LN: Od koho lze vzít medaili?: … Marné jsou úvahy nad permanentním buranstvím prezidenta, od kterého raději nic nebrat, ale všem těm, kteří ho nechtějí, by určitě vyrazil dech, kdyby dekoroval jednu z nejodvážnějších žen 20. století básnířku a překladatelku Nataliji Gorbaněvskou, která v těchto dnech pobývá v Česku. Byla jednou ze sedmi statečných, kteří v srpnu 1968 na Rudém náměstí protestovali proti sovětské okupaci Československa. Takovou medailí by se nezavděčil svým kamarádům v Rusku, protože by si to leckdo mohl nevhodně spojit i s dnešním porušováním lidských práv v té velké zemi na východě.
* * *
V rámci voleb a puče uvnitř ČSSD v médiích trochu zanikla informace, že policejní prezident plk. Červíček byl prezidentem Zemanem povýšen do hodnosti brigádního generála. Je to jev téměř paranormální a dokazuje to, že v této republice je možné úplně všechno. Ale úplně všechno. A nejspíš to tak ještě dlouho bude.
* * *
Ve 4:46 min., má promlouvat místopředseda Senátu Zdeněk Škromach, bývalý nástěnkář a politruk na dole. Tentokrát ne od bazénku, ale od Samopalu vz. 58? Bohužel to nelze ověřit z jeho podrobného životopisu, není k nalezení…?! J.Š.
* * *
Za co, pane bože, za co. Do hodnosti generála jsou lidé vesměs povyšováni za vynikající výsledky, za činnost v odboji a podobně. Pan Červíček nesplňuje ani jedno kritérium. Možná tu odbojovou činnost, pokud za ni budeme považovat odboj proti zdravému rozumu a proti zákonům a krytí lumpáren policistů. Žádný jiný generál u policie v současnosti neslouží. Je to výrazný posun. Z protekčního policejního prezidenta se stal protekčním generálem. Jako za napoleonských válek, kdy kariéra „generálů“ začínala v jedné bitvě a ve druhé končila. Červíčka, jak bude objasněno dále, ale nejspíš žádné Waterloo nečeká.
Budeme mít dva policejní prezidenty, máme dva vyjednávací týmy ČSSD. Obojí je dobré. Dva týmy vyjednají dvě vlády. Každou jinou. Jedna bude prozápadní a proamerická, ta druhá proruská. Celý svět nás bude mír rád. Každý si přijde na své. Tuto myšlenku jde rozvíjet až k dokonalosti. Je to jako princip jin a jang. Hrozí pouze to, že se toho nápadu chopí paní Bobošíková se svým hnutím „Bradou vzhůru!“ (po volbách) a opět to nějak zpacká. Ona rozumí všemu a kandiduje za kohokoli do čehokoliv, takže bych se nedivil, kdyby se dala i na reklamu. Také v reklamě se soutěží. Našlápnuto má. Jak je z voleb rozjetá, mohla by třeba pokračovat sloganem: „Metelescu blescu, nakupujte v Tescu“. Špatně by to neznělo. Však její kreativci by se s tím sloganem dokázali poprat. Až by tekla krev.
Zpět k Červíčkovi. Tady končí legrace a začíná politická realita České republiky. Pan Červíček patřil mezi milce exministra vnitra Ivana Langera (ODS). Být Langerovým milcem skýtalo značné výhody. Třeba povyšování v hodnosti dvakrát během jednoho dne. No neberte to. V policejní hantýrce se ty karierní skoky označují slovem žabáci. A tak si ke svým funkcím doskákali lidé jako plk. Bílek (ředitel GIBS), generál Červíček (policejní prezident), plk. Skříčil (ředitel policie Olomouckého kraje).
Všichni tito tři pánové pomáhali policii jako Hašek Sobotkovi. Všichni tito pánové mají vazby na ODS. Když jsem je upozorňoval na porušování zákona, ani jeden z nich na to adekvátním způsobem nereagoval. Ba naopak, zneužitím svého postavení kauzy zametali pod koberec. To mě nakonec vedlo k podání dvou trestních oznámení. Jak na plk. Bílka, tak na plk. Skříčila. Obojí jsou v běhu. Velice rád budu čtenáře mého blogu informovat o tom, jak se české orgány (ne)činné v trestním řízení s mými podněty dokázaly vyrovnat. Jestli „po švýcarsku“, nebo tak nějak „po česku“.
Z toho důvodu jsem byl úplně fascinován generálem Červíčkem. Komu je to k prospěchu, když objektivně opravdu tento člověk nemá žádné měřitelné zásluhy? A kdo ho nominoval? To je druhá, stejně zajímavá otázka.
Pan Červíček byl a je naprosto nevýraznou postavou České policie. Povedl se mu jen jeden husarský kousek, když od „lakomého“ Kalouska získal do rozpočtu policie peníze navíc. Husarský kousek to byl, protože Lessymu Kalousek „nedal“, k Červíčkovi byl štědrý. Tím jeho zásluhy končí. Zvláštní. Že by koaliční partnerka TOP 09 exposlankyně Černochová z ODS, známá bojovnice v kauze CASA-Vlasta prohodila příznivé slovo? Nebylo „střetem zájmů“, že tato dáma je současnou partnerkou pana Červíčka? Jistěže nikomu není nic po tom, s kým si žije. Ale takové věci mohou vzbuzovat a vzbuzují podezřelé asociace. V té době, kdy se uvažovalo o Červíčkovi na funkci policejního prezidenta, měl někdo rezignovat. Buď politika, nebo policie. Úsměvná představa. Známe české rezignace. I ten Nečas rezignoval, až když byl metr pod hladinou splašků…
Stejně jako Kubice, tak i Červíček byli k předchozí vládnoucí garnituře neškodní, tvárliví, loajální, tedy prospěšní. Oni by byli loajální ke komukoliv. Úmyslně nepoužívám výraz nezávislí. Nezávislý nebyl snad ani jeden policejní prezident. Vždy více, či méně okatě stranil nějaké politické straně. Nakonec o poměrech, které vládly na ministerstvu vnitra za Langera a Kubiceho se můžete dočíst zde. Je to zajímavý pohled člověka, který na vnitru pracoval. Policejní prezident a celé policejní prezidium je pak jen zrcadlem ministerstva…
Proč tedy loajální policejní prezident vadil? Vysvětlením může být ta spekulace médií, že Červíček v hodnosti generála bude „odsunut“ do Bratislavy a jeho místo zaujme někdo jiný. Možná ještě loajálnější. Jde to vůbec? Jelikož pan Červíček byl vůči vrchnosti vždy vstřícný, pro organizovaný zločin absolutně neškodný, zdá se, že jde jen o uvolnění koryta pro někoho jiného. Očekávání „nové doby“ bylo asi veliké. O to větší byl debakl SPOZ a toto generálování je asi jen dojezdem již rozběhlé akce. Vše navíc zkomplikoval nepředpokládaný návrat Lessyho. Ani to ale pro policii nebude výhra. Proč? To se můžete dočíst zde.
Zbývá odpovědět na druhou otázku. Kdo Červíčka navrhl k povýšení. Na internetu jsem našel spekulace a úvahy, že za vším stojí Pecina (současný ministr vnitra Rusnokovy vlády) a předseda SPOZ Zdeněk Štengl. Policista, který sloužil stejně jako Červíček ve Východočeském kraji. Ano, to je ten apoštol, který nesl Zemanovy myšlenky k volbám. Jak vidno, těch geniálních nápadů má mnohem více. Ale to je jedno. Oficiální navrhovatel mě až tak nezajímá. Spíš, kdo za ním stojí. Zvláštní je, že prezidentovi Zemanovi vadil profesor Putna. Všichni si ještě pamatujeme, jak to probíhalo, ale u Červíčka šlo vše hladce. Nabízí se takové vysvětlení. Langer měl svého Červíčka. Současně Langer má svého kamaráda Vratislava Mynáře (kancléř prezidenta Miloše Zemana). Dokonce mu mazlivě říká „Vráťo“, jezdí k němu lyžovat, obchodoval s ním, pomohl k evropským penězům na „Vráťův“ penzion. Ódéesáci jsou samí poetové: Kolibřík, Mazánek, Vráťa. Kam na to chodí? Druhý, ve skutečnosti nejspíš první, muž SPOZ Nejedlý je známý tím, že má velmi dobré kontakty na lidi z ODS. Takže tu máme dva možné kanály. Co je naprosto jasné, je fakt, že vítr fouká z hradu.
Půjde-li to tímto tempem, bude zanedlouho z plukovníka Bílka (GIBS) polní maršál. Mohl by řídit třeba tu pancéřovou divizi, která pod velením tankisty vojevůdce Zbytka (SPOZ) chtěla v roce 1989 dobývat Prahu. Voják každým coulem, Zdeněk Zbytek, oné divizi tenkrát ve Slaném velel a byl ochoten zasáhnout tanky proti sametové revoluci. Jeho nabídka zůstala naštěstí nevyužita. Socialistické vlasti slouží dosud, tentokrát v SPOZ. A aby si ti kluci modří „ódésáčtí“ nezáviděli, bude pan plk. Skříčil jmenován nejspíš admirálem válečného loďstva na kanálu Odra – Dunaj – Labe. Když je vymyšlena funkce, trafika se k ní vždy najde. Nebo se ten kanál opravdu vykope. Při verbální brutalitě prezidenta Zemana a jeho mstivosti bych se nedivil, kdyby řekl, že kanál vykopou „topkaři“ a „ódéesáci“, které na galeje pošle nový policejní prezident. Zeman se umí svým pomahačům královsky odměnit. Vráťu za prohrané volby čeká osud Šloufa. Máme se na co těšit. Sledujme, co udělají s nežádaným Lessym.
http://dusannavratil.blog.idnes.cz/c/373038/Ickuv-zabak-generalem.html
* * *
Od koho lze vzít medaili?
Být dekorován hlavou státu má svou hodnotu ve všech režimech, za protektorátu, za komunistů i v nové době. Jedinečný herec Miloš Kopecký se propůjčil k ohavné kampani proti exulantům a vzápětí v podstatě za odměnu dostal národního umělce. Opovrženíhodné selhání? Možná, ale Kopecký žil pohnutý osud v nelehké době a stejně i on se nakonec vzepřel. Vladimír Mišík je jiný formát, což se promítá do jeho občanského postoje. Miloš Zeman prostě není jeho prezident. Soňa Červená si řád od Miloše Zemana vzala, ale kdo by ji za to chtěl kritizovat? I ona má za sebou život plný zvratů. A je to skvělá stará dáma a umělkyně, která okouzluje mladistvým elánem. Řád měla dostat už dávno a možná to bude znít drsně, ale příštího prezidenta by se také nemusela dožít. Její integrita medailí od Zemana rozhodně neutrpí.
Jiřina Bohdalová od tohoto pána dostala řád za podporu v jeho prezidentské kampani, ale asi těžko jí někdo upře, že i tak by si ho zasloužila, neb je umělkyní diváky milovanou a mezi všemi estrádami a večerníčky odehrála i pár úžasných rolí. A jaké je z toho poučení, jak proplout mezi všemi těmito soutěskami? Žádné. Je to kus od kusu, roli hrají okolnosti a vyhraněnost osobního postoje.
Soňa by si určitě raději vzala cenu od Václava Havla, osud to prostě zařídil takhle. Marné jsou úvahy nad permanentním buranstvím prezidenta, od kterého raději nic nebrat, ale všem těm, kteří ho nechtějí, by určitě vyrazil dech, kdyby dekoroval jednu z nejodvážnějších žen 20. století básnířku a překladatelku Nataliji Gorbaněvskou, která v těchto dnech pobývá v Česku. Byla jednou ze sedmi statečných, kteří v srpnu 1968 na Rudém náměstí protestovali proti sovětské okupaci Československa. Takovou medailí by se nezavděčil svým kamarádům v Rusku, protože by si to leckdo mohl nevhodně spojit i s dnešním porušováním lidských práv v té velké zemi na východě.
LN, Jana Machalická, 29.10.2013
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.