Ruské ozbrojené síly dnes zahájily velké cvičení ve východní a střední části země: bude prověrkou jejich bojové pohotovosti – sdělilo ruské ministerstvo obrany. O tom, že armáda Ruské Federace je připravena na válku, psala už ve středu “Gazeta Polska“.
Jak podala agentura Itar-TASS, prezident Ruska Vladimír Putin se včera setkal s ministrem obrany Sergejem Šojgu i přikázal mu provést v noci z pátku na sobotu neodkladné zahájení cvičení za účelem prověrky bojové pohotovosti ozbrojených sil Východního vojenského okruhu. "Dnes ráno se prověřovacího cvičení zúčastnilo 160000 vojáků, kolem tisíce tanků a pancéřových vozidel, 130 letadel a kolem 70 válečných plavidel" – oznámil ruský ministr obrany.... A konečně před dnes fakticky politicky destabilizovanou ČR? Nejsou snad takové souvislosti, jaké napadají, opravdu důvodem k naprosto nepovrchnímu zamyšlení?
Cvičení vojenských jednotek dislokovaných na Dalekém Východě a ve středním Rusku se začala v 1 hodinu moskevského času (v pátek ve 23 hodin středoevropského času).
Jak informuje "Gazeta Polska" v nejnovějším čísle, nebylo ruské vojsko tak aktivní od 80. let XX. století. „Ve vztahu k angažovaným silám a prostředkům, územnímu rozsahu akcí, počtu cvičení a také termínu a způsobu jejich vedení nemá toto cvičení v nejnovější historii Ruska precedent” – píší ve své zprávě „Gazetou Polskou“ citovaní analytici polského Střediska Východních Studií. Podle polského Střediska Východních Studií vykázaly jednotky účastnící se prověrek schopnosti podejmout dříve neplánované akce v relativně krátkém čase. Částí medií vysmívaná dvoutýdenní lhůta připrav na „nepředvídané prověrky” tak opravdu svědčí o dobré přípravě, neboť cvičení zahrnující různé druhy zbraní vždy staví velkou výzvu logistice „Přinejmenším část ruské armády – ve shodě s předpoklady reforem – dosáhla požadované úrovně tzv. stálé pohotovosti“ – čteme ve zprávě polského Střediska Východních Studií.
Nebyl způsob provedení sovětské invaze na někdejší Československo 21.08.1968 ukázkou schopnosti podejmout dříve neplánované akce v relativně krátkém čase? A současně také prověrka schopnosti operace na velké vzdálenosti od příslušných základen? Po roce 1998, kdy se v Německu stal spolkovým kancléřem v Německu levicový Gerhard Schröder, blízký přítel Putina a po uplynutí volebního období jeden z čelných představitelů ruského Gazpromu, byl z převážné části rozpuštěn jižní okruh Bundeswehru, tzn. jednotky dislokované převážně v Bavorsku a Bádensku a Württembersku a rovněž došlo k roztržce mezi USA a Německem v NATO. 2010 atentát na polské prezidentské letadlo u Smolenska, v němž zahynula nejen elita nejvyšší polské politické reprezentace, ale také důležité osobnosti velení polské armády, především velitel polských vzdušných sil generál Błasik, následek „Smolenska“ se dnes s odstupem doby dá fakticky nazvat i levicovým “palácovým“ pučem. Z hlediska vývoje evropské bezpečnosti totiž vláda bratrů Kaczynských usilovala o překlenutí problému pramenících z předchozí roztržky mezi USA a Německem v NATO a Polsko pomalu začalo přebírat v NATO někdejší pozici Německa. V Polsku je ovšem silná státotvorná opozice, nabývající na společenském kreditu, a případný útok na Polsko by pro Rusy byl jistě riskantním přinejmenším z toho hlediska, že by v každém případě musel zkrachovat záměr překvapivého „Blitzkriegu“, který Ruská armáda hlavně po celý letošní rok opakovaně cvičí. Což tak případný útok proti Západu způsobem, jaký realizovali proti nám v r. 1968, avšak s nepoměrně modernějšími technickými a logistickými prostředky, a to přes dnes politicky nepevnou, spíše Rusku v řadě věcí nakloněnou Ukrajinu, přes Slovensko, v jehož reprezentaci dnes mají osoby nakloněné ruským zájmům silnou pozici. A konečně před dnes fakticky politicky destabilizovanou ČR? Nejsou snad takové souvislosti, jaké napadají, opravdu důvodem k naprosto nepovrchnímu zamyšlení?