Dokud budou Češi jako národ věřit, že Mnichov byl zradou, se kterou neměli nic společného a proti jejímž důsledkům nemohli nic dělat, nebude tento národ dospělý - a selhání jeho elit se bude v každé další krizi opakovat. Tak jako v roce 1945, 1948, 1968 a po roce 1989…
… Beneš nebyl vlastenec. Mnohem víc než ve svůj politický československý národ věřil ve svoji osobní roli „světového politika". Utekl v nejhorší možné chvíli od zodpovědnosti uložené mu Ústavou, a brzy dokonce odejel ze země jako soukromník - stal se vyučujícím profesorem na univerzitě v Chicagu. Bez vlády, bez parlamentu. Opustil zodpovědnost ve chvíli, kdy měl posloužit ostatním jako příklad, a otevřel tak prostor pro vládu lůzy. Zhroucení obecné slušnosti a hysterie politických čistek druhé republiky tak padá i na jeho svědomí. Československo odevzdalo nacistickému Německu všechnu svoji armádní výzbroj a munici, veškerý fungující zbrojní průmysl čtvrtého největšího exportéra zbraní na světě, včetně všech výkresů a vývojových programů. Říše získala přes čtyřicet pět tun československých zlatých rezerv. Druhá republika sama vydala tvrdá antisemitská zákonná opatření. Československo tedy dobrovolně a bez odporu vydalo československé židovské občany nacistické genocidě - a tvrdit, že se tak stalo až po jeho rozpadu, je jenom další nechutná výmluva. Československo samo zničilo svoji demokracii - na celých šedesát let.
… Moravec se nenechal odradit a vyzval vládu, aby zvážila protestní odchod do exilu, zničení muničních a zbrojních továren, vyhození budovy generálního štábu do povětří, odlet vojenského letectva do neutrálního zahraničí a řadu dalších kroků, které by posloužily, jak napsal ve svých pamětech, „jako demonstrace pro světovou veřejnost, jaké je cítění československého lidu". Byl odmítnut. Byl nakonec jediným, kdo se svým týmem jedenácti zpravodajských důstojníků odletěl tajně do Británie, kde se stal vůbec nejdůležitějším článkem protinacistického zahraničního odboje a podpory opožděné československé exilové politické reprezentace. Jedině on se odvážil odvézt ze země i finanční prostředky, ze kterých byla potom jeho zpravodajská služba placena. Co kdyby se neodvážil vzepřít se zbabělosti svých politických nadřízených?
František Moravec je symbolem vzpoury zrazených vlastenců a demokratů, kteří po selhání zbabělého vedení československého státu, v malých skupinách i jako jednotlivci, hájili sen o demokratické vlasti. Nakonec jich byly desetitisíce. Stali se nejdéle bojujícími vojáky druhé světové války. Odcházeli se studem a rozhořčením do ilegality nebo do zahraničí ze země zrazené její politickou elitou, aby bojovali s nespravedlností. Ti, co přežili, byli po válce prodáni stejnými představiteli znovu, komunistické a sovětské okupaci.
Dokud budou Češi jako národ věřit, že Mnichov byl zradou, se kterou neměli nic společného a proti jejímž důsledkům nemohli nic dělat, nebude tento národ dospělý - a selhání jeho elit se bude v každé další krizi opakovat. Tak jako v roce 1945, 1948, 1968 a po roce 1989…
http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=791069#utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_campaign=B&utm_term=position-16
Komentáře
Po mnichovske dohode Cesi nemohli jednat o moc lepe, nez jednali. Zavazne chyby nastaly mnohem driv. Spatna situace narodnostvich "mensin", nevhodna zahranicni politika, spatne PR.
Možná, že jsme ČSR opravdu měli bránit Hitlerovi. Možná bychom na tom nebyli nejlépe, ale je také možné, že by se v ČSR nevyzbrojil, ale naopak dostal napráskáno. Těžko by pak přepadl Polsko a SSSR. A lidé tehdy chtěli bojovat. A někde jsme i bojovali. Czajánkovy kasárny - nevycvičení nováčci dokázali odolávat vyzbrojenému a vycvičenému Wehrmachtu. Na Podkarpatské Rusi naše vojsko bez zázemmí a přísunu munice bojovalo ještě 14 dnů po zániku ČSR. Ve válce nerozhoduje jenom počet zbraní, ale také odvaha a plnění povinností.
Cesi nemaji smysl pro spravedlnost. V ramci prepisu a svych kokotskych platnych neokomunisticky ch zakonu jsou ochotny i zabijet - viz : Mam prednost na prechodu jdu a necham se zabit ...a opacne to plati taky. V civilizaci proste muze kazdy piskat na presidenta jak chce - to musi unest. A v noci je v civilizaci klid. Ne v Cesku - tam neni civilizace - tam maji vse naopak a rikaji ze to tak je vsude stejne - maji ty makovice na betla. Pan Hedvicek rika ze maji z tech jejich kruhovych objezdu a vody v zelivce. Neco na tom bude.
Nelze nas zcela srovnavat s jinymi zememi: na rozdil od nich bylo Ceskoslovensko v roce 38 vnimano jako vinik a pricina problemu s Nemeckem a Benesovi byla vytykana jeho neustupnost ve vztahu k Nemecku.
Ceskoslovensko nemohlo zachranit zidy, protoze nebylo jak odtransportovat tolik lidi - byli jsme na rozdil od Danska obkliceni. Take se jeste nevedelo, ze nacisticka nenavist vuci zidum vyusti v genocidu.
Dr. Edvard Benes byl podle meho nazoru schopny statnik a vlastenec, ale situace, kterou musel resit, byla prilis slozita.
Po mnichovske dohode Cesi nemohli jednat o moc lepe, nez jednali. Zavazne chyby nastaly mnohem driv. Spatna situace narodnostvich "mensin", nevhodna zahranicni politika, spatne PR.
Píšete naprosté nesmysly, obojí je možné posoudit jako přestupek čili jednání protiprávní. Zkuste si ventilovat svoji žlučovitost vůči ČR nějak inteligentněji.
Trochu zjednodušený pohled na věc. V ČR není zákon zakazující pískat na prezidenta. Pokud si půjdu někam někoho poslechnout na předem ohlášenou a organizovanou akci a nějaký trouba mi bude celou dobu pískat do ucha píšťalkou, jednoznačně mě omezuje. A policie jednala naprosto správně. Kdyby ho neodvlekli, dostal by asi od ostatních pořádnou nakládačku.
Z jeho strany to nebyl projev práva na svobodu, ale totální bezohlednost a hloupost. Podobné "havloviny" a hraní si na odpůrce režimu už dnes k ničemu nevedou.To se už dělá jinak.
Nikdo nema povinnost si od totalitniho rezimu nechat nicit svuj vlastni zivot.
A kdyz nekdo zustal protoze mu to vyhovovalo - ok, ale nekdo nezustal a to je jeho vec.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.