Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) nově na seznam karcinogenů zařadila pět organofosfátových pesticidů - herbicid glyfosát a insekticidy melathion, diazinon, tetrachlorvinphos a parathion. Nejvýznamnějším mezi nimi je glyfosát, který je jednoznačně nejčastěji používaným pesticidem na polích v České republice a patrně také celosvětově. Běžně se s ním lidé setkávají v přípravku prodávaném pod komerčním názvem Roundup, který vlastní americká agrochemická firma Monsanto.
V těle 6 z 10 Čechů
Glyfosát je účinnou látkou dnes patrně vůbec nejčastěji používanou v pesticidech, protože zabíjí velice široké spektrum rostlin a je základem univerzálně používaných zemědělských herbicidů. Neužívá se jen zemědělství, ale i v parcích, na sportovištích, na nádražích a železničních tratích nebo v soukromých zahradách. Protože jsou dostupné jen omezené informace o tom, nakolik jsou glyfosátu vystavení lidé, rozhodly se v roce 2013 evropské ekologické nevládní organizace zorganizovat indikativní průzkum, v rámci kterého německá nezávislá laboratoř provedla analýz vzorků moči dobrovolníků z 18 zemí, včetně České republiky. Rozbory prokázaly glyfosát v moči téměř poloviny testovaných osob, mimo jiné také u 6 z 10 testovaných obyvatel ČR.
Jak působí a kde se používá?
Glyfosát v rostlinných buňkách blokuje enzym nezbytný pro tvorbu esenciálních aminokyselin, a právě proto je schopen hubit rozmanitou škálu rostlin. V zemědělství se glyfosát používá jak odstranění plevelů před setím nebo před vyklíčením semen, tak před sklizní k postřiku obilovin, řepky nebo slunečnice k jejich vysušení, tzv. desikace. V České republice bylo za rok 2013 oficiálně spotřebováno více než 935 tun glyfosátu, což je více než 1/6 celkové spotřeby pesticidů u nás. Glygosát byl v posledních letech vůbec nejvíce používaným pesticidem v Česku, přičemž téměř polovina jeho spotřeby v roce 2013 byla použita na obiloviny (451,6 t) a třetina (312 t) na olejniny, zejména řepku.
GMO a exploze spotřeby glyfosátu
K dramatickému zvýšení spotřeby glyfosátu došlo v důsledku zavedení geneticky manipulovaných organizmů (GMO), které jsou odolné vůči působení tohoto pesticidu. V průběhu zavádění GMO do zemědělství v USA v letech 1994 až 2009 došlo k více než zdesetinásobení spotřeby glyfosátu. Pokud by Česká republika nebo Evropská unie schválila používání geneticky modifikovaných plodin rezistentních vůči glyfosátu, které jsou běžné v USA, lze předpokládat podobný nárůst spotřeby tohoto pesticidu.
Glyfosát – pravděpodobný karcinogen pro člověka
Aktuálně Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikovala glyfosát jako pravděpodobný karcinogen pro člověka (skupina 2A). Tato specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace (WHO) konstatovala, že u lidí existují omezené důkazy proto, že glyfosát vede ke vzniku tzv. nehodginských lymfomů. Důkazy pro karcinogenitu u člověka pocházejí zejména ze studií vystavení glyfosátu v zemědělství v USA, v Kanadě a ve Švédsku. IACR dále považuje za dostatečné důkazy toho, že glyfosát může způsobovat rakovinu u laboratorních zvířat. Experti upozornili i na to, ze glyfosát způsobuje poškození DNA a chromozomů v lidských buňkách. Zmíněna je komunitní studie, která popsala nárůst markerů chromozomálních aberací (mikrojader) v krvi místních lidí poté, co byly pesticidy s obsahem glyfosátu stříkány v okolí.
Glyfosát a hormony
Kromě karcinogenity vzbuzuje obavy lékařů možnost, že by glyfosát mohl narušovat lidský hormonální systém. Pokusy na zvířatech totiž v případě vystavení březích samic glyfosátu ukazují narušení hladiny hormonu testosteronuu samčích potomků. Dále studie na buněčných kulturách zjistila schopnost glyfosátu blokovat receptory samčích pohlavních hormonů androgenů a také možnost zpomalení tvorby ženského pohlavního hormonu estrogenu. Vzhledem k možným účinkům glyfosátu jako tzv. endokrinního disruptoru by měly být opatrné hlavně ženy těhotné nebo plánující rodinu. Ukazuje se totiž, že k účinkům látek narušujícím hormonální systém je nejcitlivější plod vyvíjející se v děloze.
Read more...