Spor Jana Šinágla s ministerstvem průmyslu a obchodu o odměny náměstků a šéfů odborů jde do dalšího kola. Nový rozsudek, jak se dalo očekávat, 
nebyl s ohledem k počtu zúčastněných osob nijak rychlý, avšak jeho obsah je prakticky identický jako minule.
Nyní se budou řešit kasační stížnosti, a pokud některé z nich NSS přizná odkladný účinek, budou informace poskytnuty možná někdy v polovině příštího roku.
http://paragraphos.pecina.cz/2017/07/spor-sinagl-pokracuje.html
* * *
Citace z rozsudku:
… JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA (č. l. 149) ve svém vyjádření pojednal o tom, že rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 55/2012-62 nelze na předmětnou situaci aplikovat. Dále uvedl, že žadatel o informaci (žalobce) je podle veřejně dostupného výpisu z veřejného rejstříku reprezentován statutárním orgánem, a to panem Janem Šináglem, který se na své webové stránce www.sinagl.cz zabývá širokým komentováním jednotlivých kauz z veřejného života a zároveň zde otevřeně popisuje své politické ambice. JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA na základě výše uvedeného vyjádřil obavu z neoprávněného šíření požadovaných informací a z jejich případného zneužití v předvolební kampani. K tomuto odkázal na řadu dehonestujících článků, které lze nalézt na zmíněných stránkách pana Šinágla. Závěrem zmiňuje negativní dopad, který by poskytnutí informace v požadované formě mělo na jeho rodinný a soukromí život. K tomuto odkazuje na Listinu základních práv a svobod a to zejména na čl. 10 odst. 2 a odst. 3.
… S vyjádřeními osob zúčastněných se městský soud vypořádal s tím, že ta nepřinesla žádné nové a dosud neprojednané argumenty. Pokud osoby zúčastněné na řízení tvrdily, že poskytnutí informace obsahující jejich jméno a příjmení s přiřazením konkrétní výše odměny považují za neoprávněný zásah do svého soukromého a rodinného života, pak vesměs nijak nekonkretizovaly jak, resp. v čem by měl být jejich soukromý či rodinný život konkrétně zasažen. Argument o zvýšení bezpečnostního rizika pro osobu zúčastněnou a pro její rodinu, vyplývající z nepřející atmosféry v naší společnosti, rovněž považoval městský soud za pouhou nekonkrétní spekulaci. Souhrnně je nutno konstatovat, že otázkou dopadu zveřejnění informace o výši platu do osobního sféry se zabýval Nejvyšší správní soud právě v několikrát zmiňovaném rozsudku ze dne 22. 10. 2014, č. j. 8 As 55/2012-62, přičemž na základě provedeného testu proporcionality (viz zejména odst. 78 až 82 rozsudku) vyřešil problém kolize mezi právem na informace a právem na ochranu soukromí ve prospěch prvního z práv. Městský soud tedy musel odmítnout tvrzení, že ochrana soukromí osob zúčastněných nebyla zohledněna. Rovněž bylo nutno poukázat na to, že Nejvyšší správní soud se zabýval i ústavněprávním rozměrem věci, když v odst. 86 uvedeného rozsudku konstatoval, že „Z výše uvedeného výkladu je patrné, že § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím, pokud bude v určitých výjimečných případech jeho uplatnění korigováno za použití principu proporcionality, není v rozporu s ústavním pořádkem.“ Městský soud též musel odkázat na závěry Nejvyššího správního soudu v citovaném rozsudku, jmenovitě v odst. 92 až 95, i pokud jde o záležitost eurokoformity, kdy některé osoby zúčastněné argumentovaly rozsudkem Soudního dvora ve věci Schecke a Eifert. Důvodnou soud´neshledal ani argumentaci ohledně toho, s jakými záměry žalobce předmětné informace požadoval, tedy jakým způsobem by s nimi chtěl či mohl naložit: takové kritérium není v zákoně o svobodném přístupu k informacím vůbec uvedeno, a povinný subjekt tedy není oprávněn záměry žadatele ani hodnotit, ani zkoumat. Konečně pokud některé osoby zúčastněné ve svých vyjádřeních polemizovaly právě se závěry Nejvyššího správního soudu, musel městský soud takovou argumentaci odmítnout s tím, že mu nepřísluší jakkoliv přezkoumávat judikaturu instančně nadřízeného soudu.
Městský soud v Praze tedy uzavřel s tím, že všechny námitky, které ve svých vyjádřeních uplatnily osoby zúčastněné, nepřesáhly závěry koncipované právě citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 55/2012-62. Jelikož tyto závěry nebyly pozdější judikaturou nijak dotčeny, městský soud neměl důvod se od nich
jakkoliv odchýlit. …
Jan Šinágl, 20.7.2017
* * *
NKÚ: Ministerstvo průmyslu mělo v účtech chyby za desítky miliard
Chyby za desítky miliard korun mělo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v účetnictví a výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu za rok 2015. Vyplývá to z výsledků prověrky, které dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). V účetní závěrce, kde MPO vykázalo náklady přes 46,5 miliardy a výnosy zhruba 23,3 miliardy byly chyby za více než 25 miliard korun. Na výkazu k rozpočtu s uvedenými příjmy asi 36,9 miliardy a výdaji 46,5 miliardy byly chyby za 15,7 miliardy korun. MPO v tiskové zprávě oznámilo, že postupovalo správně a údajné chyby jsou výsledkem rozdílu ve výkladech účetních předpisů. ČRo, 24.7.2017