Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt dub 11 @08:30 -
OS Kolín - II. kolo: Šinágl a spol. obžalován
čt dub 18 @17:30 -
Praha Americké Centrum: ETIKA UMĚLÉ INTELIGENCE
st dub 24 @08:30 - 11:00PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu
čt dub 25 @09:00 - 01:30PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu

Nejnovější komentáře

  • 28.03.2024 15:57
    Číslo 13 ‧ 28. března ‧ 2024 Týdeník Echo AD Rodina, nebo ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:58
    ČR dostane z EU 73 miliard Kč na investice do dopravy či ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:44
    „Lockdowny mají závažnější důsledky než samotný covid“ Z ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 08:59
    Mezinárodní ratingová agentura Moody's dnes zhoršila ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 07:26
    Vážení přátelé zahrádkáři a sympatizanti ZO ČZS Pod Majerovic ...

    Read more...

     
  • 25.03.2024 17:28
    Universal supranational citizen Why does today's Europe face ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

JustitiaKdyž se u nás holky poperou aneb Nad ústavněprávními důsledky excesivní právní kvalifikace - Papeho soudnička aneb Proč bojující demokracie nevítězí - Tiskovou konferenci vlády narušila dvojice protestujících

… Pochopitelně si nepřejeme to samé co Václav Henych a jeho podřízení, pokud jde o odůvodnění rozsudku; a také nepochybujeme, že si Henych, který se s Michalem Mazancem, předsedou senátu, jenž o kasační stížnosti rozhoduje, jistě dobře zná ze stranických schůzí, případně z VUMLu, výsledek již po-soudružsku předjednal. Nicméně bez ohledu na to nelze dále strpět, aby se ministerstvo soudním rozsudkům jen vysmívalo a vydávalo další nepřezkoumatelná rozhodnutí prostě jen tím, že argumentaci předchozího, soudem zrušeného, do nového rozhodnutí zkopíruje. Pokud NSS rozsudek zruší a nařídí městskému soudu žalobu zamítnout, budeme mít – po pěti letech a dvou měsících – konečně otevřenu cestu k Ústavnímu soudu a do Štrasburku. Tam budeme mít relativně silnou posici už tím, že jeden ze stěžovatelů má vedle českého švýcarské a jeden německé občanství.

http://paragraphos.pecina.cz/2014/10/menime-postoj-ke-kasacni-stiznosti.html

* * *

Když se u nás holky poperou aneb Nad ústavněprávními důsledky excesivní právní kvalifikace

… Není to arciť první případ, kdy policie se souhlasem státního zástupce nakvalifikuje skutek účelově výš, než odpovídá jeho povaze. Nejznámějším případem je vítkovské žhářství, což bylo obecné ohrožení ve druhém odstavci se sazbou osm až patnáct let, žalované a odsouzené však jako pokus vraždy, což umožnilo uložit pachatelům výjimečné tresty. Flagrantní abusus a politicky motivovaný rozsudek.

Podobně případ opilce Janouška. Tam byla motivem vyšší kvalifikace, než odpovídá okolnostem, možnost využít proti obžalovanému odposlechy, což náš benevolentní trestní řád v případě pouhého těžkého ublížení na zdraví nedovoluje, ale u pokusu vraždy to možné je. A i když soud excesivní kvalifikaci odmítne, na použitelnost důkazů to nemá vliv, protože ta se odvíjí nikoli od rozsudečného, nýbrž od prvotního (policejního) a posléze žalobního právního posouzení skutku.

Našli bychom i další příklady, kdy bylo pro OČTŘ výhodné kvalifikovat nepřiměřeně až fantasmagoricky, např. z důvodu snazšího odůvodnění prodloužení vazby.

Pokud jde o vazbu a o rozsudek, k deficitu ústavnosti nedochází, protože v obou případech rozhoduje soud a případná nesprávná právní kvalifikace nemá na práva obviněného vliv. Jinak je tomu však u přípustnosti zvlášť invasivních důkazních prostředků, notabilně odposlechů. Ty sice nařizuje soud, ale stane-li se tak na základě nepřiléhavé právní kvalifikace, obviněný nemá možnost, jak tomu v řízení před soudem čelit. A už vůbec nemůže nic dělat proti tomu, jsou-li odposlechy použity v jiném řízení. Soud nemůže důkaz odmítnout s odůvodněním, že nesouhlasí s právní kvalifikací skutku, a důkazy nelze zpětně zneplatnit ani po rozsudku.

Deficit ústavnosti je tu zřejmý: přípustnost důkazů používaných k usvědčení obviněného, a tedy otázka, která se bytostně dotýká sfery jeho ústavních práv, se tu odvíjí od úvahy státního zástupce, která je sice soudem formálně přezkoumávána, avšak obviněný není oprávněn na tomto přezkumu nijak participovat a procesně do něj svými návrhy a argumenty zasahovat, a nemá ani možnost, jak svá práva ochránit následně, protože opravný prostředek proti nadměrné právní kvalifikaci skutku v obžalobě náš právní řád nezná.

* * *

Papeho soudnička aneb Proč bojující demokracie nevítězí

Server Romea.cz zveřejnil překvapivě umírněnou a rozumnou úvahu Markuse Papeho nazvanou Soud s údajným tvrdým jádrem Národního odporu pokračuje. Pape v ní patrně poprvé ve veřejném prostoru připouští, že serie politických procesů s pravicovými extremisty nevede k očekávanému výsledku a bojující demokracie, v níž, zdá se, osobně stále pevně věří, stojí tváří v tvář potupné porážce.

… Jádro jeho úvahy je arci správné: politické procesy se vymkly svým osnovatelům z rukou a obecně se ukázaly být slepou cestou; ti, proti nimž jsou zaměřeny, z nich vycházejí jako vítězové, po úspěšném soudním sporu zkušenější, odhodlanější a silnější než předtím. Slovy Pavla Kamase, po vyhraném sporu přidávají plyn a zařazují dvojku.

Dlouho to vypadalo jako ztracená bitva, zejména když Ústavní soud nejprve brutálně potlačil svobodu slova v judikátu o trestnosti číslovky 88 a poté se v ostudném nálezu sp. zn. IV. ÚS 2011/10 přihlásil ke konceptu bránící se demokracie. Poté však přišla pomoc z míst, odkud ji málokdo čekal, od obecných soudů, které odmítly novou judikaturu aplikovat a postavily se na obranu demokratických hodnot.

Jmenujme na tomto místě jen několik přelomových rozsudků: Městský soud v Brně a soudce Michal Kabelík, který odmítl odsoudit aktivistu jen proto, že měl tričko s extremistickou symbolikou, v níž bývalý znalec Ivo Svoboda objevil závadový diskurs. Okresní soud v Berouně a soudce Michal Pařez, který odmítl projednat obžalobu na Jana Šinágla týkající se alternativního hodnocení Protektorátu. Okresní soud v Mostě, soudce Pavel Plch a známá kausa závadového mávání. Překvapivě však i komunistická soudkyně téhož soudu Bohumila Huňáčková, která navzdory dvěma znaleckým posudkům neodsoudila Lucii Šlégrovou za její projev. Podobně Obvodní soud pro Prahu 1 a první zprošťující rozsudek v kause samolepek (soudkyně Dana Šindelářová) a také Městský soud v Praze, který se zastal aktivistek Resistance Women Unity (soudce Václav Kašík). Nejnověji pak brněnští soudci Martin Hrabal a Dagmar Bordovská v kausách Hitlerovy projevy, resp. prvomájový řečník. Přitom stačilo málo, okopírovat judikaturu Ústavního soudu a prohlásit, že demokracie se musí proti svým nepřátelům bránit.

K obratu přispěla i změna celkové nálady ve společnosti. Ta byla v letech 2008 a 2009 rozjitřena jednak Pochodem na Janov, jednak žhářským útokem ve Vítkově, a byla proto k myšlence represe radikálních názorových skupin poměrně tolerantní. Postupně se však ukázalo, že pravicovými extremisty to nekončí a za vyjádření politického názoru putoval do vězení tykadlový zločinec Roman Smetana, a to po procesu, který byl veřejností oprávněně vnímán jako travestie a výsměch spravedlnosti, když nezávislou soudkyní mu byla manželka jednoho z pomalovaných. Jde tu o klasický efekt slippery slope, a navzdory setrvalé propagandě aktivistických masmedií, zejména veřejnoprávních, to lidem postupně došlo.

Rovněž se změnil pohled na romskou problematiku, která přestala být agendou okrajových skupin, ale mnohatisícových protiromských demonstrací na Šluknovsku a v Českých Budějovicích se zúčastnili lidé, kteří po stránce politického názoru představují spíše než neonacistickou úchylku solidní střed, nebo, jak by řekl někdejší premiér, vepřo-knedlo-zelo.

Česká republika roku 2014 je tedy značně jiná než o čtyři až pět let dříve, a bojující demokracie nyní stojí proti podstatně silnějšímu nepříteli, jehož si dokázala vytvořit, vyškolit a po serii odškodňovacích řízení jej vybaví nezanedbatelnými finančními prostředky. Neonacisté nyní vědí co, vědí jak a mají k tomu potřebné zázemí, a dokáží-li se konečně zbavit neschopného vedení své vlajkové Dělnické strany sociální spravedlnosti, stanou se v příštím období relevantní politickou silou, která nebude mít problém sbírat hlasy v širokém spektru od fundamentalistů z Národního odporu přes nespokojené příznivce Úsvitu po zklamané dnešní voliče Babišovy – přesně tak, jako je tomu v jiných srovnatelných zemích, ve Francii, v Maďarsku nebo na Slovensku. Čeká je cesta nejprve přes procento, pak přes pět procent a v konečné fasi možná i do vlády.

Ostatně soudím, že to bude užitečná lekce: čím dřív si politický establishment uvědomí, že s oposicí je nutné bojovat u voleb a ne v soudní síni, tím lépe.

* * *

Tiskovou konferenci vlády narušila dvojice protestujících

Tiskovou konferenci kabinetu narušila dvojice mužů, kteří protestovali proti postoji české vlády a premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vůči Ukrajině. Dvojice svlečená do půl těla ministerského předsedu vyzvala, aby bránil svobodu a nepomáhal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Oba muži seděli během tiskové konference mezi ostatními novináři na úřadu vlády. Když ze sálu kvůli jmenování nové ministryně pro místní rozvoj předčasně odcházel premiér, odložili horní část svého oděvu a povstali k tichému protestu. Na hrudi, zádech a rukou měli namalované ukrajinské vlajky nebo citáty typu "Premiére odvahu" nebo "Nebuďte s Putinem." Po krátkém čase byla dvojice mužů, která držela vlajky Evropské unie a NATO, bez větších problémů ze sálu odvedena. ČRo, 8.10.2014

* * *

Jan Šinágl, 9.10.2014

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 5.00 (1 Vote)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)