Podle očekávání veřejnoprávním médiím nestála zmínka o dnešním pohřbu pana Milana Vyhnálka za pozornost... J.Š.21.3.2013

Velký člověk, velký krajan, pro kterého se na Pražském hradě nenašlo místo mezi vyznamenanými…

Třiadvacetiletý kluk z východočeské vísky Hnátnice, který se dostal až na nejzazší výspu u protinožců – na ostrov Tasmánie patřící k Austrálii. Pilný student mlékařiny, připravující se k závěrečným zkouškám na kroměřížské mlékařské škole v krytu těsně před koncem války během náletů. Mladý muž, který hned po studiích dokázal v létě 1945 znovu rozjet výrobu v zastavené lanškrounské mlékárně. Odvážlivec, který v roce 1949 začal svoji pouť za svobodou přechodem zelené hranice do Německa a živil se pak jako automechanik v americké zóně. Dřevorubec v tasmánském pralese, obchodník s auty, muzikant, fotograf. Veleúspěšný podnikatel, který dokázal vybudovat na zelené tasmánské louce v krátké době velmi úspěšnou sýrárnu, předčící produkcí kvalitních sýrů brzy veškerou konkurenci. Proslulý sýrař, který na Tasmánii a v Austrálii zavedl výrobu typicky českých specialit – například romadúru. Skvělý obchodník, vyvážející svoji produkci nejen do blízké Austrálie, ale posléze i do Japonska, USA i do Evropy. Velký vlastenec, který nikdy nezapomněl na rodné Orlickoústecko a dodnes pomáhá, kde je třeba radou, zkušenostmi i penězi. Doktor honoris causa (HCDr.) Milan Vyhnálek - sýrařský král. …

… Milan Vyhnálek má dnes více než 80 let, stále srší energií a dobrou náladou. Dílo, které za svůj život vykonal, je obrovské, pomoc, kterou poskytl své vlasti nezměrná (rekonstrukce kostela a nové varhany v rodné Hnátnici, finanční i jiná podpora formou zahraničních stáží třicítky vysokoškoláků v oboru výroby sýrů, cenné rady při transformaci českého potravinářství v 90. letech….) Od roku 1998 je nositelem čestné ceny Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky ve světě. Stále udržuje styky se světovým mlékařským průmyslem. A stále se nezdá, že by se mu chtělo odpočívat.

Firma Lactos Milana Vyhnálka byla od roku 1950 zakladatelem Australského průmyslu sýrových specialit. V roce 1955 Tasmánie s 0,5 milionem obyvatel vyráběla 250 tun čedaru, v roce 2003 vyráběla 40 000 tun sýrů a 50% sýrových specialit Austrálie. Patent Lactomatic (automatický systém na výrobu sýrů) byl prodán na 12 míst v celém světě. Lactos i v nových rukou skvěle prosperuje a letos získal tři zlaté a sedm stříbrných medailí na největší potravinářské výstavě v Sydney.

http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2007030092

* * *

Milan Vyhnálek slavný Čech, který dobyl australskou Tasmánii  a učinil z ní sýrařskou velmoc

Jiří Kubík, politický vězeň

* * *

P.S.

Poznal jsem pana Vyhnálka osobně, naposledy při setkání na hoře Říp, skromný, moudrý člověk. Takovýto lidé byli donuceni naši zemi opouštět. Nevážíme si jich dodnes. Přitom by jejich životní příběhy měly být součástí učebnic dějepisu pro mladé a budoucí generace, stejně jako bratrů Baťových, Emila Kolbena a dalších velkých mužů a žen naší historie, kteří proslavili jméno Československa na celém světě. Upadají pomalu v zapomnění. Jejich místa v médiích zaujímají jiní „podnikatelé“, vyznačující se převážně schopností krást peníze z práce druhých, než je získávat tvorbou odpovídajících hodnot. V médiích jsem o úmrtí Milana Vyhnálka nic nezaznamenal? Děkuji mu alespoň touto cestou, věřím i za většinu obyvatel naší země, které Milana Vyhnálka neznali a slyší jeho jméno poprvé. Čest jeho památce a odkazu.

Jan Šinágl, 14.3.2013

* * *

Z korespondence:

Dobrý večer pane Šinágle,

Zdravím a přeji vše dobré

Jan Cempírek

České Budějovice, 18.3.2012

* * *

Orlický Deník 22.března 2013

Rozloučili se se sýrařským králem

… O pozoruhodném životě Milana Vyhnálka vypráví kniha Kde je tráva zelenější, kterou s úspěšným podnikatelem napsal Jindřich Nermuť. Zaujala i lanškrounského faráře Zbigniewa Czendlika, který včera při posledním rozloučení celebroval mši svatou. „Byl to velmi nenápadný člověk. V knize je popsán jeho životní příběh a vyplývá z ní, jak byl velmi úspěšný. Můžeme říct, že druhý Baťa, nebo že Baťa byl druhý Vyhnálek. V každém případě to byli úžasní ambasadoři této země, kteří dělali dobré jméno České republice a šikovnosti zdejších lidí," podotkl lanškrounský farář. Do historie rodné obce se Milan Vyhnálek zapsal jako mecenáš, jeho nákladem byly v roce 1988 do gotického kostela sv. Petra a Pavla instalovány dva nové zvony s názvy Austrálie – Hnátnice a Sv. Petr a Pavel. Sponzoroval také opravu varhan nebo stavbu tělocvičny pro tamní Sokol. …