Tuto další ostudu naší země a tedy i občanů ČR, popisuje článek: Pamětní deska významného generála by mi odradila zákazníky, říká hoteliér (LN 23.11.2016).
Československý generál a držitel Řádu Bílého lva Sergej Nikolajevič Vojcechovský, který v roce 1951 zemřel v sovětském gulagu, se
zřejmě své pamětní desky nedočká. Připomínka hrdiny a jednoho z nejvýznamnějších generálů první republiky totiž vadí majiteli budovy spjaté s jeho životem. … Návštěvníkům restaurace by jistě pamětní deska nevadila. Každý hoteliér by podobnou pamětní desku na jakoukoliv slavnou osobnost jen uvítal a s ním i návštěvníci. Umím si představit, že by odradila od návštěvy pouze zaměstnance ruské ambasády. Pamětní deska člena ruské šlechtické rodiny, jehož předci působili jako důstojníci v carské armádě, navíc s epoletami generála čs. armády, je i 71 let po konci II.světové války „nepřípustná“. Najdou se samozřejmě spousty „věcných výmluv“, ale že příčiny jsou jinde neřekne veřejně nikdo – od možných neveřejných „aktivit“ ruské ambasády, či Kremlu až po úřednickou připo…, abychom „nepopudili“, slovy Karla Kryla. Jaký to rozdíl proti Lichtenštejnsku!
Lichtenštejnsko je cca 500x menší než ČR, přesto na konci II.světové války nevydalo jako jediná země v Evropě ani jednoho ruského válečného zajatce proti jeho vůli Rusku. Zato my jsme čs. občany ruského původu předali Rusku, proti jejich vůli, masově! Mimochodem se Rusové v Lichtenštejnsku představili jako důstojníci Rudé armády, ale jeden válečný zajatec poznal člena NKVD a Lichtenštejnský kníže, měl jasno – nebyl vydán ani jeden zajatý ruský voják proti své vůli. Mnoho jich potom odešlo do Argentiny, která je uvítala s otevřenou náručí. Naši Rusové, čs. občané, skončili na popravišti, nebo na Gulagu… Pořad k tomuto tématu byl vysílán tento týden v televizi, bohužel známý si už nepamatuje název pořadu?
Československá vláda proti únosu gen. Vojcechovského, stejně jako proti únosu řady jiných ruských, ukrajinských aj. protikomunistických emigrantů do Sovětského svazu, nikterak neprotestovala...
Jan Šinágl, 26.11.2016
* * *
Read more...