Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 18.03.2024 10:57
    U Horáčka jde o podezřelý byznys mafiánů. U matky a syna o ...

    Read more...

     
  • 18.03.2024 09:44
    Gratuluji k drtivému vítězství. Šéf Evropské rady poslal ...

    Read more...

     
  • 18.03.2024 09:38
    Jak šel čas s Putinem. Stárnutí nezastavily ani plastické ...

    Read more...

     
  • 18.03.2024 09:36
    Putinova první reakce na zcela nečekané vítězství ve „volbách“ ...

    Read more...

     
  • 17.03.2024 10:09
    Babiše řeší Sněmovna, ale plebejské přepadení jeho nemocného ...

    Read more...

     
  • 17.03.2024 10:01
    Výroky senátora Čunka březen 2024: Dám příklad: kdo kdysi ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Korbelova lynchŠátek u městského soudu: … Souhlasit lze s tím, že řešení problému přijde pravděpodobně legislativní cestou, protože to už takový český národní zvyk: místo, aby zákony stanovily základní principy a ty byly judikaturou vykládány, rozváděny a aplikovány, máme zákonem, nebo minimálně resortní vyhláškou, stanovenu pomalu i minimální a maximální přípustnou tloušťku knedlíku, aniž by někoho znepokojilo, že orgány státu ve svých esenciálních funkcích selhávají a je zde již téměř třicet let udržováno to, co jsem kdysi nazval imitativní demokracií. Lunch: … Zakazovat komukoliv přístup k soudu nebo jej proto, že podal žalobu, zastrašovat, je přímou cestou od demokracie k diktatuře a od ochrany našich evropských a křesťanských hodnot k jejich frapantnímu popření.  Uber: … Schopnost širší sebereflexe u popsané skupiny nebude o mnoho vyšší než u Exekutorské komory, která v minulých dnech podala trestní oznámení na skupinu 20 internetových debaterů za schvalování útoku na dva exekutorské zaměstnance v Plzni – tedy naprosto žádná. DATOS: … soud Ústavní je schopen napsat traktát odmítající ústavní stížnost na třinácti stranách – máme sami takový případ – a stále se při tom tvářit, jako že jde o podání zjevně nedůvodné: zjevné je v dané věci ovšem cosi úplně jiného. Počin: … Domnívám se, že cyklus demaskoval ani ne tak nedůstojné poměry, ve kterých jsou nuceni pracovat ti, kteří nedokázali získat žádnou kvalifikaci – a přesto je jejich práce pro společnost potřebná a užitečná – ale v prvé řadě nesmírnou naivitu toho segmentu společnosti, který osobně nazývám sentimentalisty (zatímco jiní, např. Guy Peters, hovoří s využitím prvorepublikové terminologie o progresivistech), jenž je tím nebezpečnější, čím je vlivnější.


* * *

Šátek u městského soudu

Nájezd zavilých islamistů, připravených vyvrátit evropskou civilisaci z kořenů, pokračoval dnes u Městského soudu v Praze druhým kolem: Výsledek je uspokojivý, způsob, jak bylo vítězství dosaženo, rozhodně nikoli, neboť odůvodnění rozsudku máme za povrchní, právně vadné, neúplné a nepřesvědčivé

Především je zřejmé, že senát městského soudu vedený Janem Klášterkou vůbec nepochopil, co je podstatou nepřímé diskrimace: jsou-li uplatněny stejné požadavky na všechny, ještě to neznamená, že tím nikdo nemůže žádná skupina poškozena. Dívce z muslimského prostředí působí újmu, musí-li ve třídě pobývat prostovlasá, panně křesťanské nebo bezvěrecké by naopak způsobilo nepohodlí muset při vyučování nosit pokrývku hlavy. Že v prvém případě jde o újmu psychickou a ve druhém fysickou, zde arci nehraje roli. Jak jsem vyrozuměl z odůvodnění, soud existenci újmy a limine nepřipouští: v takovém případě nechť se laskavě seznámí např. se slavnou serií fotografií z Alžírska, kde nechaly francouzské kolonialní úřady v r. 1960 fotografovat ženy za účelem vydání průkazů totožnosti bez závoje a prostovlasé.

Dále, these o porušování práv nevěřících, jimž se nedostává rovného zacházení, je neudržitelná. Možnost nosit šátek není, jak bylo vysvětleno, žádným privilegiem, o které by nutně stáli i jiní, protože jim jejich víra, případně kulturní zázemí, nic podobného nepřikazuje. Jako nemuslim nejsem diskriminován tím, že to mám do nejbližší mešity 10 kilometrů, prostě proto, že navštěvovat mešitu nechci a nepotřebuji, ana mi postačí tichá večerní modlitba před ozubeným kolem.

Nebylo vysvětleno, proč Klášterkův senát pokládá islám za politické náboženství, co přesně to znamená a jaký to má dopad na rozhodovanou věc, tedy zejména, zda by se něco změnilo, pokud by se úlevy, resp. výjimky, ze školního řádu domáhala studentka vyznávající víru apolitickou (přičemž mé vzdělanější já se vzpouzí už při samotném připuštění, že něco takového jako apolitické náboženství, nota bene tradiční, abrahámovské, může existovat).

Jestliže by rozsudek byl opřen o sekulární povahu státu obecně a školství zvlášť, bylo by to argumentačně udržitelné, avšak muselo by být vysvětleno, zda smí školní řád zakázat veškeré náboženské symboly, např. tedy i křížek na krku, nebo zda je nutné provést proporcionality, a jak by test v takovém případě dopadl: příkladmo křížek ano, hidžáb ne, a proč.

Souhlasit lze s tím, že řešení problému přijde pravděpodobně legislativní cestou, protože to už takový český národní zvyk: místo, aby zákony stanovily základní principy a ty byly judikaturou vykládány, rozváděny a aplikovány, máme zákonem, nebo minimálně resortní vyhláškou, stanovenu pomalu i minimální a maximální přípustnou tloušťku knedlíku, aniž by někoho znepokojilo, že orgány státu ve svých esenciálních funkcích selhávají a je zde již téměř třicet let udržováno to, co jsem kdysi nazval imitativní demokracií.

Jako konservativní člověk bych byl ochoten smířit se i s tím, kdyby městský soud opřel svou argumentaci o prosazení principu moje země – moje pravidla, anebo kdyby zákaz nošení šátku odůvodnil křesťanskou tradicí, avšak odůvodnění, jak bylo předneseno, mne rozhodně neuspokojilo. Snad bude podrobnější a důkladnější písemné vyhotovení.

http://paragraphos.pecina.cz/2017/09/satek-u-mestskeho-soudu.html

* * *

Lynch

Na Facebooku se objevil tento milý obrázek:

Jeho autor (případně naštvaná autorka) si neuvědomuje, že podstatou demokracie je, inter alia, možnost každého obrátit se se svým nárokem, ať oprávněným nebo nikoli, na soud. Můžeme být tisíckrát přesvědčeni, že právo (fiktivní) muslimské studentky nebylo pošlapáno a její žaloba je nedůvodná, případně šikanosní, ale jediným, kdo o tom smí rozhodnout, je soud. Zakazovat komukoliv přístup k soudu nebo jej proto, že podal žalobu, zastrašovat, je přímou cestou od demokracie k diktatuře a od ochrany našich evropských a křesťanských hodnot k jejich frapantnímu popření.

Ještě méně pochopitelné je, že terčem šikany není samotná žalobkyně, nýbrž její advokátka, tedy osoba, která ani nemusí být o důvodnosti nároku své klientky přesvědčena a s jejím procesním postupem srozuměna a která u soudu jen dělá svou práci.

Advokátku Radku Korbelovou Dohnalovou osobně znám a tímto hanebným útokem na ni jsem v nejvyšší míře pobouřen.

http://paragraphos.pecina.cz/2017/09/lynch.html

* * *

Uber

Dnes jsem to nestihl, ale zítra určitě vyrazím na ruzyňské letiště, kde se, soudě dle on-line reportáže, odehrává něco neskutečného. Parta taxikářů, visualně, zdá se, takoví ti běžní, no money – no luggagetýpkové s rychloběžnými taxametry, geneticky v našem hlavním městě kultivovaní od roku 1990, ne-li od dob ještě dávnějších, protestuje proti konkurenci provozující taxislužbu Uber, jejichž řidičům lepí na vozidla výstražné štítky ILLEGAL TRANSPORT.

Schopnost širší sebereflexe u popsané skupiny nebude o mnoho vyšší než u Exekutorské komory, která v minulých dnech podala trestní oznámení na skupinu 20 internetových debaterů za schvalování útoku na dva exekutorské zaměstnance v Plzni – tedy naprosto žádná.

http://paragraphos.pecina.cz/2017/09/uber.html

* * *

DATOS

Brněnský spolek DATOS – data o spravedlnosti, z. s., zveřejnil statistický přehled úspěšnosti advokátů u tří vrcholných soudů, přičemž jako kriterion použil, zda podání bylo meritorně projednáno. O dvě rugbyová hřiště mimo, řekli bychom, arci naprosto nechápeme, proč proti tomu cokoli namítá Česká advokátní komora. Že lze data získaná z veřejně dostupných informačních systémů ministerstva spravedlnosti dále zpracovávat, potvrdil v případě legal.pecina.cz Úřad pro ochranu osobních údajů (a kdyby vydal stanovisko opačné, není nic jednoduššího než vyvést server z jeho jurisdikce), a pokud se týká domeny cestiadvokati.cz, na tu si ČAK nárok činit nemůže už proto, že existuje nespočet podobných domen, provozovaných od ní odlišnými subjekty: napadá mne, jen pro příklad, lawyers.cz Kláry Samkové nebo advokati.info Kláry Slámové (nevhodnou juxtaposici laskavě omluvte).

Katastrofální methodika nás arci mrzí, protože celý projekt tak právem získává špatné jméno již v zárodku: úspěšnost advokáta v žádném případě nelze hodnotit takto jednoduše, už proto, že u Nejvyššího správního soudu jsou odmítány zlomky z celkového počtu podání a soud Ústavní je schopen napsat traktát odmítající ústavní stížnost na třinácti stranách – máme sami takový případ – a stále se při tom tvářit, jako že jde o podání zjevně nedůvodné: zjevné je v dané věci ovšem cosi úplně jiného.

http://paragraphos.pecina.cz/2017/09/datos.html

* * *

Počin

V polovině 30. let předminulého století, nejprve časopisecky a pak knižně, vyšel vynikající román Charlese Dickense nazvaný The Posthumous Papers of the Pickwick Club, v němž autor geniálním způsobem satirisuje a ironisuje život – a najmě naivitu – tehdejší střední vrstvy. Na Dickense a jeho pana Samuela Pickwicka jsem si vzpomněl nad serií reportáží Saši Uhlové, postupně vycházejících v internetovém magasinu A2LARM, a ovšem nad jejich – zcela nebývalým – mediálním ohlasem.

Vida, říkal jsem si, ani to tak dlouho netrvalo a máme tu opět neo-dickensovskou dobu, kdy je společenská smetánka natolik vzdálená realitě, že podrobí-li se někdo z jejich koryfejů tomu, co zažívají lidé v nekvalifikovaných profesích den co den, sklidí ovace jako hrdina, a každá zmínka o tom, jak se reportérka z nelidských pracovních poměrů – téměř či zcela – poblinkala, případně, jata na pracovišti přítomným zápachem, omdlela, je v oněch kruzích vnímáno jako projev nesmírné obětavosti a odvahy, za což je autorka velebena, případně litována.

Reportáže jsou zároveň naivní, ale zároveň dobře a čtivě sepsané, a ideologický náboj, jenž je jim mnohými imputován, lze dovodit jen z náznaků, příkladmo z parafrase v názvu cyklu Hrdinové kapitalistické práce.

Přesně a bez příkras to napsal Daniel Kroupa, jehož sarkastický post o buržoasní paničce doslova obletěl český Internet. Jeho výtka, jak se následně i sám pokoušel vysvětlit, není směřována k projektu samotnému, ale k tomu, že sentimentální (a, uznejme, občas vskutku lehce přeslazené) výpravy Uhlové do světa nekvalifikované práce jsou marxistickou a neomarxistickou mládeží využívány jako munice proti systému, který se domněle přežil a měl by být nahrazen systémem jiným, spravedlivějším, rozuměj: komunismem.

Domnívám se, že cyklus demaskoval ani ne tak nedůstojné poměry, ve kterých jsou nuceni pracovat ti, kteří nedokázali získat žádnou kvalifikaci – a přesto je jejich práce pro společnost potřebná a užitečná – ale v prvé řadě nesmírnou naivitu toho segmentu společnosti, který osobně nazývám sentimentalisty (zatímco jiní, např. Guy Peters, hovoří s využitím prvorepublikové terminologie o progresivistech), jenž je tím nebezpečnější, čím je vlivnější.

V tomto případě je jejich ostentativní dojmutí se ještě relativně neškodné a užitečné; v jiných, žel, tomu tak nebývá.

http://paragraphos.pecina.cz/2017/09/pocin.html

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (1 Vote)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)