Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Šéf tibetského exilu k ČR: „Neprodávejte se za dobré vztahy s Čínou.“ - V Evropě je únava z demokracie - Ujgurský aktivista Tohti odsouzen na doživotí za podporu práv menšin – „Putin se bojí svých nejbližších. Dělá chybu za chybou“, říká ruský expert - Černín couvá z podpory disidentů

… "My Tibeťané si přejeme, aby Česká republika a evropské země měly dobré vztahy s Čínou. Nikdy neřekneme, mějte špatné vztahy s Čínou. Všechny země by s ní měly mít dobré ekonomické vztahy, ale neprodávejte své hodnoty. Lidská práva, svoboda a rovnost jsou základem demokracie," uvedl Sanggjä. "Klidně obchodujte s Čínou, ale peníze a morálka by si měly být rovné. Když prodáte morálku, prodáte sami sebe," dodal. … "Když Československo (v roce 1968) bojovalo o svou demokracii a svobodu, žádalo o intervenci celý svět, aby vytvořil tlak na Sovětský svaz, aby zachoval demokracii v Československu. To, že to samé dnes nechcete udělat pro nás, je jednoduše ironické," poznamenal Sanggjä, který vládu sídlící v indické Dharamsále vede tři roky. … Zatímco strategie z roku 2010 zmiňuje, že základem transfor­mační politiky je pojetí, že „nemá smysl oddělovat od sebe lidská práva a demokracii, protože (...) lidská práva jsou substance a de­mokracie systém“, v náměstkově verzi, již mají LN k dispozici, se píše, že základem transformační politiky je přesvědčení, že „nemá smysl oddělovat od sebe práva ob­čanská, sociální, hospodářská, genderová, kulturní a environ­mentální“. Zmínka o demokracii byla vyškrtnuta. …

* * *

Šéf tibetského exilu k ČR:Neprodávejte se za dobré vztahy s Čínou

Praha - Ať má Česko dobré vztahy s Čínou, nemělo by ale prodávat své hodnoty. V rozhovoru pro ČTK to dnes na konferenci Forum 2000 řekl tibetský exilový premiér Lozang Sanggjä. Dubnovou deklaraci Prahy a Pekingu, v níž Česká republika slíbila nezpochybňovat územní celistvost Číny a nepodporovat nezávislost Tibetu, považuje nejvyšší politický představitel tibetského exilu za ironickou.

… "My Tibeťané si přejeme, aby Česká republika a evropské země měly dobré vztahy s Čínou. Nikdy neřekneme, mějte špatné vztahy s Čínou. Všechny země by s ní měly mít dobré ekonomické vztahy, ale neprodávejte své hodnoty. Lidská práva, svoboda a rovnost jsou základem demokracie," uvedl Sanggjä. "Klidně obchodujte s Čínou, ale peníze a morálka by si měly být rovné. Když prodáte morálku, prodáte sami sebe," dodal.

… "Když Československo (v roce 1968) bojovalo o svou demokracii a svobodu, žádalo o intervenci celý svět, aby vytvořil tlak na Sovětský svaz, aby zachoval demokracii v Československu. To, že to samé dnes nechcete udělat pro nás, je jednoduše ironické," poznamenal Sanggjä, který vládu sídlící v indické Dharamsále vede tři roky.

… Velkou inspirací pro Tibeťany je podle něj bývalý český prezident Václav Havel, který byl blízkým přítelem tibetského duchovního vůdce dalajlamy. "Bojoval proti všem překážkám, byl to pro něj akt morálky. Morální čin může pro někoho vypadat jako triviální a nemožný současně, ale jeho význam může narůst a stát se skutečností," soudí Sanggjä, který se po účasti na Foru 2000 chystá do dalších evropských zemí.

Nástupce Havla, který by se tak jako on angažoval v obhajobě lidských práv na mezinárodní scéně, tibetský předák v současnosti ve světě nevidí. "Já ale doufám, že nějaký druhý Václav Havel přijde," říká Sanggjä, podle něhož Peking s tibetským exilem už čtyři roky neudržuje žádné formální kontakty a represe Tibeťanů ze strany čínského režimu se v posledních letech ještě zhoršily. Dokládá to podle něj i počet Tibeťanů, kteří se na protest proti útlaku upálili. Těch už je podle premiéra 122.

"Po Pražském jaru jste u vás měli několik živých pochodní, my už jich máme 122, z nichž 120 umřelo. Ani jeden z nich přitom neublížil jedinému Číňanovi ani nepoškodil jejich majetek," poznamenal Sanggjä. Ani zostřené represe ale podle něj Tibeťany neodrazují od protestů proti čínskému útlaku. "Protesty pokračují, a to možná ještě intenzivněji," tvrdí. …

* * *

V Evropě je únava z demokracie, řekl Schwarzenberg na Foru 2000

Praha - V Evropě panuje únava z demokracie. Na konferenci Forum 2000 to dnes uvedl bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Předseda TOP 09 doufá, že ji probudí ruský prezident Vladimir Putin a Evropané si vzpomenou na to, co demokracie je a že je ji třeba bránit. Bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová za největší riziko pro Evropu považuje volání lidí po silnějším státu, kterému jsou ochotní přenechat své svobody.

… "Demokracie v současné době stojí na poměrně nudných politicích, kteří se dají prakticky kdykoli zaměnit jeden za druhého, alespoň pro mnoho lidí," soudí Schwarzenberg, který spolu s Radičovou vystoupil na dnešním úvodním panelu konference, jejíž 18. ročník začal v neděli.

… "Možná, alespoň já v to doufám, že Vladimir Vladimirovič Putin nás probudí a možná že to bude právě on, kdo pohne Evropu a Evropskou unii k větší jednotě a že si vzpomeneme na to, co je to demokracie, kterou musíme bránit," uvedl Schwarzenberg v narážce na ruskou intervenci na Ukrajině, která vyvolala protesty Západu.

* * *

Ujgurský aktivista Tohti odsouzen na doživotí za podporu práv menšin

Čína, akce zahájena 1.10.2014, petice je stále aktivní

23. září 2014 byl čínskými úřady na doživotí odsouzen aktivista za práva ujgurské menšiny Ilham Tohti. Ten dlouhodobě bojoval proti utlačování ze strany pekingské vlády, která v osmimilionové oblasti na severozápadě Číny zakazuje praktikovat islám. Tvrdí přitom, že se tak snaží zabránit separatistickým snahám v oblasti. V průběhu rok a půl trvajícího etnického napětí už zemřely stovky lidí. Tohti byl zastáncem svobodného dialogu zúčastněných stran. Obvinění ze separatismu popřel a proti verdiktu se odvolal.

Amnesty International se domnívá, že doživotní rozsudek nad Ilhamem Tohtim je urážkou justice. „Tento opovrženíhodný rozsudek nemá žádný reálný základ. Ilham Tohti pracoval na budování mostů mezi etnickými komunitami, za což byl potrestán politicky motivovanými obviněními,“ prohlásil William Lee, pracovník Amnesty International zaměřující se na Čínu. „Tohti je vězněm svědomí a čínské úřady ho musí okamžitě a bezpodmínečně propustit,“ dodal.

* * *

Putin se bojí svých nejbližších. Dělá chybu za chybou, říká ruský expert

… Západu nebyl nakonec schopný konkurovat ani Sovětský svaz, který byl hospodářsky i vojensky mocnější než dnešní Ruská federace. Domnívám se, že Západ bude i nadále bojovat především ekonomickými zbraněmi, ale pokud by napětí mělo přerůst v nové závody ve zbrojení, Rusko nemůže zvítězit. Stačí se podívat na čísla: v roce 2013 čítalo celkové HDP zemí NATO přibližně 35 bilionu dolarů, zatímco náklady na obranu přesáhly jeden bilion dolarů – tedy necelá 3 % HDP. V případě Ruska hovoří expertní odhady pro rok 2014 o 5 % celkového HDP, v následujících letech to může být mnohem víc. Ruský obranný průmysl je zastaralý, s moderními technologiemi ze Západu už počítat nemůže a na to, aby si je vyrobil sám, nemá kapacity. Opět čísla: v roce 2011 investovaly USA do výzkumu 430 miliard dolarů, EU 320 miliard... A Rusko? Pouhých 35 miliard.

* * *

Černín couvá z podpory disidentů

… Zatímco strategie z roku 2010 zmiňuje, že základem transfor­mační politiky je pojetí, že „nemá smysl oddělovat od sebe lidská práva a demokracii, protože (...) lidská práva jsou substance a de­mokracie systém“, v náměstkově verzi, již mají LN k dispozici, se píše, že základem transformační politiky je přesvědčení, že „nemá smysl oddělovat od sebe práva ob­čanská, sociální, hospodářská, genderová, kulturní a environ­mentální“. Zmínka o demokracii byla vyškrtnuta. …

* * *

Jan Šinágl, 14.10.2014

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)