GEN: Anastáz Opasek očima Věry Chytilové - Tento díl pořadu v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání... Země, která nemá ráda své hrdiny a která v médiích často upřednostňuje jejich opak. Veřejnoprávní ČT nám opět vzkazuje a ukazuje, komu slouží za peníze občanů – jim a jejich zemi stále méně , pokud vůbec! Na obou programech veřejnoprávní ČT se dnes nenašlo místo pro odvysílání dokumentu o tomto skvělém člověku…
Mariánský sloup byl postaven na Staroměstském náměstí v Praze v roce 1650 z vděčnosti Panně Marii za její pomoc k vítězství pražských měšťanů a studentů nad Švédy v roce 1648 a na poděkování za ukončení 30leté války (1618-48), jejíž poslední bitvou byla v roce 1648 právě bitva o Prahu. Na základě nepravdivé propagandy, že byl postaven na památku vítězství císařských vojsk na Bílé hoře 8. listopadu 1618, byl 3. listopadu 1918 stržen zfanatizovaným davem jako domnělý symbol Rakousko-Uherské monarchie v souvislosti s vyhlášením Československé republiky 28. října 1918. Byla tak zneuctěna Matka Boží, která Pražanům pomohla a zničena významná kulturní památka.
Kardinál František Tomášek: „Dokud nebude sloup na svém místě, dokud lidé neuznají, že tehdy udělali chybu a nebudou toho litovat, nemůžeme doufat, že překonali naši nedávnou minulost a že nás tento starý hřích nestáhne zase dolů. Rozumíme tomu tak, že sloup je nejen symbolem našeho návratu ke slušnosti a tradicím křesťanské Evropy, ale především, že vyrovnání tohoto dluhu může naší zemi dát teprve naději, že opět neupadneme do područí, ať už tupého násilí a bídy z východu nebo konzumního ateismu ze západu.“
Jan Šinágl, 20.4.2013
Veselý svatý muž Anastáz Opasek strávil 11 let v kriminálu
V Kolíně představili novou bustu arciopata Anastáze Opaska
Sté výročí narození Anastáze Opaska si v Kolíně připomněla stovka lidí při odhalení jeho busty v Komenského parku. Arciopat benediktinského kláštera v Praze-Břevnově, teolog, básník a literární historik v Kolíně vyrůstal. Radnice bustu odkoupila od sochaře Stanislava Hanzíka, kterému arciopat na sklonku života seděl modelem. Akci předcházelo promítání filmu o Opaskově životě v kolínském kině a mše v kostele Nejsvětější Trojice. Po studiích teologie byl Opasek v roce 1938 vysvěcen na kněze. V dubnu 1947 byl zvolen 60. opatem břevnovského kláštera. Po komunistickém puči na něj však čekalo vykonstruované obvinění ze špionáže ve prospěch Vatikánu. V září 1949 byl zatčen, o rok později odsouzen za údajnou velezradu a špionáž na doživotí. Po amnestii v roce 1960 byl osvobozen, nemohl však vykonávat kněžskou činnost. V roce 1968 sice Opasek získal zpět státní souhlas k výkonu kněžského povolání, po srpnové invazi však odjel do exilu v bavorském Rohru. Tam se podílel na vzniku katolické laické organizace Opus bonum (Dobré dílo), která vydávala v Československu zakázanou literaturu. V roce 1990 se Opasek vrátil do Prahy a podílel se na obnovení činnosti břevnovského kláštera, který byl povýšen na arciopatství. Zemřel v Rohru 24. srpna 1999. Čro, 20.4.2013