Václav Havel v roce 1999 o občanské společnosti a decentralizovaném státu – Karel Čapek v roce 1924 o společenské odpovědnosti firem!
Pro Radima Jančuru je dálnice stěžejním problémem. Denně ji totiž křižují desítky „jeho“ žlutých autobusů.
BRNO | Silniční páteř Česka od začátku května drtí těžká technika. Na D1 začala obří rekonstrukce celkem 320 kilometrů vozovky za přibližně 22 miliard korun. Dálnice bude po rekonstrukci na každé straně o 75 centimetrů širší. Tyto informace zvedly ze židle šéfa brněnské společnosti Student Agency Radima Jančuru.
Příznivci stávající podoby opravy říkají, že na D1 zatím není tak velký provoz, aby byl třeba stavět třetí pruh. Na stávající rekonstrukci vám tedy vadí především to, že jen o výměnu povrchu a rozšíření odstavného pruhu?
Ten projekt je nešťastný - nejdříve byly naplánovány tři pruhy, takovou stavbu by navíc zaplatila Evropská unie, protože by to přineslo skutečnou modernizaci a zvýšení průjezdnosti. Ti, co to mají na starost, ale nestihli vykoupit pozemky, protože vlastně ani nezačali. Tak se rozhodli udělat jenom mírné rozšíření, aby alespoň využili pozemky, které mají. Dl si na sebe z mýtného vydělá tři miliardy ročně. Když už se ale dálnice rozkope, měl by se rovnou vybudovat i třetí pruh.
Sice se zpožděním, ale nakonec jste přišel s vlastním projektem na opravu. V čem by měl být lepší?
Když už není možné stavět třetí pruh, je možné opravu udělat výrazně levněji a rychleji. Ne na všech úsecích je dálnice v tak špatném stavu, aby bylo třeba ji celou odvést a položit novou. D1 za těch čtyřicet let sama puklinami diagnostikuje, kde je a není dobré podloží. Úseků, které je třeba postavit znova, je jen asi pět procent. Zbytek by bylo efektivnější opravit fragmentací. Betonová kra se při ní rozbije „gilotinou“, čímž se zvýší podloží a položí se na ně pět vrstev speciálního asfaltu. Je to osvědčená metoda, která by stála třetinu peněz i času.
Jak to vypadá s vaším nadačním fondem, který by měl dohlížet na nekalosti při opravě a výstavbě dálnic?
Náš právník už jej zakládá - máme jméno i doménu, ale zatím je neprozradím. Z peněz Student Agency a dalších zájemců o zlevnění stavby dálnic zaplatíme tým odborníků, který bude stavby analyzovat. Problém je v tom, že se podobné projekty plánují dost dopředu a u těch starších mnohdy chybí studie proveditelnosti, zvážení variant. Je třeba zpětně provést audity. Nyní ale musím pochválit, že se do tendru na opravu prvních úseků nepřihlásil kartel klasických pěti firem, ale rovnou třináct zájemců a podařilo se cenu stlačit o čtyřicet procent.
JIŘÍ HLOUŠEK - Více na brno.5plus2.cz, 11.7.2013
* * *
„…myslím, že člověk nemusí být velkým ekonomem či počtářem, aby přišel na to, že občanská společnost se vyplácí…většina neziskových aktivit neslouží jen těm, kdo se jich účastní, ale přináší obecný prospěch, tedy výsledky, z nichž se tak či onak můžou těšit všichni…jednou ze základních dimenzí občanské společnosti a zároveň jednou z forem či podmínek jejího rozvoje je tedy decentralizovaný stát…“
(Václav Havel – CO JE OBČANSKÁ SPOLEČNOST – projev 26. 4. 1999 v Minneapolis, USA)
* * *
Na vzniku a rozvoji občanské společnosti by se měly podílet i podnikatelské subjekty. Měla by proto existovat společenská odpovědnost firem a mezisektorové partnerství (Corporate Social Responsibility & Cross Sector Partnership), což už prosazovali bratři Baťové a plně realizoval Jan Antonín Baťa. Karel Čapek v roce 1924 napsal:
„Vidíme také, že do značné míry stoupla životní úroveň velmi mnoha lidí; ale naprosto není vidět, že by stouplo i to, co lze nazvat kulturní a sociální službou majetných vrstev… Nově získaný majetek se nenaučil konat svou veřejnou službu, která by jej do jisté míry ospravedlnila. Z hlediska veřejných zájmů jsou to prostředky málo nebo špatně využité. Ani v době největší konjunktury jsme nepozorovali, že by u nás majetkový vzestup nechával po sobě trvalé a veřejné hodnoty.“
Jan Šinágl, 11.7.2013
Read more...