Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt dub 11 @08:30 -
OS Kolín - II. kolo: Šinágl a spol. obžalován
čt dub 18 @17:30 -
Praha Americké Centrum: ETIKA UMĚLÉ INTELIGENCE
st dub 24 @08:30 - 11:00PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu
čt dub 25 @09:00 - 01:30PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu

Nejnovější komentáře

  • 28.03.2024 15:57
    Číslo 13 ‧ 28. března ‧ 2024 Týdeník Echo AD Rodina, nebo ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:58
    ČR dostane z EU 73 miliard Kč na investice do dopravy či ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:44
    „Lockdowny mají závažnější důsledky než samotný covid“ Z ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 08:59
    Mezinárodní ratingová agentura Moody's dnes zhoršila ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 07:26
    Vážení přátelé zahrádkáři a sympatizanti ZO ČZS Pod Majerovic ...

    Read more...

     
  • 25.03.2024 17:28
    Universal supranational citizen Why does today's Europe face ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

…A tak mi dovolte požádat naše poslance jménem nás staro­usedlíků, kteří podporují NP Šumava, aby opětovně schválili novelu zákona o ochraně přírody a krajiny bez senátních pozmě­ňovacích návrhů. Budu doufat, že novela zajistí ochranu šumav­ské přírody a NPŠ se postará o zajištění ničím nerušených pří­rodních dějů v rozsáhlých nezastavěných přírodních a přírodě blízkých územích Šumavy. Přeji nám všem, aby se Šumava do­stala do klidných vod, abychom přírodě alespoň někde nepřede­pisovali, jak a co má dělat, ale přijali myšlenku, že příroda nás přesahuje, že je strašlivě mocná a umí žít daleko lépe bez nás než s námi. Ona nepotřebuje nás, my potřebujeme ji.

* * *

Názory podporující Národní park Šumava jsou často vnímány s despektem, obzvláště tady u nás na Šumavě. Na jejich autory jsou vynášeny přísné soudy typu: „Co ty o tom víš, když nejsi domorodec, případně když patříš k zeleným nebo k fanatickým vědcům!“ Bývají vydáváni za pomýlené jedince, kteří netuší, jak to má „správně“ na Šumavě fungovat. Neberou ohledy na lidi, kteří tu žiji, upřednostňuji před našincem kdejakého broučka či ptáka a já nevím co ještě. Myslím si, že každý má právo vyjadřovat se k tak celonárod­ně významné a cenné lokalitě, jakou Šumava je. Já jsem důka­zem toho, že i domorodec s šu­mavskými kořeny může souznít s ochranou přírody v Národ­ním parku Šumava.

Můj rod žije na Šumavě odedávna. Babička pracovala v jed­nom z nejstarších turistických zařízení v regionu, v lenorském Touristenhausu. Ten už tehdy ubytovával „nóbl lufťáky" a lákal je na šumavskou přírodu stejně, jako to dnes děláme my. Děda se na Šumavu přiženil z Tažovic, byl Čech. Díky tomu rodina nemusela do odsunu. Babička se s manželem a dětmi po válce přestěhovala z Lenory do Zátoně ke své matce a tady žili ve sta­ré chalupě. Rodina však byla rozdělena. Babička měla tři dcery a jednoho syna. Syn Franz byl v té době již ženatý a musel do od­sunu spolu se svou německou manželkou a maličkými dětmi. Odsun byl pro ně o to horší, že se Franz vrátil z války jako invali­da bez nohy. V době, kdy si měla být rodina největší oporou, byli ti nejzranitelnější odtrženi od rodiny a vydáni napospas ci­zím lidem do cizí země. Musíme si uvědomit, že tady na Šuma­vě rozhodně nebylo takové to známé předválečné „heim ins Reich“. Tady žili lidé obou národností většinou v souladu a Češi i Němci byli hitlerovskou válkou zaskočeni stejně. Ale jak už to bývá, na dějinné převraty doplácí nejvíce obyčejný člověk.

Teprve v polovině padesátých let se situace začala stabilizo­vat. Do rodiny se přiženil můj otec. Pocházel z Čestic, kde jeho rodina vedla statek. Matka mu za války v pouhých 43 letech ze­mřela a na hospodářství zůstali s dědou sami. Ovšem ne nadlou­ho. V rámci kolektivizace jim statek zabrali a byli oba dosazeni na tehdejší státní statky. Děda do Strážného, táta do Horní Vlta- vice. A tady se otec seznámil s mou matkou. Do rodiny přibyl hospodář, uklidnila se i politická situace. Válka, odsun, únor ’48 i padesátá léta byly pryč a lidem se začalo dařit lépe.

Naše rodina je živoucí ukázkou nejdůležitějších mezníků čes­koslovenských dějin 20. století. Moje děti mají nejenom němec­ké a české předky, ale z otcovy strany navíc i slovenské. Budou to dozajista praví Šumaváci, křísnutí ovšem důsledky pováleč­né migrace a nového osídlení Šumavy. Spojuje se v nich starý typický klostermannovský česko-německý živel s novým pová­lečným slovenským. V mé rodině se snoubí vše důležité, co se na Šumavě v posledním století přihodilo.

A tak mi dovolte požádat naše poslance jménem nás staro­usedlíků, kteří podporují NP Šumava, aby opětovně schválili novelu zákona o ochraně přírody a krajiny bez senátních pozmě­ňovacích návrhů. Budu doufat, že novela zajistí ochranu šumav­ské přírody a NPŠ se postará o zajištění ničím nerušených pří­rodních dějů v rozsáhlých nezastavěných přírodních a přírodě blízkých územích Šumavy. Přeji nám všem, aby se Šumava do­stala do klidných vod, abychom přírodě alespoň někde nepřede­pisovali, jak a co má dělat, ale přijali myšlenku, že příroda nás přesahuje, že je strašlivě mocná a umí žít daleko lépe bez nás než s námi. Ona nepotřebuje nás, my potřebujeme ji.

LN, dopisy redakci, 21.2.2017, Jaroslava Krnáková, starostka obce Lenora

 

J.Š. 24.2.2017

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (1 Vote)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)