Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Nejnovější komentáře

  • 18.11.2017 21:18
    Performed it for awhile, the sport is alright.

    Číst dále...

     
  • 18.11.2017 19:05
    Jasně, udávat se nemá, ale hlásit se to musí! Hlavně, že ...

    Číst dále...

     
  • 18.11.2017 13:53
    Bohužel je stále dost lidí, kteří nerozlišují mezi udavačstvím ...

    Číst dále...

     
  • 18.11.2017 13:26
    Ještě napište, pane Šinágl, že by zrovna Vám, pro kterého ...

    Číst dále...

     
  • 18.11.2017 08:25
    Rozhorčených je jistě mnoho, ale kdo sám koná a naplní svoji ...

    Číst dále...

     
  • 17.11.2017 23:35
    Stačí mít svobodu slova? Je třeba mít také posluchače, kterým ...

    Číst dále...

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“ Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

STÁTNÍ BEZPEČNOST V 50. LETECH ODEBÍRALA VE VĚZNICÍCH MATKÁM NOVOROZENCE

MCH 1 Hartl Petr Obelhani aversSTÁTEM ORGANIZOVANÉ KRÁDEŽE DĚTÍ V ČSSR A NDRMCH 2 MFD KS Sudme zlociny komunismu 231104

Teprve nyní se odhaluje jeden z nejhorších zločinů, které v 50. letech spáchali příslušníci Státní bezpečnosti. Ti totiž přímo ve věznicích odebírali matkám novorozence. Více informací má Eva Petržílková:

V průběhu 50. let prošly věznicemi bývalého Československa tisíce žen. Mnohým z nich se ve vězení narodily děti, které jim však Bezpečnost vzápětí odebrala a pod změněným jménem předala do dětských domovů nebo k adopci. Často je adoptovaly rodiny příslušníků bezpečnosti nebo vězeňské služby. Skutečné matky se pak se svými dětmi již nikdy nesetkaly. Podle údajů Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu se jedná asi o šest set dětí. Nejméně tři desítky z nich patřily ženám, které byly odsouzeny z politických důvodů. Vyšetřování těchto případů, které Státní bezpečnost po celá léta tajila, bylo velmi náročné. Jak vlastně Úřad pro dokumentaci tyto případy odhalil, vysvětluje vyšetřovatel Otakar Liška

Jediný dosud zdokumentovaný případ, kdy se podařilo odhalit skutečnou identitu takto zavlečeného dítěte, skončil ovšem smutně. Sedmiměsíční syn ministerského úředníka Zdeňka Tomana, kterého StB v roce 1948 zatkla a obvinila z protistátní činnosti, se také dostal do náhradní rodiny, kde vyrůstal pod jiným jménem. Jeho otec, kterému se podařilo z vazby utéct a emigrovat na Západ, se celá desetiletí bezvýsledně domáhal na československých úřadech informací o svém dítěti. Teprve po roce 1989 se mu podařilo zjistit identitu chlapce. Ten však mezitím už v šedesátých letech tragicky zahynul. Ostatní děti, které vyrůstaly se změněnou identitou, se nejspíš nikdy o svých skutečných rodičích nedozvěděly. Ani na výzvy v médiích dosud neodpověděl nikdo z těch, kdo by mohl mít informace o jejich původu. Vyšetřovatel Otakar Liška však hodlá ve svém pátrání pokračovat dál:

Podle historiků, kteří se případy takto ukradených dětí rovněž začínají zabývat, jde o zcela nový, neprozkoumaný jev. Má ale i svou citlivou etickou stránku, protože bez ohledu na nezákonnost postupu tehdejší Státní bezpečnosti se mohly tyto děti se svou náhradní rodinou zcela ztotožnit.

http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/statni-bezpecnost-v-50-letech-odebirala-ve-veznicich-matkam-novorozence

* * *

STÁTEM ORGANIZOVANÉ KRÁDEŽE DĚTÍ V ČSSR A NDR

MCH 3 CD 50 nucene adopce 120794Norský případ dětí Evy Michalákové je v našich internetových diskusích často srovnáván s odebíráním dětí árijského typu v nacistickém Německu (typicky Irena Kroupová v idnes.cz: „… nenacházím srovnání s ničím jiným, než s odebíráním dětí árijského typu a jejich převýchovou na správné Němce ve fašistickém Německu.“)

Nabízím lepší a hlavně časově bližší srovnání. Tím je systém nucených adopcí dětí politických vězňů a emigrantů v bývalé NDR organizovaný v 70. a 80. letech východoněmeckou ministryní školství a manželkou Ericha Honeckera Margot (nar. 1927). Na tento zločinný „Kidnapping“ upozornila německá média už počátkem 90. let a právem ho označila za státem organizovanou krádež lidí. (V této souvislosti se nabízí otázka, kolik podobných nucených adopcí dětí politických vězňů a emigrantů proběhlo ve stejné době v ČSSR. Myslím, že jde o jedna z otázek, jíž by měl co nejdříve zařadit mezi své výzkumné priority ÚSTR. Je to jistě podstatnější otázka, než jakou je např. zkoumání jízdních řádů na východním Slovensku v 50. letech.)

V bývalé NDR docházelo dokonce k případům, kdy byli rozděleni sourozenci tak, že mladší děti byly dány k nucené adopci bezdětným rodinám funkcionářů východoněmecké komunistické strany, zatímco starší děti byly puštěny za rodiči do západního Německa. Následky uvedeného zločinného jednání Margot Honeckerové se tu a tam vracejí a zjevují dodnes. Zvláště pikantní příchuť v sobě nese případ, na který upozornila 30.12. 2012 televize RTL v pořadu „Vermisst“ (Pohřešovaný).

Šlo o případ paní Heidi Schillerové-Steinové. Manželé Schillerovi byli v prosinci 1982 odsouzeni oba na 4 a půl roku vězení za „předávání informací organizacím nepřátelským státu“ (analogie k tehdejšímu československému „poškozování zájmu republiky v zahraničí“). Po 15 měsících byli vykoupeni západoněmeckou vládou a vycestovali do SRN. Mezitím se za záhadných okolností ztratil jejich 3-letý syn Dirk, kterého se jim ani po pádu komunistického režimu v NDR nepodařilo najít.

Teprve po téměř 20 letech se zjistilo, že stopa ztraceného dítěte vede patrně do Chile, a to přímo do luxusní rezidence, kterou nyní vlastní Margot Honeckerová. V této rezidenci žije také její vnuk Roberto Yanez (nyní 38 let). Jeho podoba s dětskými fotografiemi uneseného Dirka i s příslušnými počítačovými simulacemi je ohromující. Test DNA, který by vnesl do celé záležitosti jasno, M. Honeckerová i R. Yanez odmítají.  

Kolikpak podobných kostlivců si už nastrkalo Česko do skříně? Je, myslím, jen otázkou času, kdy tito kostlivci začnou vypadávat…

http://pravyprostor.cz/statem-organizovane-kradeze-deti/

* * *

MCH 4 Babis kseft za Havla 300617ÚS ČR nedávno omezil přístup k informacím hlavně ohledně platů politiků. Zákon bude účinný až bude vydaný ve Sbírce zákonů. Dozvíme se někdy jaké platy pobírali (resp. odměny) všichni ředitelé ÚDV, hlavně současná ředitelka ÚDV PhDr. Eva Michálková? Doposud nebyly vyšetřeny komunistické zločiny ani těch obětí, o nich se hovoří v pořadu Příběhy 20. století (Post bellům) atd. Jedná se o tisíce obětí. Jak je to vůbec možné 28 let po listopadu 1989?! Možné vysvětlení nabízí jen dohoda se státními zástupci, kteří pomáhají krýt odpovědné před  stíháním, za zneužívání pravomoci veřejného činitele, nečinnosti atd., včetně popírání komunistických zločinů. Proč nekoná nejvyšší státní zástupce JUDr. Pavel Zeman, který si tohoto děsivého stavu musí být vědom?!

Zákon č. 40/2009 Sb./§ 405 TZ:

Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo jiné zločiny nacistů a komunistů proti lidskosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. 

Připomínám usnesení Pl. ÚS ČR 3/14 ze dne 20.12.2016 o zpřístupnění svazků StB – proti byli ústavní soudci Pavel Rychetský, Ludvík David, Josef Fiala, Jan Filip, Jan Musil, Radovan Suchánek a Milada Tomková?! Jakoby „leninské křídlo“, či tzv. „pátá kolona KSČM“…?!

Jan Masaryk: „Komunismus je 10% ideologie a 90% taktiky.“

V.I.Lenin: „Zničte morálku a národ vám padne bez boje do klína.“

Valíme tu postkomunistickou „kouli“ jako Sysifos. Ne a ne ji odvalit a zbavit se jí a její setrvačnosti. Je třeba ji odstranit především z našich hlav a srdcí. Nemůže to jít rychle, ale stejně tak to nelze vzdát, pokud nechceme popřít smysl lidského života.   

 

Jan Šinágl, 6.11.2017

* * *

Dopis Janu Wolfovi, předsedovi Komise Rady HMP k výročí 100 let vzniku samostatného čs. státu a 25 let ČR, ze dne 1.11.2017. Stejný dopis obdržela Mgr. Jana Černochová – starostka a členové Rady MČ Praha 2 dne 27.10.2017

P.S.

Monografie Wolters Kluwer (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.) - Oběti komunistické spravedlnosti a Právo na pomezí  diktatury a demokracie. Google mlčí…

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.00 (2 Votes)
Share

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Strojový překlad webu

Czech English French German

Reklama