Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Jak Městský soud v Praze podniká v informacích - SUDETY: Odpor k sudetským Němcům = legální obdoba antisemitismu?

… Reklama nelže, budiž, a toto je tedy takový obraz Němce, jaký si pro utišení vlastních mindráků pěstujeme. Jistě by se to dalo použít i ku prodeji jiných výrobků, příkladmo automobilů. Komický mužík v Lederhosen s padacím mostem by mohl šišlavě nabízet BMW pod reklamním sloganem Německá vágen, toprá vágen!, to by určitě byla také velká legrace. A proč tuto myšlenku nerozšířit na další primitivní národy, s nimiž jsou Češi nuceni v Evropě dlít! Vždyť kolik dobrých vtipů by se dalo vymyslet třeba na Poláky, Rumuny nebo Židy! Jen mi cosi napovídá, že kdyby se někdo pokusil tímto způsobem zkarikovat Čecha a udělat např. reklamu na škodovky s Čechem v teplákovce a se sloganem Přesvědčte se, co dokázal český lempl pod německým vedením, byl by to důvod k vyhlášení války a uvedení obou letuschopných strojů českého letectva do bojové pohotovosti.

Postřehnuv včera v Žabce nový přírůstek v sortimentu uzenin, Echt Bavoriš grilovací párky z Kosteleckých uzenin (ty, jak lze seznat ze štítku na druhé straně, je ve skutečnosti nevyrábějí, pouze distribuují; skutečný výrobce zůstává před širší veřejností, najmě pak před spotřebitelem, takticky utajen), nemohu se s oním skvostem marketingové komunikace nepodělit.

Němec, a Bavor pak zvlášť, je osobou hodnou opovržení a výsměchu, a není nic problematického na tom, je-li za pomoci infantilních stereotypů zesměšňován. I nebohý černoušek na Kofile musel být graficky upraven, aby nepůsobil směšně, Němci však žádnou ochranu nezasluhují.

Reklama nelže, budiž, a toto je tedy takový obraz Němce, jaký si pro utišení vlastních mindráků pěstujeme. Jistě by se to dalo použít i ku prodeji jiných výrobků, příkladmo automobilů. Komický mužík v Lederhosen s padacím mostem by mohl šišlavě nabízet BMW pod reklamním sloganem Německá vágen, toprá vágen!, to by určitě byla také velká legrace.

A proč tuto myšlenku nerozšířit na další primitivní národy, s nimiž jsou Češi nuceni v Evropě dlít! Vždyť kolik dobrých vtipů by se dalo vymyslet třeba na Poláky, Rumuny nebo Židy! Jen mi cosi napovídá, že kdyby se někdo pokusil tímto způsobem zkarikovat Čecha a udělat např. reklamu na škodovky s Čechem v teplákovce a se sloganem Přesvědčte se, co dokázal český lempl pod německým vedením, byl by to důvod k vyhlášení války a uvedení obou letuschopných strojů českého letectva do bojové pohotovosti.

http://slepeckahul.pecina.cz/2014/07/echt-bavoris-aneb-obraz-nemce.html

* * *

Jak Městský soud v Praze podniká v informacích

Začátkem července jsem na tomto blogu vystavil prvoinstanční rozsudek nad Romanem Janouškem. Za jeho anonymisaci si soud řekl o 400 Kč, což byla částka, kterou jsem mu bez námitek zaplatil: sám anonymisuji často a vím, že je to činnost pracná a nevděčná.

Nyní jsem z článku na Právním prostoru zjistil, že soud si tutéž anonymisaci dává zaplatit znovu a znovu od každého žadatele, přestože mu s poskytnutím další náklady evidentně nevznikají. Což mne arci rozzlobilo (byť toliko do výše zaplacené sumy), a ihned jsem soudu napsal, ať mi peníze kouká vrátit.

Problém je v InfZ, který situaci, že by o jednu a tutéž informaci, vyžadující mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, požádalo více osob, explicite neřeší a správný postup nelze dovodit ani výkladem. V případě, že nedojde k překryvu žádostí, je řešení triviální: první žadatel zaplatí plné náklady a ostatní by měli být odkázáni na již zveřejněnou informaci podle ustanovení § 5 odst. 3 a § 6 InfZ. Je-li žadatelů víc, zřejmě nezbývá než do okamžiku, než první z nich zaplatí, žádat o úhradu i další (není jisto, zda první zaplatí, a ani to není jeho povinnost, cf. § 17 odst. 5 InfZ), avšak složitou otázkou je, co dál, tedy až peníze dorazí na účet soudu nebo do soudní pokladny.

Jako právně nejčistší se mi jeví všem dalším žadatelům, kteří byli k úhradě vyzváni, oznámit, že povinnost k úhradě jim zanikla, a případné přesto provedené platby vracet. Jinou variantou je náklady mezi žadatele, resp. mezi ty, kteří do 60 dnů zaplatí, rozdělit, což se sice jeví jako prima facie spravedlivější, avšak mohou vznikat těžko řešitelné komplikace v případě, že některý ze žadatelů podá proti výši úhrady stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d) InfZ.

Co provedl Městský soud v Praze, je ovšem nehoráznost a příklad nesmyslného, literalistického výkladu zákona, nehledě na to, že soud nesplnil ani svou povinnost informaci do 15 dnů od poskytnutí zveřejnit na Internetu (ta byla sice kritisována a má být příští novelou InfZ zrušena, ale prozatím platí).

http://paragraphos.pecina.cz/2014/07/jak-mestsky-soud-v-praze-podnika-v.html

* * *

SUDETY: Odpor k sudetským Němcům = legální obdoba antisemitismu?

J.Š.28.7.2014

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)