Žena president – Holubičí povaha – Přímé volby – Mazaný Spejbl
… S nostalgií si zavzpomíná na časy, kdy si museli novináři vymýšlet zábavné novinářské kachny, aby v době letních okurkových sezón měli čím zaplnit stránky novin. Už se chystá denní tisk odložit, když jí padne zrak na anketu, v níž se řeší, jak by měl vypadat budoucí prezident. …
ŽENA PREZIDENT
Paní Kateřina znuděně listuje svazkem odložených novin. Jejich články bohužel nenabízejí žádné překvapivé novinky - hulvátství mocných, arogance prominentních zlodějů, podvody, dopravní nehody, vraždy, teroristické akce, prostě nuda, nuda, šeď, šeď. S nostalgií si zavzpomíná na časy, kdy si museli novináři vymýšlet zábavné novinářské kachny, aby v době letních okurkových sezón měli čím zaplnit stránky novin. Už se chystá denní tisk odložit, když jí padne zrak na anketu, v níž se řeší, jak by měl vypadat budoucí prezident. Předseda zelených sofistikovaně a jako první z respondentů, vydefinoval svůj názor - ženy jsou podle něj podprezentovány, čili by se měly stát prezidentem. Tato feministická výzva Katku nadchne, tak čte dál. Žena prezident by měla být vlastenec. Tím je přece i ona? Reprezentovala naši vlast v třiatřiceti zemích. Je též, jak zní požadavek, nestranická. Protože je ze dřeva, na stranu chodit nemusí. Má i vyžadovaný smysl pro humor. Vždyť jí Spejbl často říká: „Sousedko, jak my se vám s Hurvínkem kolikrát nasmějeme!“ Prezident by měla mluvit anglicky. Kateřina hrála v dvaadvaceti jazycích. Je též, coby učitelka na penzi, vzdělanec. Prezident by měla vzejít zdola. Níže než marioneta už jiný kandidát ani klesnout nemohl. Jenže prezident by neměla být příliš mladá, neb by se prodražila na doživotní rentě. Katka je ale z lípy a ta vydrží déle, než člověk. Že nemůže být prezident, je jí nakonec fuk. Vždyť, jakožto dřevěná loutka, na něco takového stejně nemá žaludek.
METRO 77 - Na návštěvě u Spejblů Helena Štáchová
* * *
HOLUBIČÍ POVAHA
Pani Kateřina je ráda informovaná. V televizních zprávách jí rozesmátá, lehkooděná děva sdělí několik radostných zpráv, počínaje výčtem mrtvých a osleplých v kauze s metylalkoholem, k nim s laškovným výrazem přidá několik vražd a ve své rozverné exhibici pokračuje dalším oblíbeným tématem - detailním popisem mučených zvířat, žen a dětí. Vše zakončí atentátem, který dostal náš chudák prezident ke svému svátku. Lamentace šokované penzistky ukončí až Spejbl, který byl venčit Žeryka. ”Co jsme to Pepo, my Češi za národ,” žaluje mu.“ „My? Jsme holubičí povaha,” bodře jí plácne po kostnatých zádech všemi větry ošlehaný Pepa, ”na rozdíl od Ameriky, nebyl u nás už sto let spáchán atentát na hlavu státu.” “A co Vondrouch?” protestuje Katka. “Pouhá provokace, kdyby to myslel vážně, neprovokoval by ochranku v maskáčích,” oponuje Josef. A tak, zatímco se ti dva hádají, Hurvínek, navlečený do nacistické uniformy z divadelního archivu, s prakem na krku, jde spáchat atentát na ředitele školy. “Pozor, říďo,” telefonuje svému nadřízenému školník, “míří k vám vetřelec a má zbraň!” “A jakou?” zajímá se ředitel. “Má prak,” upřesní bodrý muž. “Hláskujte”, poroučí mu jeho šéf. “Pr, jako pr..” “Nesprosťačte, jste ve škole!” “Tak tedy – Pé, jako prase.” “Pokuste se to vyjemnit,” žádá ten nahoře. “Pé jako prasátko, eR, jako rychlíček...” A tak, zatímco školník hláskuje, vytluče Hurvínek všechna školní okna, posvačí, zahraje si se spolužáky čáru a potom odejde poklidně domů. Vždyť je ta holubičí povaha!
METRO 52 - Na návštěvě u Spejblů Helena Štáchová
* * *
PŘÍMÉ VOLBY
Do historicky první přímé volby prezidenta České republiky zbývá pouhých 69 dnů. Vzhledem k tomu, že přihlásit se na kandidátku je možné nejpozději 66 dnů před volbou, zbývají Spejblovi pouhé tři dny. Není tedy divu, že chudák panikaří. S nápadem, aby se přihlásil, totiž přišel jeho kancléř a poradce Hurvínek (který si vše představuje jako Hurvínek válku) trochu pozdě. Tedy, ne že by si nevěřil. Sehnat 50 000 hlasů bude hračka. Co divák, to jeho stoupenec. Za rok mu jich projeví přízeň kolem osmdesáti tisíc. Tento počet, krát jeho 92 let, dá dohromady ca. 7 360 000 voličů. Což je víc než dost. Další jeho předností je, že coby nestraník má šanci oslovit nejširší spektrum voličů. Jeho holá, pěkně vyvinutá lebka zaujme intelektuály. Snoby a podnikatele by mohl ošálit nonšalantní frak a glazé rukavičky. Zemitými dřeváky osloví zelené i zemědělce. Červené ponožky, které jsou též nedílnou složkou jeho celoživotní garderoby, potěší ty s třešničkou. Jakožto loutka vedená shora, je snadno ovladatelný. Příkazy těch nahoře, co si s ním dělají co chtějí, poslouchá bezezbytku. Říká jen to, co mu oni vloží do úst. Dokonce třiadvaceti jazyky. Ve světě je známý a oblíbený. I jemu se tam všichni smějí. Také jeho poradce je nesvéprávný šašek. Navíc Pepa nekrade. A proč taky, když nemá kapsy a jeho spotřeba je minimální? Takže už musí jen rychle vymyslet nějaký volební slogan. Co užít to, co říká synovi každý den – "když ujídáš z cizího talíře, alespoň nemlaskej!" To by bylo, aby nevyhrál!
METRO 84 - Na návštěvě u Spejblů Helena Štáchová
* * *
MAZANÝ SPEJBL
Spejbl, který pozastavil petici občanů na podporu Divadla S+H, napjatě vyčkává věcí příštích a pozorně proto sleduje dění na pražském magistrátu. Přemítá, jak získat přízeň svých chlebodárců. A kdo hledá, ten najde. Nadchne ho informace z radnice z října 2011, ve které je psáno, že pražský magistrát vyčlenil 13,2 milionů na projekt, který má zviditelnit pražské radní. Pepa otevře láhev sektu, kterou si uškudlil před třemi roky. Tehdy oslavoval své devadesátiny, osmdesát let Máničky a Žeryka, osmdesátileté trvání profesionálního divadla, spolu s pětašedesáti lety, po které patří Divadlo S+H Praze. I nyní má co slavit. Má zaručenou přízeň svých nadřízených, kteří budou rozhodovat o jeho další existenci. Zadarmo jim zviditelnil pana radního pro kulturu, jenže z vyčleněných milionů by divadlo žilo více než rok a vyřešila by se tak jeho problematická budoucnost. Přitom plán, jak městu ušetřit výdaje za divadlo i zviditelnit jeho úředníky, je jednoduchý. Pepa nebude chtít od města peníze, kterými dotuje dětské divadlo. Založí si PR agenturu. Ta bude pro magistrát popularizovat jeho zaměstnance. Peníze, vyhrazené na tyto účely, utrží jeho agentura a ta bude sponzorovat divadlo, které tím pádem dokáže nabízet malým divákům vstupenku ve stejné výši jako doposud. Cenu 110 korun, namísto 480ti (tolik by totiž stála vstupenka bez dotace města), každé dítě uvítá a radnice při tom na divadle ušetří potřebné peníze pro podobné projekty. Což je dozajista pro obě strany to nejmazanější řešení.
METRO 88 - Na návštěvě u Spejblů Helena Štáchová
* * *
Ani Spejbl a Hurvínek se na tu spoušť už nemohou dále nečinně koukat!
Na Žofíně ukázali občané zastupitelům co si o nich myslí, Bestia Trimphans zatím vítězí…?!
Demonstrace za záchranu divadla Spejbla a Hurvínka a nejen za něho!
Poděkování ředitelky Divadla Spejbla a Hurvínka, paní Heleny Štáchové
Read more...