Snad každý Čech ví, že kdysi za 1. republiky existoval ve Zlíně proslulý a často připomínaný podnikatel toho jména. Ale o skutečné tvůrčí síle, jíž proměnil vesnici s 2.600 obyvateli v proslulé světové hlavní město obuvi, ví u nás snad jen pár desítek lidí. Ještě méně lidí si v humbuku levicového štvaní a demagogie dokázalo a dokáže uvědomit ten jeho geniální počin, že on vytvořil to, o co marně usilovali bolševici vražděním, Gulagy a rozkulačováním: Beztřídní společnost. Něco si o osobě Tomáše Bati řekněme u příležitosti výročí jeho smrti 12. 7. 1932.
Tomáš Baťa – to je pro čtenáře jistě ohromné překvapení - dokázal vytvořit skutečně socialistickou společnost, založenou ne na znárodňování, ale právě naopak, na využití mohutně působícího faktoru rozvoje: na soukromé iniciativě. Základní charakteristikou tohoto baťovského socializmu je vymizení třídy nemajetných přeměnou námezdních zaměstnanců v zámožné spolupodnikatele, účastné na zisku i na řízení svého pracoviště. To není nám známý bolševický socializmus, kde „všichni vlastní, všichni řídí, ale nikdo za nic neodpovídá“. (Citát T. B.) Základní hospodářskou (i společenskou pro svou jedinečnost) jednotkou byl podnik – firma Baťa. Byl to světově nový typ společnosti – průmyslová společnost. (Podle Paula Devinata z Mezinárodní Organizace Práce v Ženevě).
V politicko-společenské teorii je socializmus charakterizován způsobem rozdělování společenského produktu, kde každý dostává podle svých zásluh. Tečka. Přeměna v komunizmus spočívá pouze na dosažení takového stupně rozvoje společnosti, kde je možno každému dávat vše, co potřebuje. Tečka.
Z tohoto hlediska je Nezávislý Základní Příjem jakousi zkratkou ke komunizmu – přídělovým komunizmem. Myslím, že naše zdivočelá doba si tuto variantu komunizmu žádá.
Byla by to tedy celou společností následovaná ona nová průmyslová společnost Baťových závodů ve Zlíně, co by vedlo po krátké době ke skutečnému komunizmu. Beztřídní a velmi rychle se rozvíjející společnost, založená na splynutí regionů s průmyslovými závody. Tuto příležitost nezničila okupace, ale až Benešovo bezohledné znárodnění.
Je známo, že rozvoj výroby byl s velkým odstupem nejrychlejší na světě právě u Baťů. Můžeme tedy konstatovat, že Baťův systém výrobně společenského rozvoje byl jediným úspěšným budovatelem „světlých komunistických zítřků“!!! Do roku 1939.
Připomeňme, že faktor účasti pracujících na řízení pracoviště, jenž měl dalekosáhlé i politické důsledky (konec proletariátu) byl položen na novém filosofickém základu podnikatelské iniciativy předem definovaným postulátem PRÁCE JE SLUŽBOU VEŘEJNOSTI.
Jsem daleko od toho, abych nepřipouštěl diskusi k této – přiznám se - odvážné a i mne udivující myšlence. Považuji ale toto, co jsem právě napsal za průkazné, a velice rád o tom budu veřejně diskutovat s kýmkoli, s panem doktorem Ransdorfem jako s nejžádanějším.
8. července 2013 Stanislav Vrbík, Zlín