Vytisknout
Kategorie: Postřehy a komentáře

JustitiaPohádka - Soud projednává antidiskriminační žalobu proti oběti provokace - Žaloba za pochod sexuálních menšin

… Soud přece jen, po čtyřech letech a jednom měsíci, žalobu projednal a žalobci vyhověl, dav však čarodějnici a jejímu teamu za pravdu v tom, že pokud orgán veřejné moci napíše, že záznam zničil, je to prostě tak a žádný důkaz, ani případný výslech osoby, která ho obstarávala, na tom není s to ničeho změnit (hrozme se proto dne, kdy některý OVM prohlásí, že 3 × 3 = 10!). … Tento proces věru nebude vepsán zlatým písmem do knihy cti české justice: litoměřický soud projednává žalobu romské provokatérky, která z pověření ombudsmanky prověřovala nediskriminační jednání realitních kanceláří. Ať tak, či onak, provokace osob pověřených k tomu veřejným ochráncem práv představují účastenství na deliktu ze strany státu – pověřitele provokací. Zcela nepřístojné chování veřejného ochránce práv. … Navíc veřejné rozmazávání údajného postižení státem ilegálně pověřené provokatérky asi svědčí o ztrátě soudnosti. … podle jejíž představy nejlépe zabráníme výtržnostem na demonstracích tak, že potenciální protidemonstranty na místo vůbec nepustíme. Postoj policie hájí ministerstvo do roztrhání těla. … Právně se situace jeví být jasnou, avšak minimálně u prvních dvou stolic musíme počítat se soudci „vbíhajícími na hřiště v dressu soupeře.“

Pohádka

Mnohými mi vytýkáno, že můj blog má podobu justiční telenovely. Proto dnes změníme genre a vrátiv se na chvíli do dětských let, budu vám vyprávět pohádku. Tak se, milé děti, hezky posaďte a buďte hodné!

Bylo nebylo, dávno tomu… Před mnoha a mnoha lety žil v chaloupce uprostřed lesů Českého ráje čestný, moudrý a statečný aktivista jménem Stanislav Penc. Daleko odtamtud, za devatero horami, na hradě v hlavním městě království, žila tou dobou zlá ježibaba a čarodějnice jménem Naděžda Kavalírová, která, na rozdíl od zedníka a celoživotního outsidera Pence, se dokázala pohodlně zařídit jak v minulém, tak i v tom současném régimu. V oné době zastávala, kromě předsednické funkce v Konfederaci (jí podobných, čili polepšených) politických vězňů, i předsednictví Rady Ústavu pro studium totalitních régimů [já bych tedy klidně napsal i režimů, ale vysvětlujte to Petersovi!].

Zlá čarodějnice dobráka aktivistu na jednom zasedání Rady ošklivě pomluvila, tak trochu ve stylu Jakešovy červenohrádecké řeči, a náš hrdina proto požádal podle zákona č. 106/1999 Sb. o zvukový záznam onoho zasedání. Leč nepochodil, nejprve čarodějničini učňové a poté sama Kavalírová vydali rozhodnutí, že mu nic nedají, anžto záznam ihned po přepsání do zápisu zničili.

To Pence přirozeně naštvalo a podal na čarodějnický ústav správní žalobu. Tu dostal na stůl sedmý senát Městského soudu v Praze, zvaný Rychlý, a tím pohádka končí, an onen, věren svému epithetu, o ní nikdy nerozhodl a spis ponechal na spisovně, kde ho v průběhu desetiletí rozkousaly soudní myši, potkani a jiná neplacená justiční havěť, a děti příslušníků Vězeňské služby a justiční stráže dostaly zbytek listů, aby si na versu malovaly v kanceláři soudu zprivatisovanými pastelkami.

Tolik verse pohádková. Ta reálná se od ní liší arci jen nepatrně. Soud přece jen, po čtyřech letech a jednom měsíci, žalobu projednal a žalobci vyhověl, dav však čarodějnici a jejímu teamu za pravdu v tom, že pokud orgán veřejné moci napíše, že záznam zničil, je to prostě tak a žádný důkaz, ani případný výslech osoby, která ho obstarávala, na tom není s to ničeho změnit (hrozme se proto dne, kdy některý OVM prohlásí, že 3 × 3 = 10!). Naštěstí to po letech už nikoho nezajímá, a tak jediným významným výrokem rozsudku je ten nákladový.

Senátu ve složení Viera Horčicová, Kamil Tojner a Jiří Lifka za tento výkon posíláme vzdušný (pohádkový) polibek a mimořádnou cenu tohoto blogu Hlemýžď roku. Blahopřejeme!

P.S.

Mimochodem i Adrian Portmann si požádal o zvukové záznamy ze schůzí rady ÚSTR. J.Š.

* * *

Soud projednává antidiskriminační žalobu proti oběti provokace

Tento proces věru nebude vepsán zlatým písmem do knihy cti české justice: litoměřický soud projednává žalobu romské provokatérky, která z pověření ombudsmanky prověřovala nediskriminační jednání realitních kanceláří.

Ztotožňuji se s tím, co napsal Ivo Telec na svém facebookovém profilu a co je víceméně ve shodě s tím, jak jsme tuto ostudnou kausu hodnotili my: Ať tak, či onak, provokace osob pověřených k tomu veřejným ochráncem práv představují účastenství na deliktu ze strany státu – pověřitele provokací. Zcela nepřístojné chování veřejného ochránce práv. Průzkum nálad veřejnosti se provádí jinak. Navíc veřejné rozmazávání údajného postižení státem ilegálně pověřené provokatérky asi svědčí o ztrátě soudnosti.

Pevně věříme, že tato provokace neprojde a i když litoměřická soudkyně riskuje, že se stane obětí stejné mediální šikany jako soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová, která zprostila obžaloby zločineckou skupinu velezrádců a saboteurů okolo Jany Dominy Nagyové, dokáže se této zvůli postavit.

* * *

Žaloba za pochod sexuálních menšin

Po provedení všech zákonem vyžadovaných předběžných úkonů byla dnes podána žaloba na pre-crime divisi pražské policie, podle jejíž představy nejlépe zabráníme výtržnostem na demonstracích tak, že potenciální protidemonstranty na místo vůbec nepustíme. Postoj policie hájí ministerstvo do roztrhání těla, a nyní je otázkou, co na to soud. Právně se situace jeví být jasnou, avšak minimálně u prvních dvou stolic musíme počítat se soudci „vbíhajícími na hřiště v dressu soupeře.“

* * *

J.Š.2.7.2015

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 5.00 (1 Vote)