Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Nejnovější komentáře

  • 13.12.2017 21:17
    "Naše děti by měly zdědit lásku a ne naše konflikty". Skvělá ...

    Číst dále...

     
  • 13.12.2017 18:59
    1/ babyš je bezpáteřní práskač 2/ šinágl je fanatik 3/ nemám ...

    Číst dále...

     
  • 13.12.2017 16:15
    Mluvit o morálce Babiše je také pěkná humorná story,

    Číst dále...

     
  • 13.12.2017 16:02
    O problematiku tehdejších sudetských Němců je zájem u našich ...

    Číst dále...

     
  • 13.12.2017 10:41
    Nejste sami, mně nesprávně vedené zastupování v r.2005 vyšlo ...

    Číst dále...

     
  • 13.12.2017 09:42
    Na vydání poslance k vyšetřování přece NESMÍ mít vliv funkce ...

    Číst dále...

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“ Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

CO ŘEKL O KOMUNISMU 70 LET PŘEDEM...

JANUV_ZAKON70 let před nástupem komunismu k moci v Rusku (1917) rozebírá italský filozof a kněz Antonio Rosmini Serbati (* 1797 †1855) eventuelní budoucí fungování komunistických a socialistických zřízení. Vycházel z analýzy tehdejšího učení utopistických filozofů. Ve studii A. Serbatiho jde o prorocké myšlenky, z nichž se mnohé bohužel doslova naplnily. Studie dokazuje, že komunistické ideje mohou být líbivé a lákavé, ale že jsou ve své podstatě člověku nepřátelské a přinášejí zkázu.

Několik myšlenek Serbatiho:

KAŽDÉ OPAČNÉ SMÝŠLENÍ BUDE POTLAČENO SILOU

(Komunistické a socialistické) uspořádání světa nutně vyžaduje pošlapání svobody myšlení a svobody svědomí. V komunistickém světě nemůže mít svoboda myšlení místo, protože všichni budou povinně zajedno. Je jasné, že každé opačné smýšlení, každý ohlas lidského svědomí, jakýkoli projev náboženské víry by se stavěl proti uskutečnění onoho velkolepého plánu v „novém pozemském ráji“. Nevyhnutelně by tak na scénu musel vstoupit útlak a přísnost.

VLÁDY SOCIALISTICKÝCH A KOMUNISTICKÝCH REŽIMŮ BUDOU VYBAVENY BEZBŘEHOU MOCÍ

Hlavním úkolem vlád bude „zaopatřit každého obyvatele planety Země“. To ale vyžaduje nově rozdělit veškeré bohatství země. Tato nová vláda, která by nás měla zabezpečit, tak musí být vybavena pravomocemi nesrovnatelně většími než kterákoli předchozí vláda v dějinách. Nesmíte ale ani pomyslet na to, že tato osvícená vláda by mohla uvedených pravomocí někdy zneužít!

KOMUNISTICKÉ VLÁDY NEBUDOU REGULOVÁNY ANI SPRAVEDLNOSTÍ, ANI MRAVNÍMI ZÁSADAMI

Vláda by byla vybavena absolutní mocí nad všemi věcmi i osobami. To znamená, že osobní vlastnictví naprosto pomine, neboť výhradním vlastníkem všeho bude jen a jen sama vláda. V zásadě se jedná o ustavení nesmírně mocné a nepředstavitelně bohaté vlády. Tato vláda nebude regulována tím, co dnes nazýváme spravedlností, ani mravními zásadami, nebude uznávat náboženství, právo na osobní vlastnictví, práva jednotlivce ani občanské a mezinárodní právo.

NEBUDOU EXISTOVAT SVOBODNÁ SDRUŽENÍ

Společnost bude nepřátelská vůči každému svobodnému lidskému sdružení a je vyloučeno, že by mohlo vzniknout nějaké lidské sdružení, které by nebylo ustavováno, řízeno a kontrolováno onou všemocnou a všekontrolující vládou. Každé nekontrolované sdružení by totiž znamenalo ohrožení jejich systému.

V SOCIALISMU NEMŮŽE DOCHÁZET K ROZVOJI

Místo toho, aby (komunisté) spravedlivě rozdělili bohatství země, chtějí ho ve skutečnosti bezbřehým způsobem akumulovat. Místo ohraničení pravomocí vlád chtějí vytvořit naprosto nekontrolovatelnou a neodvolatel-nou vševládu. Nechtějí také žádnou spravedlivou konkurenci, protože všechno bude muset být pod diktátem zmíněné vševlády. To ale znamená, že v systémech našich utopistů nemůže docházet k pravému rozvoji průmyslu, zemědělství, obchodu, věd a umění. Nové uspořádání světa totiž lidem odebere jakékoli podněty, otupí jejich svobodnou vůli a pohřbí spontánní tvořivost populace. Nový společenský systém rozhodně nebude produkovat velké myslitele, objevitele, nebude v lidech probouzet touhu po hrdinství, protože všem duchům notně zastřihne křídla, znemožní jakékoli odvážné hledačství, znemožní velkodušnost, heroismus.

V SOCIALISMU PŘEVLÁDNE PROSTŘEDNOST A NUDA

Ty nejvznešenější sklony lidského nitra, především ty, které se týkají náboženství a naděje na věčnou odměnu, mají být bezohledně potlačovány a nemilosrdně vymýceny. Mýlí se ten, kdo by očekával, že lidský život v socialistických společenských systémech bude radost-nější a šťastnější. Nebude totiž možné, aby se lidé vzájemně sdružovali ve svobodě, neboť budou obráni o svá základní práva. Všude bude panovat jen šedá prostřednost a nudná monotónnost. S lidmi se bude zacházet jako s kusem neživého dřeva či železa.

SVOBODNÉ VOLBY NEBUDOU EXISTOVAT

Jedinec nebude víc než součást ozubeného kola, nýtek či šroubek ve velkolepém společenském stroji, který vynalezli tito inženýři a konstruktéři nového světa. Běda, kdyby se taková součástka začala hýbat tak, jak by si sama přála! Nové společenské systémy rozhodně nepovedou k nárůstu svobody jedince či společnosti, naopak.

Co se pak stane s občanskými a politickými právy? To můžete celkem snadno vyvodit z jejich učení. V tomto novém zákonodárství pro občanské svobody nezbývá místo, protože jak svobody jednotlivce, tak občanská a politická práva mizí v propasti, jíž je nekontrolovaná moc nové vševlády. Vladaři těchto systémů nemohou být jiní lidé nežli ti, kdo jsou nyní v čele zmíněných filozofických proudů. Však se také za budoucí vladaře už dnes směle prohlašují. V jejich knihách se to dá nalézt na celé řadě míst. K čemu tedy svobodné volby, když výsledek je znám již dnes? Jak může být řeč o svobodných volbách tam, kde není ani stopa po svobodě, kde jsou jednotliví lidé postaveni na roveň výrobního stroje nebo živočicha?

KOMUNISMUS SE NAKONEC ZHROUTÍ
Pro nikoho by nemělo být obtížné předvídat, zda tento jejich absurdní systém plný celé řady křiklavých protiřečení může někdy opravdu fungovat. Musíme konstatovat, že ve svých příslibech lžou, že jejich úvahy jsou plny protiřečení, že jejich nauka je plná hanebností. Soud nad těmito naukami je tedy následující: to všechno nemá konzistenci a musí se to nakonec samo zhroutit.

* * *

Pravdou je pro komunisty to, co jim právě prospívá...

Autor: C. V. Pospíšil

Chceme-li být svobodní, musíme právo na svobodu hájit nejen pro sebe, ale i pro ostatní, protože se jedná o to nejzásadnější společné dobro. Není ale v rozporu se samotnou podstatou politické svobody tolerovat ty, kdo neuznávají základní principy demokracie a kdo se sdružují za tím účelem, aby demokracii nahradili diktaturou jediné všemocné strany? Z relativně nedávných dějin velmi dobře víme, jak smýšlejí komunisté: pravdou je pro ně to, co momentálně prospívá komunistické straně. Jakmile se změní situace, komunistická pravda pochopitelně nabývá úplně nových rozměrů, takže ze spojenců se ze dne na den stávají sokové, ba úhlavní nepřátelé. Zkušenost říká: ,,Čiň dnes komunistům dobře, zítra tě za to oberou o svobodu i všechno ostatní, případně tě zlikvidují v nějakém gulagu.´´

Komunistům se pochopitelně výtečně daří v opozici, neboť nejen ve fotbale platí, že je mnohem snazší bránit, kritizovat a bourat než tvořit a řešit skutečné problémy. Hlad po vlastním obohacení a úplatcích řady exponentů nekomunistické politické scény bohužel posouvá naši demokracii směrem k fraškovité kleptokracii, a tak výrazně nahrává pohrobkům Gottwaldů a Husáků.

Momentálně by pro komunisty bylo žádoucí propracovat se k přímému vlivu na vládu v této zemi, aby bylo možno učinit další krok ke zničení chřadnoucí demokracie a budoucímu nastolení vlády jediné strany. K tomuto účelu se nabízejí ambice ČSSD, která potřebuje silného spojence. Jenomže ČSSD nemůže před veřejností prohlásit, že bude spolupracovat s nereformovanou KSČM. Je známo, že lidé se programy stran moc nezabývají a většinou dávají ve volbách hlasy určitým tvářím. Nabízí se tedy následující rošáda: soudruh Grebeníček uvolní místo novému soudruhovi, který bude provozovat mnohem vstřícnější rétoriku. Podstata zůstane zachována, změní se kabát. Komunisté navíc budou moci volat: „Hleďte, jak je naše strana vnitřně demokratická!“ Mám opravdu vážné obavy, aby se dříve či později ve jménu moci sociální demokraté krátkozrace opět nespřáhli s „obrozenými“ komunisty.

Volby do Parlamentu se kvapem blíží a budou to v mnoha ohledech volby na dlouhou dobu rozhodující. Záleží na každém z nás, zda opravdu stojíme o demokracii, anebo dáme průchod plíživému návratu k nejvyšší formě zločinu, tedy ke zločinu povýšenému na státní zřízení, ve srovnání s nímž jsou současná jednotlivá osobní selhání našich politiků směšnými epizodami.

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Kalendář událostí

so pro 16 @14:00 -
EMAUZY: 30.výročí Desetiletí duchovní obnovy

Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Strojový překlad webu

Czech English French German

Reklama