Je neuvěřitelné a skandální, že ministerstvo obrany ČR k tomu mlčí a nekoná?! Ve vojenské akademii demokratického státu se klaní bustě komunistického zrádce budoucí důstojníci Armády ČR!
Ludvík Svoboda je prý pedagogicky inspirativní?! Uctívá snad dnešní Bundeswehr generály nacistických vojsk a jeho vojáci jim před jejich pomníky vzdávají čest? Proč nejsou ve Vyškově dáváni za příklad skutečně charakterní, stateční a čestní vojáci jako byli gen. ing. Alois Eliáš, Armádní generál Vojtěch Boris Luža, či generálmajor Josef Mašín a další? Jak můžeme být důvěryhodným partnerem NATO, když našim vojákům je dáván za příklad bezcharakterní člověk, který byl schopen udělat vše pro svoji kariéru - za každého režimu?! Kpt. PhDr. Stanislav Balík mlčí o politické úloze Ludvíka Svobody v letech 1945 - 1950, kdy likvidoval západní letce. Zato neopomenul podtrhnout jeho perzekuci po roce 51 režimem, který pomáhal Svoboda spolu s Reicinem, Slánským a jinými zločinci budovat…
Tradice Vojenské akademie v Hranicích je stále živá
Každý pátek probíhá v kariérních důstojnických kurzech Ve-V VA ve Vyškově výuka anglického jazyka podle příkladu výuky jazyků ve Vojenské akademie v Hranicích. V letech 1931 – 1934 vyučoval maďarštinu na této vojenské škole major Ludvík Svoboda, později armádní generál a bývalý prezident republiky, jehož jméno nesla Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově a k jehož tradici se hrdě hlásíme na Velitelství výcviku – Vojenské akademii ve Vyškově.
Ludvík Svoboda byl skvělý pedagog, který se z osobního zájmu dorozumět se s vojáky, mluvícími maďarsky, tento jazyk naučil. Dokonce po určitou dobu pobýval mezi Maďary v jedné vesnici na Podkarpatské Rusi. Jako mladý důstojník chtěl učit vojenské předměty, ale nové zařazení nepodceňoval a roli pedagoga pojal tvůrčím způsobem. V hodinách maďarštiny se studenti bavili o historii a současné vojenské a politické situaci ve světě. Svůj předmět tak vyučoval velmi inovujícím způsobem.´
Na skupině výuky všeobecných předmětů – úsek kariérové přípravy – jsme se inspirovali tímto modelem výuky. Zveme na naše zaměstnání vojáky, kteří mají bohaté zahraniční zkušenosti a jsou schopni velmi fundovaně hovořit na zvolené téma v anglickém jazyce. Posluchači se musí na dané téma pečlivě připravit a hrají přidělené role zástupců jednotlivých zemí, projednávajících na půdě OSN problematiku své země. Zatím proběhla v naší situační hře jednání o situaci v Afghánistánu, Sýrii, Íránu a tento týden bude řešena problematika Mali. Všichni účastníci mají připravena svá vystoupení jako zástupci jednotlivých zemí. Diskuse po každém vystoupení je velmi bouřlivá a situační hra se tak stává velmi realistickou. Po každé hodině následuje podrobná zpětná vazba na jednotlivá vystoupení. Takto komplexně pojatá výuka v sobě skloubí angličtinu, komunikaci a vojenské dějiny. Po každém zaměstnání musejí posluchači písemně zpracovat průběh jednání z pohledu dotyčného delegáta dané země pro vládu země, kterou zastupuje. Celý projekt je založen na principech zpracovaného projektu k problematice vedení lidí.
Pro výuku v současné moderní české armádě je pedagogické působení Ludvíka Svobody v tehdy nejvyšším československém vojenském učilišti velmi inspirativní. Jako každé činnosti ve svém životě se generál Svoboda věnoval i výuce s velkým nasazením a nadšením. A zároveň se tím i obohacoval ve velitelských povinnostech a zkušenostech do dalších let vojenského života.
Proto chceme ve vyškovské posádce navázat na tyto stále živé dobré vojenské tradice, prohlubovat je a využít to, co již bylo vymyšleno a dobře fungovalo ve vojenské praxi a bylo ověřeno v boji.
kpt. PhDr. Stanislav Balík
* * *
25. listopad – výročí narození Ludvíka Svobody
Ludvík Svoboda se narodil 25. listopadu v 1895 v Hroznatíně (na Českomoravské vrchovině). Jeho osobnost a životní cesty připomenul při této příležitosti ve své přednášce přesně před týdnem kpt. PhDr. Stanislav Balík, specialista na vojenské dějiny z Institutu profesní přípravy VeV-VA.
Kapitán Balík tak v kinosále Společenského klubu představil nejen příslušníkům posádky Vyškov, ale i hostům z řad Společnosti Ludvíka Svobody a další veřejnosti, Ludvíka Svobodu jako vlastence, kterým byl, v pravém slova smyslu, po celý život.
„Když se Ludvík Svoboda dobrovolně rozhodl vstoupit do řad našich legionářů v Rusku ze zajateckého tábora, bylo to právě z vlasteneckých důvodů. Bojoval za republiku, která ještě neexistovala, a od bitvy u Zborova bojoval za svobodu svého národa. Své vlastenectví dokázal při slavné anabázi československých legií v Rusku, jež byla rozhodující pro vznik Československa. Ve druhé světové válce dokázal vybudovat naši zahraniční armádu v Sovětském svazu, která se vydala na svou bojovou cestu z Buzuluku do Prahy. V roce 1945 byl jmenován ministrem obrany, ale v padesátých letech se stal obětí politických perzekucí. V roce 1968 byl zvolen prezidentem republiky a musel čelit invazi států Varšavské smlouvy,“ to jsou slova upoutávky na přednášku organizovanou náčelníkem Institutu rozvoje a doktrín plukovníkem Jaroslavem Medkem. A ti co přišli, se dozvěděli samozřejmě mnohem více.
Ludvík Svoboda byl ve svém životě vystaven osudovým životním zkouškám, které jsou spjaty s naší novodobou státností. Pro vyškovskou posádku je osoba armádního generála Ludvíka Svobody zvláště významná. V areálu kasáren se tyčí památník v podobě jeho busty, u něhož každoročně v tento významný den pokládají zástupci posádky, jako výraz úcty, symbolickou kytici červených karafiátů.
Také v expozici Síně tradic u Velitelství výcviku – Vojenské akademie, kde probíhá kromě celé řady exkurzí, včetně žáků škol, i velmi poutavá výuka vojenských dějin pro posluchače kariérových kurzů VeV-VA pod vedením zmíněného odborníka kapitána Balíka, patří Ludvíku Svobodovi v průřezu celou historií čestné místo.
Všemi těmito aktivitami, včetně úzké spolupráce s vyškovskou Společností Ludvíka Svobody, jejíž činnost je zaměřena na rozvoj těch ideálů svobody našich národů, jako jsou demokracie, bratrství slovanských národů a míru, za které bojoval v 1.- 2. světové válce a prakticky celý svůj bohatý život armádní generál Ludvík Svoboda, se významnou měrou daří nejen nezapomínat na odkaz hrdinů od Sokolova, Dukly, ale především jej dále předávat naši současné generaci
* * *
UNIVERZITA OBRANY STÁTU A JEJÍ POLITRUCI
100 let bitvy u Zborova a křest knihy „Katastrofy čs. vojenského letectva 1918-1939“ – I.díl
Smrt poručíka Josefa Koreše a gen. Vojtěcha Borise Lužy rukama českých četníků…
Jan Šinágl, 25.6.2017
* * *
121. výročí narození gen. Ludvíka Svobody v Hroznatíně - 26.11.2016
Pohraničníci, komunističtí lampasáci, legionáři, aktivní důstojníci AČR oslavují 27 let po sametu bolševického presidenta. Havel je dnes nadávkou… Dobré znamení – jen 390 shlédnutí – neinformovaní, nepřesvědčitelní, hlupáci, nebo profitéři s potenciálem kolaborantů za každého režimu…?!
* * *
Aktualizováno 5.7.2017:
Dobrý den, mojí troškou do mlýna. Ve škole na náměstí kde je ministerstvo války, dříve Dyrychovo, kam nás přesunuli když nám zrušili privátní školu v Peléově ulici 2, jsem seděl v lavici s Lianou Skokanovou, která žije minimálně od roku 1969 v USA, tak této spolužačce popravili otce, právě v této době, hrdinu Sovětského svazu, bojoval v jednotkách generála Svobody. Tak toho tahle ZRŮDA s Reicinem popravili, asi na ně hodně věděl. Toto byla počáteční zkušenost s novým KOMUNISTICKÝM zřízením, kterého se tahle zrůda zastávala až do konce svého života. Tento režim měl také mimo jiné na svědomí úmrtí mého strýce. Ten zase byl obžalován za to, že asi nevrátil všechny látky které měl ve skladišti, protože se živil velkoprodejem látek. Byl žákem Prokopa a Čápa. I dnes se dá mnoho žalovat, ale dnes to již nikoho asi nevzrušuje - Klaus, Bakala, Sobotka, Kalousek, Kožený, a tisíce velkozlodějů, kteří dnes lijou špínu na toho, který začal odkrývat jejich zlodějny.
Jiří Roska, 5.7.2017