JENE HUSE NENECH NÁS SPÁT V KUSE
… Je dostatečně známo, že mezi stoupenci Husovými byli četní Němci, a že naopak za své nejurputnější nepřátele označuje Hus Čechy "Milejší je mi Němec dobrý než bratr zlý", praví Hus. Tento výrok sám již vyvrací pomluvu, jakoby Hus choval zášť k národu německému. Zášť a nepřátelství byly cizí Husovi, jehož odkazem je výzva: ’’Milujte se a pravdy každému přejte!” V našem národě - jak rádi říkáme: národě Husově, se znovu vede těžký boj o Husa. Ne že by tam chtěl někdo popírat Husa, jeho velikost a význam! Avšak hlásit se k Husovi znamená málo. Může to být jen lživým vývěsním štítem a všechno dovolávání se Husa a Komenského jen nestoudnou kamufláží. Ve skutečnosti v našich dnech v našem národě bojuje geniální hledač pravdy Hus s geniálním blbem a ulejvákem Švejkem. Obávám se, že zatím je v našem lidu více švejkoviny než husovství. Ale neobávám se budoucnosti: vím, že nakonec to bude zase Hus, poctivost a věrnost poznané pravdě, jež zvítězí.
* * *
Když Kryštof Kolumbus přistál v roce 1492 na východním pobřeží Ameriky, netušil, jaký význam bude mít jeho objev pro všechen svět. Počaly se díti obrovské přesuny mocenské, hospodářské, civilizační, kulturní. Není divu, že onen rok byl označen za předěl mezi středověkem a věkem novým, novověkem.
Avšak v jedné oblasti se mnoho nezměnilo: V oblasti mravní. Objev vysoké kultury praobyvatel Ameriky nezvýšil mravní úroveň světa, nýbrž podnítil ziskuchtivost dobyvatel. Hrůzy středověku se staly ještě hroznějšími v běsnění loupežnických výprav za zlatém a otroky; nový věk byl najednou temnější než středověk. Z nově objeveného světadílu byla do Starého světa přenesena kletba syfilidy a nikotinu jako pomsta za zvrhlosti evropských civilizátorů. Náboženský fanatismus i v novém věku slavil orgie, plnil mučírny a zapaloval hranice.
Bylo 15. století skutečně počátkem nového věku, nové dějinné éry? Bylo. Avšak nebyl to rok objevení Ameriky, rok 1492, nýbrž již rok 1415, kdy v blízkosti půvabného Bodamského jezera vzplála hranice s Mistrem Janem Husem.
Není to opovážlivé nadsazení a přecenění této události? Což nebylo již dříve ve světě mnoho takových lidí, kteří dali život za své přesvědčení? Zajisté. Avšak význam Husův spočívá v tom, že ve chvíli, kdy se kostnický koncil se souhlasem papežovým prohlásil za nejvyšší instanci ve věcech víry a pravdy, se Hus této autoritě nepodřídil a odvolává se k autoritě vyšší, k samotnému Ježíši Kristu.
Husův význam tkví v tom, že poznanou pravdu a Bohem osvícené svědomí staví nad autority nejvyšší, i nad sněm, jenž věřil, že je řízen Duchem svátým. To je ten nový, neslýchaný tón, který zazněl z Kostnice a jímž se začalo přelaďovat myšlení a cítění lidstva. Začala slábnout víra v autority vnější a objevovala se autorita nová, autorita vnitřní, dosud skrytá v duši každého člověka.
Byl to otřesný objev, dosahu mnohem většího a pronikavějšího než objevení Ameriky. Objevena byla pevnina duchovních a mravních hodnot každé lidské bytosti, nekonečná cena nejnepatrnějšího lidského tvora. Navenek to znamenalo ohrožení dávných řádů a institucí, jež pozbyly božské glorioly. Znamenalo to i rozpoutání živlů, jež byly poutány mocí dosavadních autorit, církevních a světských. Avšak znamenalo to i uvolnění myšlenkových, tvůrčích sil, jež Bůh v člověka vložil.
Duch středověku se utkal s duchem novověku v strašlivém zápase. Co v naší době prožíváme, není nic jiného, než vrcholné utkání těchto dvou sil. Všecko, co se opírá o moc světskou a užívá násilí, je ve službách temného středověku. Pravý novověk se pak ohlašuje hledáním nejvyšších hodnot mravních a duchovních, zamítá násilí a dožaduje se lidskosti.
Lidé patřící středověku potřebují masy a vynucují si poslušnost. Lidé znají jen poslušnost mravním zákonům. Středověk, byť dnes ještě převládal a vítězil, je odsouzen k zániku.
Teď chápeme, co nás táhlo k Husovi, i když nám byl zhusta nesprávně tlumočen. Podvědomě jsme cítili vanouti z něho ducha nové doby. Je to čest, náležet k národu, z něhož Hus vyšel. Avšak čest, která zavazuje. Ukládá nám povinnost představovat a uskutečňovat ty ideje, za něž Hus zápasil a za něž dal svůj pozemský život.
Byl by Hus ještě Husem, kdyby nebyl kacířem? Kdyby nebyl oním buřičem, burcujícím svědomí a podněcujícím myšlení a ohrožujícím všecky uznávané a vžité autority? Ovšem, buřičem Božím a kacířem Kristovým. Neboť i svědomí, jako nejvyšší autorita lidská, musí být podřízeno autoritě ještě vyšší, autoritě Kristově, autoritě Boží.
Husovo vystoupení mělo proto světovou odezvu, že byl rektorem vysokého učení pražského, nejstarší univerzity ve Střední Evropě. Mohl se jím stát díky Kutnohorskému dekretu, jímž univerzita pražská přestala být univerzitou mezinárodní, zato se však stala mluvčím duchovního hnutí v národě českém.
Je dostatečně známo, že mezi stoupenci Husovými byli četní Němci, a že naopak za své nejurputnější nepřátele označuje Hus Čechy "Milejší je mi Němec dobrý než bratr zlý", praví Hus. Tento výrok sám již vyvrací pomluvu, jakoby Hus choval zášť k národu německému. Zášť a nepřátelství byly cizí Husovi, jehož odkazem je výzva: ’’Milujte se a pravdy každému přejte!”
V našem národě - jak rádi říkáme: národě Husově, se znovu vede těžký boj o Husa. Ne že by tam chtěl někdo popírat Husa, jeho velikost a význam! Avšak hlásit se k Husovi znamená málo. Může to být jen lživým vývěsním štítem a všechno dovolávání se Husa a Komenského jen nestoudnou kamufláží.
Ve skutečnosti v našich dnech v našem národě bojuje geniální hledač pravdy Hus s geniálním blbem a ulejvákem Švejkem. Obávám se, že zatím je v našem lidu více švejkoviny než husovství. Ale neobávám se budoucnosti: vím, že nakonec to bude zase Hus, poctivost a věrnost poznané pravdě, jež zvítězí.
Z knihy Na přelomu věků, Kruh přátel duchovní obrody, 1959, zkráceno. Letní dopis berounského sboru k výročí Jana Husa, červen 2015 – JENE HUSE NENECH NÁS SPÁT V KUSE
* * *
TGM 1925: Jan Hus, naše obrození a naše reformace
Jan Šinágl, 2.8.2015
Komentáře
Otázku pokládám proto, že se in pluribus vůbec nebavíme o Husovi, ale o jeho zkresleném a účelovém dodatečně vytvořeném obraze, o tom, jak se stal symbolem národního obrození a třeba i bolševické propagandy.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.