nikdy nevrátil.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1040400-cesi-v-sovetskych-gulazich

* * *

Bude se ve věci angažovat bývalý prezident Václav Klaus, oceněný prezidentem Ruska Puškinovou medailí? Bude se ve věci angažovat současný prezident Miloš Zeman, obdivující prezidenta Ruska Vladimíra Putina? Využijí oba svých kontaktů v zájmu těchto nevinných čs. občanů a jejich pozůstalých? Víme, co můžeme od těchto pokrytců očekávat… Dokáží být „silní“ jen mezi slabými.

Dnes ve 14:00 hod. byl na velvyslanectví SRN v Praze dr. Františku Hýblovi propůjčen Kříž za zásluhy se stuhou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Cituji z pozvání velvyslance SRN v Praze dr. Christopha Isranga ze dne 9.8.2017: … Spolková republika Německo tímto vyznamenáním oceňuje Vaše obrovské zásluhy o usmíření mezi Čechy a Němci, a to zejména prostřednictvím Vašeho příspěvku k historickému zpracování událostí z 18. a 19.června na tzv. Švédských šancích v Přerově…

Mezi pozvanými byl i primátor Přerova Mgr. Vladimír Puchalský, tak se snad více brzy o tomto významném aktu dozvíme z webových stránek města Přerova - http://www.prerov.eu/cs/ a velvyslanectví SRN - http://www.mzv.cz/jnp/cz/. Byl pozván i redaktor ČT Petráček, který s laureátem natáčel, bohužel se omluvil… Bylo by jen příjemným překvapením, pokud se dostavila jiná média a seznámí veřejnost s touto významnou událostí.      

Bude František Hýbl také mezi vyznamenanými na Pražském Hradu ke dni 28.října 2017? Obávám se, že tento druh zásluh není v současné době na Pražském Hradu preferován… 

Přerov Švédské šance 18.6.2017: Postřílená batolata, děti a maminky čs. vojáky, se navrátily do společného hrobu ke svým tatínkům a dědečkům, po 72 letech…

O hodnotách umíme jen „kecat“, žijí jimi už jen jednotlivci. Věřím, že jich bude přibývat - k radosti patrona naší země sv. Václava, kterého dnes vzpomínáme a uctíváme! Pravda ve městech a vesnicích to vidět není, ale život není jen o materiálních hodnotách. Věřím, že to chápe stále více lidí, kteří už ví, že materiální blahobyt není cílem, ale základnou, cestou za skutečnými hodnotami a poznáním. Teprve potom ubude závisti, nenávisti, nepřejícnosti - a zamračených obličejů.

V den patrona naší země sv. Václava.

 

Jan Šinágl, 28.9.2017

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (3 Votes)
Share

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Strojový překlad webu

Czech English French German

Reklama