Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Beer a Kamas obviněni z popírání aneb Závadové vyznívání v Brně - Na Slovensku mezitím začali stahovat všechny (!) knihy vydavatelství guidemedia etc z prodeje - Naposledy k Tluchořovi a spol. -

Česká policie a justice se opět zabývá nesmysly. Po mé kauze z popírání genocidia si postkomunistická justice vybrala vydavatele Pavla Kamase a historika Lukáše Beera.

Pavel Kamas: „Jak víte, tak české ministerstvo vnitra dnes spojuje s extremismem už kde koho: holky co pořádají dětský den, jakož i naštvané občany Českých Budějovic (viz nedávné nepokoje v jihočeské metropoli), kteří přišli veřejně vyjádřit svůj názor. Že nás státní instituce (ministerstvo, potažmo Policie), která se den co den sama zmítá v korupčních a mafiánských kauzách, někam zařadila, je nám lhostejné. Ostatně: čekali jsme to. Ano, skutečnou historii poznáme jen tak, že ji budeme poznávat autenticky, bez příkras či návodů, co si o ní myslet. Konstatovat historická fakta v původní, dobové a nijak nepokřivené podobě je jedinou cestou k poznání. Proto si myslíme, že k upřímnému vhledu do událostí, které prožívali naši předkové, je třeba pouze historický dalekohled, ne kaleidoskop.“

Beer a Kamas obviněni z popírání aneb Závadové vyznívání v Brně - … Jak budou policisté šetřit procesních práv podezřelého, vyplynulo z rozhodnutí odepřít mu přístup ke spisu s odůvodněním, že je pouze podezřelý a žádná práva svědčící obviněnému tudíž nemá. … Kpt. Reichmanovi nelze než doporučit kurs četby zákonů s porozuměním, ve zjednodušeném běhu pro policisty, po jehož absolvování mu jistě neunikne ustanovení § 179b odst. 2 TrŘ, jež – chvíle napětí na brněnské služebně – zní takto: Ve zkráceném přípravném řízení má podezřelý stejná práva jako obviněný[…] Ano, úplně stejná, notabilně tedy i právo nahlížet do spisu, které lze v přípravném řízení omezit jen ze závažných důvodů (§ 65 odst. 2 TrŘ). … Že policisté Beerovi pod pohrůžkou násilí sejmuli otisky prstů a provedli bukální stěr, už jaksi patří ve styku policie se sprostými podezřelými k bontonu: pravidelní čtenáři tohoto blogu vědí, že podobný případ řešíme již dva roky v řízení o ochranu osobnosti, leč soudkyni Městského soudu v Praze soudružku Jaroslavu Lobotkovou se nám zatím nepodařilo přimět k žádné smysluplné činnosti.Na Slovensku mezitím začali stahovat všechny (!) knihy vydavatelství guidemedia etc z prodeje. …

Naposledy k Tluchořovi a spol. - … Problémem zůstává místní působnost materiální imunity. Podle Nejvyššího soudu, který si s tímto aspektem případu zjevně nevěděl rady, si poslanec nebo senátor svou komoru nosí s sebou jako hlemýžď ulitu. To je výklad zřetelně kontratextuální a i když je snad korektní interpretací Ústavy e ratione, je krajně problematický, protože imunita jako právní nástroj ochrany zákonodárného sboru a jeho členů před šikanou zasahuje do principu rovnosti občanů před zákonem a jako takový by měla být vykládána spíše restriktivně a aplikována zdrženlivě, jen pokud je jí skutečně naplňován účel, pro který existuje. Na místě je test proporcionality mezi porušením rovnosti a zájmem na ochraně zákonodárců před šikanou. Mám proto i nadále rozhodnutí Nejvyššího soudu za argumentačně chabé a politicky nešťastné, a i když nepochybuji o tom, že Ištvanovo javertovské tažení má s právem málo společného, Nejvyšší soud měl k disposici jiné způsoby, jak zastavení trestního stíhání docílit: např. ve výroku vyslovit, že exposlanci nejsou vyněti z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, avšak v odůvodnění obiter dictum uvést, že ve věci se a limine o podezření z trestného činu nejedná. Tento právní názor by Ištvanovi lidé nemohli ignorovat a museli by trestní stíhání všech obviněných, jak uplácených, tak uplácejících, zastavit.

* * *

J.Š., 27.7.2013

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)