Zakážou sobě a pak nám - Komunistická banda už opět ovládá parlament - Čeká Sobotku osud osmidenní ministryně Peake? - Nové poměry - Projde akce nespokojených občanů bez demonstrací? Nechce se věřit.
… A tak to máte dneska skoro se vším. Jako by udělení ostudných prezidentských medailí k 28. říjnu spustilo umělou mlhu a závoje kouře, v nichž se různé temné figury předlistopadových dob snaží okecat minulost, nalévat omámené veřejnosti opium zapomnění a drze tvrdit, že kdejaký bývalý Husákův sluha nebo fízl je vlastně ideálním laureátem Řádu T.G. Masaryka. … Navíc se připravuje natáčení retra Třiceti případů majora Zemana … Když už zdejší komunisti mají plná ústa referenda, co takhle jedno o definitivním zrušení jejich partaje. …
Tak jsem to dopracoval do stadia drahého spolufejetonisly Ludvíka Vaculíka, že na něco mám dva názory nebo žádný, a nevím, co s tím. Neumím si třeba poradit se skutečností, že můj oblíbený fotbalový trenér Viktorie Plzeň Pavel Vrba vyslyšel vábení slizkého svazového předsedy Pelty a odchází trénovat reprezentaci. Chápu, že v klubu dosáhl maxima, ale stejně. Nebo zvěst, že infuze nových majitelů z Lukoilu má vzkřísit slávistické mrtvoly. Radši v divizi, ale bez ruských peněz, co smrdí po naftě.
Kdyby byla pouze tato dilemata. Jistě existují věci závažnější, třeba vražda. Nojo, ale když zatím neznámý střelec sejmul socdemáckého kmotra Romana Housku, člověk se nemůže ubránit lehkému pozdvihnutí obočí nad myšlenkovým bruslením jeho stranických přátel. Známý filozof Jiří Paroubek děl: „Žil, jak žil, a možná právě to ho stálo život.“ To je jak od Clinta Eastwooda. Šéfa severočeské ČSSD Radka Schetfera zpráva o mordu asi zastihla u oběda, neboť se nenechal zneklidnit dotěrnými médii, odsunul hovězí vývar a pravil: „Tato otázka pro mě teď vůbec není na stole.“ A poručil si svíčkovou se šesti. Čili gauner, nebo pilná včelička, kterak ho označil pobratim, ex-poslanec Vlastimil Aubrecht?
A tak to máte dneska skoro se vším. Jako by udělení ostudných prezidentských medailí k 28. říjnu spustilo umělou mlhu a závoje kouře, v nichž se různé temné figury předlistopadových dob snaží okecat minulost, nalévat omámené veřejnosti opium zapomnění a drze tvrdit, že kdejaký bývalý Husákův sluha nebo fízl je vlastně ideálním laureátem Řádu T.G. Masaryka.
Velice se mi líbila myšlenka režiséra Tomáše Svobody, toho, který nám pokálel zlatou kapličku na Nové scéně u stříbropěnné Vltavy nedávným brutálním kabaretem Miloš Ubu, aniž by ho viděl kterýkoli Z jeho rozvášněných oponentů formátu babovřeskového kýčaře Zdeňka Trošky nebo kašpárka všech režimů Františka Ringa Čecha, kteří v obraně Národního divadla pozapomněli, jaká propagandistická zvěrstva včetně anticharty se na jeho jevišti odehrála.
Předminulé úterý mě v pořadu ČT Artefakta v debatě o politické satiře Svoboda oslnil úvahou. Loni měl být 21. prosince konec světa. Skutečně nastal a my se v časové smyčce vracíme zpátky do jakési neonormalizace, v níž jsou stateční lidé zase vysmíváni anonymní lůzou a výstavní svině ověšovány řády jako na jarmarku. Navíc se připravuje natáčení retra Třiceti případů majora Zemana, přičemž Vladimír Brabec by si ho klidně znova štrejchnul. Do toho Bohuslav Sobotka, zfamfrněn vidinou Židle premiéra, kývá na návrhy KSČM vyhlásit referendum o církevních restitucích a zrušit lustrační zákon. On, který jezdil coby gymnazista z Bučovic na pražské protirežimní demonstrace, tím pádem souhlasí s tím, aby například velitel pohotovostního pluku, který mlátil lidi na Václaváku, byl příště klidně ministrem jeho vlády. Ještě že se proti ostře postavili lidovci, topka a ODS.
Když už zdejší komunisti mají plná ústa referenda, co takhle jedno o definitivním zrušení jejich partaje.
LN, POSLEDNÍ SLOVO, Jan Rejžek, 28.11.2013
* * *
Zakážou sobě a pak nám
Až budou z těch směšných soudruhů krajští radní
Komunisté na Vysočině si zakázali sledování Gottwalda v Českém století. Tak zní titulek včerejšího článku na webu iDNES. Na první pohled to může působit bizarně: proč se soudruzi na dramatizaci skutečné soudruhovraždy nedívají? Jeden proto, že preferuje pořady o vaření. Druhý zase přírodovědné dokumenty. Třetí proto, že prý u televize usíná. Ha, ha. Důležitější je ale odpověď na otázku, proč si soudruh Zdeněk Dobrý sám sobě ten seriál zakázal: „Od kolegů jsem slyšel, jak dalece tendenční ten seriál je.“ Než se zasmějete, osvěžte si jednu věc. Je to rok, co volby vynesly komunisty do krajských rad (a jednoho křesla hejtmana). To, co říkají ti na pohled směšní soudruzi z kraje Vysočina, se může jen v maličko jiné konstelaci proměnit z bizarního výroku v hlas kompetentního úředníka. A ozvou-li se proti tomu studenti, dozvědí se, že zpochybňují výsledky voleb. Jak že to řekl karlovarský radní Sloup? Ze by se neměly psát školní práce o útěcích přes železnou oponu. Ano, stačí maličko jiný poměr hlasů, maličko jiná konstelace a soudruh Dobrý nemusí zakazovat seriál jen sobě, ale i všem - třeba skrze mediální radu. Slyšel to přece od kolegů.
LN, Zbyněk Petráček, 28.11.2013
* * *
Komunistická banda už opět ovládá parlament
Vojtěch Filip, předseda té stalinistické odnože komunistických partají v ČR, která veřejně a otevřeně uctívá masové bolševické vrahy, agent StB s krycím jménem Falmer, soudruh a přítel tyranské dynastie Kimů v KLDR i revoluční marxista, byl naším “demokratickým” parlamentem zvolen jako jeho místopředseda počtem 151 hlasů. Tato skutečnost vypovídá o stavu naší vlasti mnohé. Především to, že jsme jako národ asi absolutně nepoučitelní.
Ortodoxní komunisté i jejich kamuflované klony, které se skrývají pod pláštíkem tzv. Nové demokratické proevropské levice, mi samozřejmě budou namítat, že je to vůle lidu, vůle voličů, která soudruha Filipa vynesla do významné parlamentní funkce tak významnou většinou poslaneckých hlasů. Navíc již v této pozici byl, neboť se uchytil již za vlády ČSSD v roce 2002 a vydržel až do roku 2010. S čím mám tedy jako problém? Jsem snad antidemokratický živel, fašista, nácek, primitivní antikomunista?
Jak mohu vůbec zpochybňovat demokratické kroky demokraticky zvoleného Parlamentu ČR? Jak mohu zpochybňovat vůli voličů? Co můj primitivně antikomunistický mozek vyplodí za konspirační teorie či protisocialistické bláboly, které ruší klid na práci našich volených zastupitelů?
Nuže tedy … Současné složení dolní sněmovny jen podtrhuje trend poslední doby. Populistická neokomunistická levice postupně ovládla veškeré významné a důležité funkce ve státě, spojuje síly a nepokrytě zatahuje do mocenské spolupráce i dogmatické uctívače Gottwalda, estébácké udavače či již dříve zapojené bývalé nomenklaturní kádry KSČ nejhoršího ražení, morálky a charakteru.
Co může z takového směřování politiky vzejít? Bohuslav Sobotka po malých dávkách nastiňuje budoucí scénář. On jako slabá, směšná, ale moci a peněz chtivá figurka dá svým premiérováním nově složené vládě zdání demokracie postsametového věku, neboť je mladý a s rudými děvkami na pokoj nechodil, jen s nimi skotačil na schůzích SSM. Jako loutka však bude ovládán starými matadory z vlastní partaje, z Hradu či z poslaneckých lavic veřejné i tiché koalice.
První prioritou se zdá být zrušení lustračního zákona. Pak bude následovat zřejmě další zákonodárná smršť, která naváže na činy “marťanské” koalice Jiřího Paroubka, neblahé paměti. ČSSD a Babišovo ANO si s pomocí kovaných Filipových komunistů budou dělat s republikou co se jim zamane. Lidovci se dostanou do pozice nepotřebné stafáže, neboť Vojta bude po ruce vždy, to byl pravý důvod jeho, tak jasně většinové, volby.
Máme tedy co socialistický volič chtěl. Jsme zpět v minulosti, ze které jsme se nedokázali poučit. Jen by bylo od soudruhů férovější, kdyby svoji novou vládnoucí komunu též transparentně pojmenovali. Už jsem to navrhoval hned po volbách: KSSD-KSTB-KSČM. A ani dnes mi nepřipadá, že bych se nějak podstatně mýlil. Ba naopak …
http://kriz.blog.idnes.cz/c/382158/Komunisticka-banda-uz-opet-ovlada-parlament.html
* * *
Čeká Sobotku osud osmidenní ministryně Peake?
Bohuslav Sobotka se ve vysoké politice pohybuje už více než 15 let, avšak vrchol jeho dosavadní kariéry přišel v zhruba 15 dnech, během nichž potlačil vnitrostranický puč proti své osobě. V oněch dvou týdnech byl ve špičkové formě. Stál si za svým, začal využívat svou skrytou vnitřní sílu a získal si velkou část obyvatel, včetně těch, kteří proti němu jinak mají zásadní námitky. Je pochopitelné, že „popřevratové“ období s sebou nese jistý útlum, ale způsob, jakým se teď Sobotka nechává válcovat Andrejem Babišem, nastoluje otázku, zda Sobotkova kariéra nenabírá podobný kurz jako dráha Karolíny Peake. Ta si svých největších 15 minut slávy užila během osmi dní, kdy seděla v křesle ministryně obrany. Když z něho byla 20. prosince minulého roku vystrnaděna, premiér Nečas už jí neřekl ani dobrý den a její politická kariéra přežila jen dalších šest měsíců. Pokud se Sobotkův osud bude vyvíjet podle podobného scénáře, má čas tak do jarních evropských voleb.
* * *
Nové poměry
Řeč čísel jakožto exaktní způsob vnímání reality může být výmluvná, ale i zavádějící. Volba vedení nově složené Poslanecké sněmovny je spíše prvním případem. Bohužel.
Legitimizování komunistů ostatními stranami se už stalo normou. A nejen stranami - jen těžko lze z paměti vymazat Miroslava Grebeníčka spokojeně shlížejícího z balkonu zámku v Lánech (kam ho pozval Václav Klaus, nedávno v USA odměněný za boj proti komunismu...). Stejně ták není nic nového a šokujícího na tom, že KSČM má ve vedení dolní komory svého zástupce. Ale není fakt, že pro Vojtěcha Filipa zvedly ruku více než tři čtvrtiny poslanců, přece jen příliš?
Filip dostal totiž společně s kanditiátkou ANO druhý nejvyšší počet hlasů. Zlomek poslanců oproti tomu zdvihl ruku pro uchazeče z řad demokratické pravice: Miroslavu Němcovou a Miroslava Kalouska. Vidět to musíme jako vyautování stran ODS a TOP 09. Nemluvě o tom, že více hlasů dostal i Tomio Okamura.
Včerejší hlasování v sobě skrývá přinejmenším dvě poselství. Tím prvním je nedostatek pudu sebezáchovy ostatních levicových poslanců ze zavedených demokratických stran (respektive strany). A tím druhým, že jsme byli poprvé konfrontováni s novými poměry. Relevantní jsou pouze levice, lidovci a nová, ne zrovna standardní uskupení. Těšme se na vládu...
Sloupek LN, Petr Pešek, 28.11.2013
* * *
Projde akce nespokojených občanů bez demonstrací? Nechce se věřit.
Řekněte, moji spoluobčané, uvěřili byste ještě před čtvrtrokem, že o příštím listopadu se tu bude tvořit nová vláda? Bez Ódées a topky? Bez Kalouska? S Babišem a jeho neznámými dosud lidmi? A že kmotři budou potichu?
No tak, není to úplně po našem. Křiku a nactiutrhání je tu dost. Jak varoval básník: „Pozor však, na prahu jen vlasti pravé stojíme. Není dobojováno. Jsou ještě všude temné síly dravé, a ostnatých drátů k cíli nastláno!“
Třeba tohle: Na 2. straně odbarveného Práva, zpráva ČTK pod značkou „zr“ křičí, že „Kapitán StB o Babišovi lže, tvrdí badatelé“. (Jde o kpt. Kuľhu, prohlásivšího, že svazek na Babiše byl zfalšovaný.) A jak vypadá to tvrzení badatelů? Takhle:…domnívá se badatel Schovánek: já se osobně se domnívám, že ten příslušník StB lže… a Xenie Penížková: falšování ve struktuře StB bylo spíš nepravděpodobné…je na posouzení soudu, jak materiály vyhodnotí.
A toto jsou všechna tvrzení badatelů. To se to komusi tvrdí, že někdo tvrdí, i když nikdo netvrdí, když se může schovat pod „zr“. A Právo to klidně otiskne. Jako kus ostnatého drátu.
Ony se ty „temné síly dravé“- jak praví básník - mají setsakramentsky čeho bát. A jejich mouřenínové s nimi. Já se bojím také. Těch temných sil. Jsou to takoví Krejčířové. Ale udeří-li, přestanu se bát a na náměstí půjdu. S vámi se všemi.
Stanislav Vrbík, 26.11.2013
* * *
Jan Šinágl, 28.11.2013
Read more...