Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

… člověk si říká, že české soudy jsou institucionální demonstrací druhého thermodynamického zákona: ať jim dodáte cokoli, díky personálnímu substrátu, na němž jsou vypěstovány, vyprodukují stejně jen odpad, karikaturu na spravedlnost. Potvrzuje se závěr, k němuž jsem dospěl již před mnoha lety: má-li se kvalita soudnictví zvýšit, musí být soudci podobných kvalit jako J. Lobotková zbaveni taláru, i za cenu, že tím bude krátkodobě ohrožena nezávislost justice. … Je určitým paradoxem, že populista Tomio Okamura, aniž by sám byl chtěl, svým výrokem o cikánském koncentráku v Letech u Písku otevřel debatu, již se oficiální místa snaží roky tlumit nebo aspoň mocensky ovládat. V Letech nejde jen o jeden předávací internační tábor a jeho, řekněme, poněkud nestandardního velitele, ale o státní regulaci historie v rozsahu nebývale širokém, srovnatelném snad jsem se lhaním o poválečném násilí na sudetských Němcích. …

Soudkyně Lobotková k policejní databasi DNA

Jsou výjimečné situace, kdy prestižní cenu tohoto blogu Osel měsíce neudělím z úcty k oslům: to jsou skromná a užitečná zvířata, na rozdíl od mnohých velikánů místní justice, kteří sice spotřebovávají z veřejných rozpočtů nemalé prostředky, ale výsledky jejich práce nestojí za nic.

Soudkyně Městského soudu v Praze Jaroslava Lobotková (bývalá členka KSČ, přirozeně!) se takto vyznamenala rozsudkem, jímž zamítla tři roky starou žalobu Davida Kundli a Lucie Šlégrové týkající se toho, že jim policie v souvislosti s obviněním z držení praporu se symbolem Dělnické strany odebrala DNA a sejmula otisky prstů.

Žaloba byla poměrně obsáhlá, rozsudek se tradičně omezil na hypertrofovanou rekapitulaci a poté na závěr, který nenechává nikoho na pochybách, jak vážně bere soudružka soudkyně ochranu porušených ústavních práv sprostých žalobců:

Pokud se žalobci cítí poškozeni, je to pouze jejich subjektivní pocit. V zájmu celospolečenské ochrany proti trestné činnosti je nutno, aby subjektivní zájmy či názory jedince byly korigovány obecně závaznými předpisy. Pokud se jedinec pohybuje v rámci vymezeném obecně závaznými předpisy, nedostane se do střetu s nimi, pokud se v nich nepohybuje, vědomě je porušuje, musí si být vědom následků.

Psát proti takové perle právního myšlení odvolání je nevděčné a demotivující, a člověk si říká, že české soudy jsou institucionální demonstrací druhého thermodynamického zákona: ať jim dodáte cokoli, díky personálnímu substrátu, na němž jsou vypěstovány, vyprodukují stejně jen odpad, karikaturu na spravedlnost.

Potvrzuje se závěr, k němuž jsem dospěl již před mnoha lety: má-li se kvalita soudnictví zvýšit, musí být soudci podobných kvalit jako J. Lobotková zbaveni taláru, i za cenu, že tím bude krátkodobě ohrožena nezávislost justice.

* * *

Lety II aneb Pandořina skříňka se otevírá

Je určitým paradoxem, že populista Tomio Okamura, aniž by sám byl chtěl, svým výrokem o cikánském koncentráku v Letech u Písku otevřel debatu, již se oficiální místa snaží roky tlumit nebo aspoň mocensky ovládat. V Letech nejde jen o jeden předávací internační tábor a jeho, řekněme, poněkud nestandardního velitele, ale o státní regulaci historie v rozsahu nebývale širokém, srovnatelném snad jsem se lhaním o poválečném násilí na sudetských Němcích.

* * *

J.Š. 13.8.2014

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)