Veřejnoprávní předpodělanost - Nejde o Němce, ale o Rusy! – Demokracie je diskuse, kde není, není demokracie! – Veřejnoprávní strach -Strach z Duky - Čas na změnu!
Kardinál Dominik Duka: „Ono zákonné opatření chce vlastně potvrdit rozhodnutí soudruha Klementa Gottwalda. Já už dva roky upozorňuji, že v této zemi nás někteří lidé chtějí připravit o všechnu svobodu a demokracii, kterou jsme si vytrpěli a vybojoval.,“ - „Pokud přijme naše společnost toto opatření, budu vědět, že nežiji v demokratickém státě, protože neplatí ani právní řád, ani žádné zásady a vracíme se pod rudé prapory se srpem a kladivem!“ - „V případě vítězství nejmenované strany, která v minulosti pronásledovala mnoho kněží, si chce kardinál Duka věž Mihulku zabrat pro sebe. Po zbytek života zde bude hrát na housle a varhanní pozitiv a vydělávat na církevní restituce.“
PRAHA „Vracíme se pod rudé prapory se srpem a kladivém!", hřímal rozzlobený kardinál a pražský arcibiskup Dominik Duka v pondělním vysílán: Českého rozhlasu — Radiožurnálu. V tu chvíli s ním, ale moderátorka debaty o církevních restitucích odmítla dál mluvit.
Překvapený duchovní nejprve vyčetl Radiožurnálu, že „nedodržuje vůbec zásady svobody“ a pak se zmohl na poslední ironické slova: „Děkuji vám za cenzurované vysílání.“ Rozhlas ho následně vypnul.
Kardinál Duka se prý dopustil nepřípustné agitace tím. že v éteru veřejnoprávního média zmínil známé komunistické symboly. Pár dní před volbami by si Dukova slova zřejmě voliči mohli vyložit jako doporučení nehlasovat pro KSČM.
Šéfredaktor stanice Jan Pokorný radikální rozhodnutí vysílacího týmu hájí. „Naši moderátoři mají pokyn vést rozhovory tak, aby respondenti v rozhovorech nikomu neškodili a nikomu nestranili. A tady se pan kardinál už dostával na hranu toho, co říkám,“ uvedl šéf Radiožurnálu pro Lidovky.cz.
Pražský arcibiskup Duka byl hostem Radiožurnálu v pondělí odpoledne. Ve chvíli, kdy se rozhovor stočil k návrhu ministerstva vnitra, aby byl z restitucí vyňat právě areál Hradu, Začal Duka zvyšovat hlas. „Ono zákonné opatření chce vlastně potvrdit rozhodnutí soudruha Klementa Gottwalda. Já už dva roky upozorňuji, že v této zemi nás někteří lidé chtějí připravit o všechnu svobodu a demokracii, kterou jsme si vytrpěli a vybojovali,“ prohlásil Duka, který byl sám za minulého režimu vězněn.
Ve vysílání bylo slyšet, že je arcibiskup rozrušený. „Pokud přijme naše společnost toto opatření, budu vědět, že nežiji v demokratickém státě, protože neplatí ani právní řád, ani žádné zásady a vracíme se pod rudé prapory se srpem a kladivem!“ zlobil se. V závěru věty už ho však na pokyn editora zarazila moderátorka. .Je těsně před volbami a podle pravidel Českého rozhlasu nesmíme vysílat návody, koho volit či nevolit, ani naznačovat,“ pravila moderátorka Hana Shánělová.
Tato pravidla v článku 6, bod 2 tvrdí: „Hostům ve vysílání ani dalším respondentům v žádném případě nelze klást otázky typu „koho půjdete volit“ nebo ..kterou politickou stranu preferujete“ ani žádné otázky, které by mohly podobné výpovědi vyvolat. Pokud host v živém vysílání bez ohledu na moderátorem položenou otázku začne propagovat či naopak kritizovat některého z politiků, kandidátů či některý subjekt, je moderátor povinen okamžitě zasáhnout, případně i přerušit rozhovor.“ Ničeho takového se ovšem Duka nedopustil.
„Myslím, že se v onom rozhovoru moderátorka pohybovala na samé hraně. Byla určitě velmi nervózní poté, co na ni arcibiskup tak zvyšoval hlas,“ zhodnotil Petr Šafařík, člen Rady Českého rozhlasu.
Arcibiskup už později událost komentovat nechtěl. Jeho mluvčí Aleš Pištora pouze odkázal na Dukův aktuální příspěvek na facebookovém profilu. V něm se kardinál ironickým tónem pustil do obhajoby církevních nároků na věž Mihulka na Hradě: „V případě vítězství nejmenované strany, která v minulosti pronásledovala mnoho kněží, si chce kardinál Duka věž Mihulku zabrat pro sebe. Po zbytek života zde bude hrát na housle a varhanní pozitiv a vydělávat na církevní restituce.“
V rozhlasovém pořadu se Duka bránil, že by agitoval před volbami: „Já žádné návody nikomu nedávám,“ reagoval na zásah moderátorky. Ta mu ale opět opáčila: „I když mi to neříkáte přímo, je to velmi tenký led.“ To už se Duka rozčílil a téměř křičel, když opáčil: „Paní redaktorko, potom náš Český rozhlas nedodržuje vůbec zásady svobody. Nezlobte se na mě..!“ Shánělová se snažila nečekaně emotivní rozhovor ukončit. „Obávám se...,“ začala větu, ale kardinál se nenechal jen tak přerušit. „Já se právem obávám! Já nemám co ztratit,“ prohlásil důrazně. „Musíme respektovat předvolební pravidla Českého rozhlasu a ta jsou naprosto jasná,“ zopakovala redaktorka.
LN 23.10.2013
* * *
Demokracie je veřejná diskuse, kde není umožněna, není demokracie. V ČRo demokracie není, stejně jako v mnoha dalších českých médiích, které hájí zájmy mocných a politiků. Články vycházející v LN svědčí o jejich nezávislosti a dokazují, že koupě LN Agrofertem posílilo jejich nezávislost a oslabilo, resp. zamezilo vliv politiků a mocných na jejich obsah. Současný ředitel Radiožurnálu Jan Pokorný, pochází z Cerhovic, byl jedináčkem vyrůstajícím v silně komunistické rodině (sdělili mi kdysi občané z Cerhovic). Za rodiče nikdo nemůžeme, ale rodičovská výchova nemůže nezanechat stopy na charakteru, myšlení a způsobech. Jde o útok na ústavní svobodu slova a provozování cenzury ústavně zakázané o to horší, že k němu došlo ve veřejnoprávním médiu! Tento skandál by byl v každé vyspělé zemi nemožný, resp. obratem na prvních stránkách médií a hlavním tématem, nemluvě o masových demonstracích. Jak asi bude reagovat Rada ČRo a ředitel ČRo?!
Článek níže Nejde o Rusy, ale o Němce, doporučuji! Připomínám, že i výstava o zločinech Ruské armády v Čečensku byla v EP zakázána hned první den jejího otevření. Potí jsem zajistil její převoz do ČR, ke proběhlo sedm výstav, bez zájmu médií!
Včera hlásil ČRo, že opět silně narostl počet lidí, kteří místo dárků k Vánocům „darují“ obálku s penězi, či poukaz? Takových lidí bude už 44%! Další ukázka morálního a mravního úpadku společnosti, kde pro mnohé jsou návštěvy supermarketů a konzum jedním z hlavních cílů života, ne-li jediným. Materialistické chování tak už začíná likvidovat i nádhernou myšlenku Svátků Vánoc a jejich poselství všem lidem dobré vůle…
DOBROU VOLBU!
Jan Šinágl, 24.10.2013
* * *
… A to už zůstává rozum stát. Je banální příměr se srpem a kladivem (takový lze přece slyšet v každé hospodě) návodem pro nevolení komunistů? A i kdyby ano, tak kde je chyba? V tom, že KSČM má i 24 let po revoluci a 20 let po přijetí zákona o protiprávnosti komunistického režimu v názvu nadávkové slovo? To je však její problém. Nebo je chyba v tom, že kardinál si bere do úst komunisty? Ale kdo jiný by to měl dělat než muž, který právě za jejich režimu seděl ve vězení? Upírat mu to jen proto, že se blíží volby a v nich kandiduje KSČM, je nehoráznost.
Ve skutečnosti není na vině ideologie, ale "předpodělanost" veřejnoprávního rozhlasu. Ten presumptivně očekává, že jakékoliv vyřčené slovo lze vykládat jako volební návod, a je v tom smyslu sám sobě cenzorem. Dámy a pánové v rádiu, vzpamatujte se. Vždyť takhle byste nemohli vysílat ani ranní rozcvičku (Hlavu vzhůru, břicho zastrčit) nebo předpověď počasí (mlhy za Úsvitu).
P.S.
I srp a kladivo jako znaky zločinné ideologie a jsou na seznamu MV uvedeny jako zakázané. Že už by se o nich nesmělo ani mluvit?! Jsme opravdu země Švejků: Ústava uznává zločinnost komunistické a nacistické ideologie, ale komunistická strana je v Parlamentu?! Už jenom to sedět s nimi společně a jednat chce silný žaludek. Měli bychom tedy změnit Ústavu a označit tyto režimy za mírumilovné. Pokud ne, tak by jistě MV povolilo i založení strany NSDAP a KSČM tak už nebude V Parlamentu osamocena – tedy navenek, jinak je to stejné společenství podvodníků a korupčníků - s několika málo čestnými výjimkami! J.Š.
* * *
Veřejnoprávní strach
Pokud neumějí být televize a rozhlas svobodné, nezávislé a odvážné, nemusí existovat
Kardinál Dominik Duka se rozčiluje, proč ho Český rozhlas vypnul ve chvíli, kdy začal mluvit o souvislosti církevních restitucí - nebo jejich maření - a komunismu. Česká televize v Událostech zatajila divákům, že se pražské Staroměstské náměstí zaplnilo lidmi a hudebníky, kteří vyzývali voliče, aby šli volit, ale nepodporovali komunisty. Po prezidentských volbách tak i ty parlamentní vyvolávají zásadní otázku, jak se vlastně mají veřejnoprávní média chovat během kampaně.
Strach z Duky
Česká televize i Český rozhlas to nepochybně nemají jednoduché. Mají sloužit veřejnosti, ale veřejnost není homogenní blok. Jak si s tím zejména před volbami poradit? Ačkoli máme zákon o veřejnoprávních médiích, disponujeme kodexy a pravidly, nikdy nebude možné sepsat jízdní řád, jenž by šel aplikovat na vše. Vždy je třeba nechat určitý prostor pro intuici a zkušenost lidí. A ti by nikdy neměli podceňovat inteligenci svých diváků či posluchačů, což se v poslední době děje čím dál častěji.
Pakliže se veřejnoprávní média rozhodnou nepouštět do různých pořadů lidi, kteří kandidují, a žádají své hosty, aby nesdělovali, koho podporují nebo budou volit, jde o naprosto logický a adekvátní krok. Tím se hájí rovná soutěž. Je však chybou zakazovat lidem myslet.
Pokud je pozván kardinál Duka, aby okomentoval církevní restituce, protože se staly součástí kampaně, není logické očekávat, že restituce bude hájit logickým poukazem na to, že majetek církví kdysi zabavili komunisté? Opravdu někdo očekává, že poměrně banální připomenutí nedávné české historie nějak zásadně ovlivní rozhodování veřejnosti při volbách? A i když ovlivní - nemůže za to spíš ona historie než kardinál?
Ale nejde jen o kritiky komunistů. Z vysílání rozhlasu zmizel také levicový sociolog Jan Keller. Ten tvrdí, že mu bylo vystupování zakázáno, rozhlas ale říká, že to není pravda, že se sám po dobu voleb omluvil, protože by prý mohl být nařčen z podpory nějakého ideového proudu. I kdyby sám sebe vyloučil, není to škoda, protože se tím oslabuje veřejná debata?
Česká televize zase svým rozhodnutím nezařadit zprávu o koncertu na Staroměstském náměstí do Událostí zatajila před diváky ojedinělou událost. Prací novinářů není tajit, ale informovat. Je přece na televizi, jak reportáž zpracuje. Proč podobně před veřejností neutajila cesty Miloše Zemana po Česku, jež byly evidentně koncipovány jako kampaň za Zemanovce? Svou devótností k Zemanovi navíc připomněly spíše reportáže, které jsme vídali před rokem 1989. Tady byla rovná politická soutěž narušena víc, než kdyby byl odvysílán záběr na náměstí plné lidí, kteří mají obavy z komunistů nebo se jim prostě jen líbí muzika.
Čas na změnu
Veřejnoprávní média nesmí sloužit dílčím politickým a ekonomickým zájmům, mají být svobodná, nezávislá a odvážná. Pokud nejsou, či hůř, pokud nechtějí být, pak nemusí existovat vůbec. Rozhlas i televize plní v mnoha ohledech svou roli příkladně. Stále častěji se ale zdá, že se mění pouze ve sběr hlasů politiků a jakýkoli „rušivý" element je vystříhán. Je nejvyšší čas to změnit.
Erik Tabery, RESPEKT, 44/2013, 29.10.2013
Komentáře
Fandu posleme za Ural,at ho tam medvedi sezerou.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.