Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 18.03.2024 10:57
    U Horáčka jde o podezřelý byznys mafiánů. U matky a syna o ...

    Read more...

     
  • 18.03.2024 09:44
    Gratuluji k drtivému vítězství. Šéf Evropské rady poslal ...

    Read more...

     
  • 18.03.2024 09:38
    Jak šel čas s Putinem. Stárnutí nezastavily ani plastické ...

    Read more...

     
  • 18.03.2024 09:36
    Putinova první reakce na zcela nečekané vítězství ve „volbách“ ...

    Read more...

     
  • 17.03.2024 10:09
    Babiše řeší Sněmovna, ale plebejské přepadení jeho nemocného ...

    Read more...

     
  • 17.03.2024 10:01
    Výroky senátora Čunka březen 2024: Dám příklad: kdo kdysi ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

V malé mexické vesničce přirazí ke břehu loďka. Americký turista chválí mexickému rybaří kvalitu jeho úlovku a ptá se ho, jak dlouho mu trvalo, než to nalovil. "Ne moc dlouho."

"Tak proč jste tedy nezůstal chytat o něco déle a nenachytal jich víc?" Mexičan mu vysvětluje, že jeho malý úlovek je pro jeho potřeby a potřeby jeho rodiny dostačující.

"Ale co děláte ve zbylém čase?" "Vstávám pozdě, trochu rybařím, hraju si s dětma, mám siestu s manželkou, večer jdu do vesnice podívat se za přáteli, dát si pár panáku, zahrát si na kytaru a zazpívat pár písniček... Mám plný život..."

Američan ho přeruší: "Mám vzdělání MBA na Harvardu a můžu vám pomoct. Začnete tím, že budete denně rybařit o něco déle. Pak můžete prodávat ty ryby, které ulovíte navíc. Za tento zvláštní příjem si můžete dovolit větší loď, pak si můžete koupit druhou a třetí a tak dále, až budete mít flotilu rybářských lodi. Místo prodeje ryb překupníkům můžete obchodovat přímo se zpracovatelskými závody nebo si dokonce nějakou takovou továrnu sám otevřít. Můžete pak odjet z téhle malé vesničky do Mexico City, Los Angeles nebo třeba do New Yorku! Odtud můžete řídit obrovský podnik."

"Jak dlouho by to trvalo?," ptá se Mexičan. "Dvacet, možná pětadvacet let," povídá Američan. "A potom?" "Co, potom? Teď právě to začne být opravdu zajímavé," směje se Američan.

"Až se vaše obchody doopravdy hodně rozrostou, začnete prodávat sklady a vyděláte miliony!"

"Miliony? Skutečně? A potom?" "Potom můžete jít do důchodu, usadit se v malé klidné vesničce blízko pobřeží, dlouho spát, hrát si s dětmi, trochu rybařit, mít siestu a trávit večery popíjením s přáteli!"

 

* * *

„Pane Hruško, vy jste asi šťastný člověk, viďte!“

 

„Takto mne oslovila jedna paní ze skupiny, kterou jsem provázel zahradou. Ano, odpovídám. Jsem šťastný. Měl jsem tvrdý život, příliš se se mnou nemazlil. Viděl jsem spoustu utrpení kolem sebe, sám jsem prožil kvanta bolesti a krutosti a ponižování člověka. Bratra bratrem. Ale zároveň v těch krutých dobách prozařovaly paprsky lásky, naděje a smíření. Čas, ten hrozný čas, přinášel kromě sebevražd a vražd i mnoho světla poznání. Koval přátelství na život a na smrt. Poznával jsem jedince, kteří převyšovali ostatní morálkou. Toužil jsem po sblížení s nimi, začal jsem se seznamovat s Kristem. Pochopil jsem i jeho lásku a pravdu. Ano, dnes, kdy se snažíme nastolit demokracii, se mnohé změnilo. Vždyť je to tak prosté, naslouchat. Otevřít srdce, duši a chtít slyšet. Okusme a budeme překvapeni. Začneme mít radost z kytičky, z motýla, ze zpěvu ptáků, ale i z přátelství. Začneme si víc rozumět se svoji ženou, s dětmi. Nebudeme tolik brblat, jako to ti politici dělají a budeme daleko ochotněji pomáhat všem, co nejsou tak vyrovnaní, jako my, všem slabším.Z radosti našeho konání, budeme lépe usínat i vstávat. Budeme vnášet do svého okolí klid, porozumění a lásku. Začneme si daleko více vážit sami sebe, lidí kolem, duchovních hodnot, kultury a stáří. Zjistíme, že přecházíme na jiná měřítka, oprošťujeme se od toho socialistického myšlení, které máme stále pod kůží. Je to tak prosté, přátelé, snažme se být lidmi vždy a všude.“

Luboš Hruška

(O čem dnes přemýšlíme – Plzeňský deník 9.6.1993)

* * *

 

O SVĚTĚ

Je daleko více omezenosti než skutečné špatnosti ve světě; ale je tu přece jen víc sympatie a důvěry, přívětivosti a dobré vůle, než aby bylo možno lámat hůl nad světem lidí. Nevěřím v dokonalost dnešního ani příštího člověka; svět se nestane rájem po dobrém ani revolucí, ba ani vyhubením lidského plemene.  Ale kdybychom mohli nějakým způsobem sebrat všechno to dobré, co vězí koneckonců v každém z nás hříšných tvorů, věřím, že by se dal na tom konstituovat svět přece jen daleko vlídnější, než je ten dosavadní. Snad řeknete, že je to slaboduchá filantropie; ano patřím k idiotům, kteří mají člověka rádi, protože je člověk.

Karel Čapek

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share