Malá procházka kolem Bílého domu ve Washingtonu!
… Jakákoliv kritika muslimů a islámu je „minovým polem“. Proto se nemůžeme divit vyjadřování politiků ať už se nacházejí kdekoliv. Nicméně strach a obavy většinou končí vítězstvím zla a problémy, které se dají zákonnou cestou řešit bez velkého úsilí už na počátku se později stávají neřešitelnými, resp. „řešitelnými“, kdy na to doplácíme všichni. Vždy to bude o osobní odvaze. Na každý pád si Angola za svoji snahu úctu zaslouží. Snaží se narůstající problém řešit zákonnou cestou a trestá ty, co zákon nedodržují. Zde by se mohla EU i ostatní země v mnohém ponaučit a prokázat více odvahy v řešení pokud je řešení ještě vůbec možné. …
Stát nás pronásleduje a boří nám mešity, zlobí se muslimové v Angole
V Angole vypukl poprask v tamní muslimské komunitě. Vyznavači proroka Mohameda tvrdí, že je vláda pronásleduje a zavírá či dokonce bourá jejich mešity. Luanda perzekuci popírá. Tvrdí, že pouze zamítla vydat povolení několika islámským skupinám a zavřela ilegální mešity, protože nejsou v souladu s místním právem.
Bouře hněvu vzplála poté, co ministerstvo spravedlnosti před nedávnem zamítlo žádost o registraci téměř dvěma stovkám náboženských organizací. Mezi nimi i těm islámským, byť nejsou jedinými. Nicméně nejvyšší představitel Islámské komunity v Angole (COIA) David Ja tvrdí, že muslimové se cítí perzekuováni.
Úřady podle něj zavřely desítky mešit napříč celou zemí a některé dokonce srovnaly se zemí. A to přesto, že jeho náboženská organizace prý podmínky pro registraci splňuje. Jedním ze státních požadavků je nejméně 100 tisíc dospělých členů a zastoupení ve dvou třetinách angolského území.
Angola po svých portugalských kolonizátorech mimo jiné zdědila i náboženství a většina z 18 milionů Angolanů dodnes vyznává katolickou víru. V africkém státě ovšem žije i zhruba 900 tisíc muslimů, kteří do země přišli vesměs v 90. letech minulého století s vlnou imigrantů z dalších západoafrických zemí.
Jedni hledali lépe placenou práci v diamantových dolech, další utekli před politickým pronásledováním v rodných zemích. Angola se jim poté, co tehdejší prezident José Eduardo dos Santos a jeho vláda upustila od doktríny marxismu, jevila jako přívětivá země.
Ruiny jedné z mešit na předměstí angolské metropole Luandy, kterou podle místních muslimů nechaly zbořit úřady (1. listopadu 2013)
Teď tvrdí, že se cítí pronásledováni. David Ja argumentuje tím, že jeho organizace má požadovaný dostatek členů a pokrývá i dostatečně angolské území. "Je to cesta, jak zakázat náboženství, které podle vlády ohrožuje angolskou kulturu," míní.
Ministr zahraničí Georges Chikoti cokoliv takového popírá. Došlo podle něj k nedorozumění. "Musimové nejsou perzekuováni. Neexistuje vládní politika, která by nařizovala pronásledovat jedinou církev nebo náboženství. Tak to interpretují islámské komunity v Angole," prohlásil na páteční tiskové konferenci.
Dodal, že žádná z islámských organizací nesplnila požadavky pro uznání coby legální náboženské organizace. "Je tady osm islámských organizací a všechny si zažádaly o registraci. Žádná z nich ale nesplnila právní požadavky, takže nemohou praktikovat svou víru, pokud tak zpětně neučiní," dodal.
Prohlásil také, že Angola se stala cílem mnoha ilegálních imigrantů, z nichž mnozí jsou právě muslimové, kteří si zažádali o povolení postavit obchody a pak na jejich místech nelegálně postavili mešity. "Ani jedna z těchto mešit nebyla postavena v souladu s právem," tvrdí.
Expert na Angolu Alex Vines z londýnského think-tanku Chatham House upozornil, že vláda s problémem naložila neobratně a titulky v médiích, které hovořily doslova o zákazu islámu, by mohly vyvolat zlobu radikálních islamistických skupin.
"A nemusí to radikalizovat jenom muslimské komunity v Angole, může to zemi učinit cílem pro džihádisty," podotkl s tím, že problém by mohl poškodit také komerční vztahy Angoly s muslimskými státy, s nimiž obchoduje, jako je například Turecko, Indonésie či země Perského zálivu.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/pronasleduji-nas-a-bori-nam-mesity-zlobi-se-muslimove-v-angole-pbd-/zahranicni.aspx?c=A131129_190307_zahranicni_ipl
* * *
Zakázali v Angole islám?
… Angolská ministryně kultury, Rosa Cruz e Silva, prohlásila: "Proces legalizace islámu nebyl schválen Ministerstvem vnitra a lidských práv a všechny mešity budou uzavřeny až do odvolání." Rosa Cruz e Silva dále vysvětlila, že "právo týkající se svobody náboženství bude v Angole posuzováno na základě národního kontextu," a upozornila, "že angolská vláda nyní zdvojnásobí své snahy o potírání sekt a náboženských kultů typu islámu, jež jsou v přímé opozici s angolskými zvyky a obyčeji".
… Guvernér Luandy, Bento Bento, prohlásil, že "radikální muslimové nejsou v Angole vítáni a angolská vláda není připravena legalizovat mešity."
… Jedná se o vyjádření samotného angolského prezidenta, José Eduarda dos Santose, který dle OnIslam uvedl: "Toto je finální konec islámského vlivu v naší zemi." A právě zde, na webu OnIslamu, začíná být celý případ zamotaný.
… Oficiální jsem napsal v uvozovkách schválně proto, že zdroj z angolské ambasády si nepřál být jmenován, každopádně prohlásil, že "republika Angola je státem, který nijak nezasahuje do náboženských záležitostí. Máme zde spoustu náboženství. Je tu svoboda vyznání. Máme tu katolíky, protestanty, baptisty, evangelíky i muslimy."
… Manuel Fernando, ředitel angolského Národního Institutu pro Náboženské Záležitosti, který je součástí ministerstva kultury, uvedl, že "v Angole není vedena válka proti islámu ani proti nějakému jinému náboženství. Neexistuje zde žádná oficiální pozice, která by se zaměřovala na destrukci či zavírání svatých míst nějakého náboženství."
… Ja názor vládního představitele o tom, že v Angole neexistuje žádná náboženská perzekuce pochopitelně zpochybnil. Podle Ja totiž bylo v nedávné době v Angole skutečně několik mešit uzavřeno: "Minulý týden byla uzavřena mešita Huambo na jihu země a my jsme v tomto týdnu byli vystavěni značnému tlaku, pokud jde o mešitu přímo v Luandě". Al-Jazeera si v tomto případě naštěstí zachovala objektivitu a tak kontaktovala Ahmeda ould Tahera, muslima přímo z oblasti, kde mělo být několik mešit uzavřeno. Ten se vyjádřil v tom smyslu, že v uplynulých týdnech bylo několik mešit zbouráno či uzavřeno, avšak jednalo se pouze o mešity, jež byly postaveny bez vládního svolení. Naopak dvě autorizované mešity v Luandě stále bez problémů fungují a Taher uvedl, že nemá strach a že neslyšel o žádných rozhodnutích, jež by nějak měla poškozovat tamní muslimy či islám samotný.
… Podle Vinese je celá kauza pouze dokladem mizerné komunikace angolských politických elit. Vines uvádí, že co víme zcela jistě je to, že angolská ministryně kultury Rosa Cruz e Silva minulý víkend prohlásila, že její vláda chce výrazně snížit počet sekt v zemi, což mělo být namířeno především proti čarodějnictví, jež je v Angole hojně rozšířené (jak by ostatně mohla křesťanská země něco takového netrestat, že ano?) a dále proti ilegálním přistěhovalcům. Dalším problémem pak jsou evangelické skupiny brazilského typu, které se v Angole poslední roky silně zakořeňují, s čímž má aktuální vláda očividně problém. Ministryně byla citována poté, co zveřejnila seznam, vydaný ministerstvem vnitra a lidských práv, jež měl obsahovat 170 náboženských organizací, jimž nebyla udělena autorizace (a zůstaly tedy nelegální), přičemž většinou šlo právě o různé evangelikální sekty.
… Patel totiž připomíná, že pro to, aby bylo v Angole nějaké náboženství státem uznáno, je potřeba vykonat několik kroků. Prvním je petice, žádající o legalizaci daného náboženství (sekty, náboženské skupiny, církve), která se podává na ministerstvo spravedlnosti a na ministerstvo kultury. Náboženské spolky, které získají autorizaci, pak získávají právo budovat vlastní školy a modlitebny. Angolské právo však říká, že náboženská skupina, která usiluje o legalizaci, musí mít minimálně 100 000 členů a musí aktivně působit přinejmenším v 12 z 18 angolských provincií. Jak jsme uvedl na začátku článku, počet muslimů v Angole byl v roce 2008 vypočítán na 80 - 90 tisíc. Aktuální počet muslimů, vzhledem k sílící muslimské imigraci do Angoly, se tak bude s vysokou pravděpodobností pohybovat těsně pod stotisícovou hranicí. A to je i důvod, proč ministerstvo kultury nelegalizovalo Angolan Islamic Community, která zastřešuje všechny muslimské organizace v zemi.
… Vyřknout na závěr jednoznačné stanovisko je problematické, můžeme ale alespoň shrnout některá základní fakta: V posledních letech se v Angole skutečně islám dostává do popředí zájmu jak ve společnosti, tak z hlediska vládní pozornosti. Snahy o jeho potlačování v zemi skutečně existují. S vysokou pravděpodobností má islám v Angole status sekty, jelikož nesplňuje zákonné podmínky pro udělení oficiální autorizace jakožto státem uznaného náboženství. Islám tedy v posledních dnech, pravděpodobně, nebyl zakázán, ale spíše opětovně nebyl angolskou vládou autorizován a legalizován. O dalším vývoji v kauze budu případně znovu informovat. Vzhledem k vnitropolitickému chaosu uvnitř Angoly samotné však jen těžko můžeme očekávat, že se situace vyjasní tak, aby bylo vše křišťálově jasné.
http://werner.blog.idnes.cz/c/382585/Zakazali-v-Angole-islam.html
P.S.
Pan Werner jako ateista by měl být nepodjatý, nicméně jeho výrok – „jak by ostatně mohla křesťanská země něco takového netrestat, že ano“ o jeho nepodjatosti moc nesvědčí. Zpochybňuje tak obsah, článek i sám sebe. Nicméně jeho článek jako fakta doplňující má svoji hodnotu. Jakákoliv kritika muslimů a islámu je „minovým polem“. Proto se nemůžeme divit vyjadřování politiků ať už se nacházejí kdekoliv. Nicméně strach a obavy většinou končí vítězstvím zla a problémy, které se dají zákonnou cestou řešit bez velkého úsilí už na počátku se později stávají neřešitelnými, resp. „řešitelnými“, kdy na to doplácíme všichni. Vždy to bude o osobní odvaze. Na každý pád si Angola za svoji snahu úctu zaslouží, snaží se narůstající problém řešit zákonnou cestou a trestá ty, co zákon nedodržují. Zde by se mohla EU i ostatní země v mnohém ponaučit a prokázat více odvahy v řešení pokud je řešení ještě vůbec možné.
Jan Šinágl, 3.12.2013
SHORT WALK AT THE WHITE HOUSE
Read more...