Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt dub 11 @08:30 -
OS Kolín - II. kolo: Šinágl a spol. obžalován
čt dub 18 @17:30 -
Praha Americké Centrum: ETIKA UMĚLÉ INTELIGENCE
st dub 24 @08:30 - 11:00PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu
čt dub 25 @09:00 - 01:30PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu

Nejnovější komentáře

  • 28.03.2024 15:57
    Číslo 13 ‧ 28. března ‧ 2024 Týdeník Echo AD Rodina, nebo ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:58
    ČR dostane z EU 73 miliard Kč na investice do dopravy či ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:44
    „Lockdowny mají závažnější důsledky než samotný covid“ Z ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 08:59
    Mezinárodní ratingová agentura Moody's dnes zhoršila ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 07:26
    Vážení přátelé zahrádkáři a sympatizanti ZO ČZS Pod Majerovic ...

    Read more...

     
  • 25.03.2024 17:28
    Universal supranational citizen Why does today's Europe face ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

7_dniVyvrcholení a závěr sudetoněmeckého Dne domova v Klosterneuburgu, dne 23.září 2012

Úvodem nutno říci: bylo osvěžující, jak 30-letý český občan (narozen ve městě výrobce hudebních nástrojů Kraslice v roce 1982), analyzuje sudetoněmeckou otázku z českého pohledu a závěrem vyvozuje závěry pro sudetoněmecké etnikum. Níže následují ukázky z jeho projevu:

 

"Téměř před 70 lety, byli sudetští Němci částečně způsobem jako dobytek, hnáni přes hranice, z části brutálně povražděni, částečně na vagónech odesláni do Německa a Rakouska. Všem byl majetek vyvlastněn, byli zbaveni občanských práv a okradeni o všechny své věcí. Vzhledem ke kolektivní vině postačilo, že mluvili německy. Zda je někdo vinen či nevině, se nikdo neptal.

V této zoufalé a beznadějné situaci se stal zázrak - sudetští Němci a ostatní vyhnaní lidé neměli potřebu odplaty a msty. V Chartě vysídlenců se už v roce 1950 přihlásili ke sjednocené Evropě, kde všichny národy mohou žít bez strachu a nátlaku. Už tenkrát nabídli svou ruku k usmíření.

Blazek_JiriOd té doby pracují a usilují o usmíření. Po přelomu, byli mezi prvními, kdo překročili hranici a začínali hledat kontakty v bývalém Československu. Díky jejich snahám byly mnohé kostely zachráněny před rozpadem, mnohé obce dostaly finanční podporu. Začala bohatá kulturní spolupráce. Sudetští Němci se zúčastnili tématických diskusních setkání a vystupovali v mnoha organizacích. Také setkání mládeže a studentské výměny patří mezi úspěšné projekty sudetskými Němci podporovaného usmíření. Sudetští Němci se nebáli dokonce ani choulostivých a složitých otázek společné historie. Tak navštívil i mluvčí sudetských Němců vypálené Lidice, kde se omluvil jménem sudetských Němců a požádal o odpuštění. Také v loňském roce, bylo na toto téma při Sudetoněmeckém dnu hovořeno a potvrzena dřívější prohlášení.

Jak vypadá oficiální česká odpověď? Jak se chová český stát vůči vysídleným? Dá se zde mluvit o pokroku? Myslím, že sotva. Jednotlivé kroky jednotlivých odpovědných (např. často chválený projev Václava Havla) byly umlčeny. Oficiální postoj je stejně neústupný jako tomu bylo vždy.

Tak jako sudetští Němci usilovali o usmíření, tak český stát a jeho obyvatelé praktikovali cvičení v nenávisti. Po dobu 45 let byla tato nenávist seta a udržována, 45 let lidé tuto nenávist získávali a ani po pádu režimu to není o mnoho lepší. Pověst Němců zůstává zkreslen touto nenávistí a nahlodává stále duše Čechů. Proto nepřekvapuje, že česká vláda stále odmítá vyjednávat přímo se sudetskými Němci. Opakované nabídky sudetoněmecké strany jsou odmítány, nebo nejsou brány vážně. Jak je český stát připraven na usmíření se jasně ukazuje v hysterii vzpomínání atentátu na Heydricha a vypálení obcí Lidice a Ležáky. Slogan zní ze všech stran – nic nezapomenout, nic neodpustit.

Období Mnichova je neustále zobrazováno jako zrada, bez jakéhokoliv vlastního zavinění. Spojenci jednoduše obětovali Čechy a předhodili je Německu, aby se sami zachránili.

Doba druhé světové války je patřičně ponuře představována. Češi byli utlačováni a poraženi. Doba protektorátu byla doba ohromného utrpení, kdy byla republika vykořisťována a s lidmi bylo zacházeno jako s otroky. Ale cizí vojáci - tedy piloti v Anglii, vojáci Rudé armády a dalších armád, přesto bojovali proti tyranii, a tak významně přispěly k záchraně světa.

Pro potvrzení těchto hypotéz používají v textech některé společné strategie:

• Vina je vždy u ostatních (hlavně Němci, Maďaři, ale také Slováci a západní spojenci).

• Když je přiznána vlastní vina, tak ji následující text relativizuje a oslabuje.

• Některé události jsou ignorovány a zamlčovány.

• Zásadně je vycházeno z předpokladu, že jen Němci sami jsou vinni druhou světovou válkou.

• Je prostě lháno, nebo zjednodušováno.

Dlouhá historie napětí v pohraniční oblasti, pozemková reforma, jazykový zákon, zacházení s Němci a čechizace jsou samozřejmě zamlčovány. Sudetští Němci jsou představováni jako chamtiví predátoři, kteří s Hitlerem chtěli ovládnout celý svět. Toto je pro další výklad v rámci tohoto tématu velmi důležité. Připravuje to studenty na období po válce - pak se musí za vhodných okolností s vyhnáním sami vyrovnávat s pocitem morální nadřazenosti, víry v německou nespravedlnost a násilí, které bylo spácháno na českém národě. To jim dává sílu odmítnout vlastní odpovědnost. Pro usnadnění tohoto odmítnutí, jsou neustále německé válečné zločiny připomínány. Proto jsou všechna slova a kritika vyhnání sudetských Němců krajně relativizována a umlčována.

A ještě se dodává - česko-německé vztahy nesmějí být zatěžovány minulostí.

Jen tak zcela mimochodem - v rámci českého pojímání historie, nejsou jen sudetští Němci a říšští Němci házeni do jednoho koše, ale také se k nim mohou přidat i Rakušané. Zcela podle hesla: Kdo hovoří německy, je nepřítel ... To je ještě dědictví první republiky, a anti-rakouské hysterie. To ukazuje nejen, že republika žije ze svých mýtů, ale také to, že čas v tomto případě nezaručuje žádné zlepšení.

Stejně tak je téma Mnichova neustále vykládáno jako ponížení a zrada. Jako v dobách první republiky jsou i o legiích vyprávěny značně nepravdivé výmysly – jak o legiích z první, tak i z druhé světové války. A to nejen v tištěných médiích – vzpomeňme např. na film „Tmavomodrý svět“. A také filmy ze socialistické éry se stávají velmi populární. Tak je udržován dlouho vyzkoušený a osvědčený totalitní „světový názor“ a neustále předkládán veřejnosti.

Všichni, kdo se zastávají sudetských Němců, nebo mají jiné smýšlení, jsou nutně placeni Němci. To platí podle autorů těchto názorů zejména v médiích, z nichž všechny jsou ovládány Němci. Ale i z katolické církve je dělán viník a pachatel.

Autoři používají velmi chytře chybějící výrazy pro Čechy a Bohemia. České království a český korporativní stát se tak asimilovali v Český národní stát, který využil loajalitu šlechty a Koruny proti nacionalistickým představám 19. století.

To se může zdát jako extrémně nacionalistická pozice, která se otevřeně projevuje a lze ji nalézt jen v omezeném okruhu lidí. Ale musí se počítat s tím, že tato myšlenka straší ve většině myslí a žije stále. Jak jinak by mohl Václav Klaus působit tak primitivně a přitom tak úspěšně a efektivně? Připomeňme si jen jeho kampaň proti Lisabonské smlouvě, nebo jeho nedávná vystoupení ve věci církevních restitucí, kde důrazně požadoval jako nejnižší hranici rok 1948. Stačí se jen zmínit o zlých sudetských Němcích. To vše mu stačí, aby naočkoval lidem  strach a shromáždil za sebou davy. A i jinak je oživení nacionalistických tendencí patrné - opozice vůči EU roste, poptávka po údajné nezávislosti je slyšet stále hlasitěji. Jde ruku v ruce s tendencí k odlišování. Internetová fóra a diskuse poskytují dostatek svědectví.

Politické strany dosud nedaly najevo ochotu veřejně kritizovat Benešovy dekrety, nebo nepožadovaly jejich zrušení, i když jejich zástupce lze potkat na Sudetských dnech, dekrety zůstávají nedotknutelné.

Víme ale, že i v této situaci, jsou zde stále přátelé a spojenci v České republice, kteří sudetoněmeckou záležitost obhajují, nebo brání sudetské Němce.

Mluvím zde o sdružení Antikomplex, která zkoumá historii Sudet, a prostřednictvím svého výzkumu a vzdělávacích cest je důležitým příspěvkem k zachování památky na sudetské Němce.

Mluvím o Petru Uhlovi, který se zastal po posledním Sudetoněmeckém dnu sudetských Němců a podal stížnost na nepravdivé zprávy České televize.

Mluvím o Michaele Marksové, která jako jediná zástupkyně politické strany promluvila na Sudetoněmeckém dnu.

Mluvím o novinářích a redaktorech novin, kteří podávají zprávy o naší činnosti, o historii a vyhnání.

Mluvím o Davidu Vondráčkovi, který vnesl svými dokumenty změnil českou krajinu legend.

Mluvím o Janu Šináglovi, který dokonce s přáteli spoluzaložili české Sudetoněmecké krajanské sdružení a pustili se tak do dlouhého boje s českou státní mašinérií.

Existuje mnoho dalších, jejichž jména zde nemohu zmínit, bohužel. Všichni si zaslouží naše poděkování za to, co dělají. Jsme vděční za tuto podporu a vysoce si ji ceníme. Všechny prosíme - neopouštějte nás, ale vytrvejte ve vaší podpoře i nadále!

Víme, že jejich situace není snadná. Často jsou tito lidé napadáni a je na ně útočeno. Jan Šinágl je dokonce trestní stíhán jen proto, že publikoval to, co si mnoho lidí myslí nebo nahlas říká.

Odkud pochází tato nenávist? Mají Češi strach, že by se mohli zodpovídat ze své viny? Že by mohli zjistit, co jejich předci spáchali před desítkami let? Je to strach, že by se zjistilo, že nejsou o nic lepší, než ti, ze kterých dělají nestvůry a na které jen plivou? Je to strach před vlastním svědomím?

Ne - pokud budete studovat veřejné prohlášení a politickou strategii, pokud sledujete skutečné obavy, zjistíte, že zdroj této nenávisti je strach, že bude muset být navrácen ukradený majetek!!! Že jednoho dne vše, co bylo ukradeno by mělo být předáno majitelům - to hlavně trápí mysl lidí!

Ale z čeho mají Češi strach? Že sudetští Němci přijdou hromadně do Sudet a budou se dožadovat svých práv? Že si opět vezmou svůj majetek zpět do vlastnictví? Jak velké by bylo nebezpečí z tohoto scénáře? Myslím, že velmi nízké - protože Sudety jsou na mizině za již téměř 70 letech vlády české správy - staré vesnice a milníky již neexistují, sotva pole, které by mohla být poskytnuta zemědělcům – tam kde dříve byla kvetoucí a prosperující krajina, jsou nyní hluboké lesy. Obyvatelé opustili Sudety a stáhli se do vnitrozemí, aby se jim žilo lépe. Nicméně, tento strach přijít o majetek přetrvává v duších Čechů. Pročpak se sudetských Němců ani jednou Češi nezeptali, zda by to vůbec chtěli?

Kdo by měl mít větší zájem na vyřešení a zpracování historie, než Češi samotní? Kdo by mohl více těžit z rozumného vyrovnání se než Češi? Prokletí protiprávních Benešových dekretů, lpí na polích a domech, které ještě zbyly. Toto prokletí děsí investory, vytváří právní nejistotu. Rozumné vypořádání se by toto vše odstranilo a veškeré majetky uvolnilo. Přiměřené vypořádání se je i pro sudetské Němce důležité.

Toto by mělo být první poselství českým zástupcům - začněme hovořit o těchto otázkách a budujme společnou budoucnost. Ano, jednání budou pravděpodobně velmi obtížná a nepříjemná, ale prospěch budou mít v konečném důsledku obě strany. Sudetští Němci jsou si vědomi své odpovědnosti na utváření budoucnosti, nechtějí splácet bezpráví další nespravedlností - také v této otázce jsou připraveni ke kompromisu a ochotni přinášet oběti. Otázka vlastnictví musí být vyřešena, ale tak, aby jím nebylo narušeno usmíření obou stran.

Ale Benešovy dekrety – to není jen otázka vlastnictví - téměř tři miliony lidí bylo zbaveno svých práv a své důstojnosti! Tisíce lidí se stalo oběťmi českého násilí.

Ne kvůli majetku, musíme pokračovat v úsilí za zrušení Benešových dekretů - ale kvůli opětovnému obnovení cti  a důstojnosti, které byly drastickým způsobem porušeny!

Vážení krajané, Benešovy dekrety musí být zrušeny. Jsou protiprávní, porušují lidskou důstojnost, lidská práva a zůstávají temnou skvrnou právního řádu České republiky. K dosažení tohoto cíle, musíme být jednotní a aktivní – členové musí jasně a zřetelně dát svým zástupcům najevo, co si přeje, a kdy nesouhlasí s postupem. Členská základna musí být vidět! Základnou jsme my všichni. Musíme vytrvale prosazovat naši věc. Musíme bránit svůj názor. A musíme v Mnichově přiznat barvu!

Pokud nebudeme svoji věc hájit sebevědomě a svobodně, nebude nikým jiným bráněna – od společnosti a politiků není vůbec brána vážně. Proč by ji ale někdo měl brát vážně, když by sami poškození neměli vůli se bránit?

A to by měla být druhá zpráva český zástupcům – stojíme zde, sjednoceni, odhodláni - požadujeme - zrušte Benešovy dekrety!

Často se hovoří o smíření a i já jsem toto slovo až příliš často použil, ale usmíření není možné, v případě, že minulost není poctivě zpracována, usmíření není možné, když je jednostranné. Upřímné usmíření vyžaduje oběť - ale všech stran. Smíření znamená rovnost. Pouze takové usmíření může zaručit budoucnost a vést k míru, všechno ostatní je jen pokrytectví!

A tak by mělo být k českému lidu provoláno: „Jsme připraveni jednat – jste také připraveni?“

* * *

Tento povzbuzující projev byl často přerušován potleskem. Mnoho krajanů hledalo po skončení projevu slavnostního řečníka, aby si s ním mohli osobně promluvit. Mezitím pan Jiří Blažek nastoupil na místo učitele v Německu.

 

Sudetoněmecká tisková služba (SdP)

E-Mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

www.sudeten.at

26.9.2012

 

Překlad výtahu projevu z němčině Jan Šinágl 28.9.2012

 

Celý projev pana Jiřího Blažka v němčině naleznete ZDE

Radka Denemarková:

Země, která ztratila svoji duši

Už není čas si lhát

 

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)