Obě vládní pravicové strany se po volbách ocitly v těžké krizi. Občanští demokraté a politici ze strany TOP 09 se nyní budou vzájemně napadat ještě intenzivněji než dosud. Zároveň vzplane s novou silou boj znepřátelených frakcí uvnitř ODS, zatímco od TOP 09 se budou chtít viditelně distancovat starostové.
V situaci, kdy pravice není schopna protlačit to, co vydává za reformy, bude od premiéra Nečase a jeho ministrů stále častěji zaznívat, že právě reformy jsou a zůstávají jejich hlavní prioritou. Je to logické, jinak by totiž museli utrpení vlády sami milosrdně ukončit. Žádný další důvod k vládnutí nemají.
Zároveň se budeme moci stále názorněji přesvědčovat, že o konkrétní podobu reforem vlastně vůbec nejde. Není to prostě tak, že by vláda měla spočteno, jaká opatření je třeba konkrétně učinit v oblasti důchodové, daňové, zdravotní či ve sféře vzdělávání.
Nečas a jeho lidé dobře vědí, že reformy ve skutečnosti neslouží k tomu, co o nich prohlašují. Vědí, že penzijní reforma, kterou navrhují, nepovede ke spokojenému stáří. Reforma sociální se svými sKartami nijak nezvýší zajištění potřebných. Daňová reforma nepřivede více peněz do státního rozpočtu a reforma zdravotnictví rozhodně nezajistí lepší zdravotní péči pro většinu lidí.
Hlavním cílem reforem je odklonit toky peněz ze státního rozpočtu do kapes majitelů a akcionářů soukromých fondů. Proto také může pod dojmem volebního debaklu ten či onen ministr slibovat, že reformy budou vzhledem k situaci zmírněny. „Jsou jisté kroky v sociální oblasti, které bychom měli trochu zmírnit, protože jsme neodhadli správně, jaké to bude mít dopady,“ prohlásil Karel Schwarzenberg v roli experta na důchodovou reformu.
Pokud by byly navrhované reformy skutečně promyšleny a propočteny ve vztahu k tomu, co je pro zemi potřebné, jejich autoři a protagonisté by s nimi stáli a padali. Tak tomu však není. Proto mohou být podle momentální politické situace přitvrzovány, anebo naopak zmírňovány. Vždy podle toho, kolik lidé ještě vydrží.
Jsou totiž šity výhradně na míru těm, kdo se potřebují udržet v křesle, aby stihli zprivatizovat co největší část veřejného sektoru. Žádný další smysl nemají.
17.10.2012 - Jan Keller - Právo - Publicistika - str. 06
Komentáře
1. daň pro většinu zaměstnanců ve výši 10%
2. zavedení daně z koupi přepyhového zboží ve výši 35 % z ceny
3.Zavedení vyšší daně pro osoby se značně vysokými příjmy
4. snížení příjmů poslancům a dalším osobám, jejichž příjmy se odvíjejí od stejného zákona na úroveň odpovídající možnostzem státu