Člověk by si myslel, že o zisku jako výsledku hospodaření je dnes už každému jasno. „Účelem akciové společnosti je maximalizace zisku“. Toto strohé konstatování zákona o akciových společnostech vypadá pro laika děsivě. Tož ták, honba za ziskem je přímo účelem podnikání! To znamená, že vykořisťování člověka člověkem je dáno přímo zákonem! Pryč s takovým zákonem! Pryč s kapitalizmem! Cestoval jsem v r. 1967 vlakem Družby z Prahy do Zlína. Mladí Rusové, zřejmě studenti, se živě zajímali o Šikovu ekonomickou reformu. Rádi by poznali nové myšlenky, ale vadilo jim, že se tam pojednává o zisku, té skvrně na kapitalizmu, jež je neslučitelná se socializmem. O 47 let později jsem se s tím opět setkal (v roce 2014) u kamaráda, tvrdícího, že je levičák, protože i jeho táta byl levičák: „Já uznávám, že na tom batizmu mohlo být něco dobrého, třeba že dobře platil zaměstnancům a dával jim ty podíly na zisku, ale on to přece dělal jenom a jenom pro větší zisk, pro nic jiného by to nedělal, byl to přece kapitalista!“
Tato věta by měla být citována v učebnicích ekonomie, je přímo nádherná, pro svou svatou prostotu. A ideální pro demonstraci, jak masírování komunistickou výchovou vymydlilo lidské mozky! A jak v tom stavu jsou mnozí lidé udržováni dosud, jakoby nějakým náboženstvím.
Povězme si o tom víc, ale musím předeslat, že naše současnost není kapitalizmem, jak to lidé, politickou situací a ekonomickou globalizací dohnaní až k zoufalství, chápou.
Pojem kapitalizmus je vyčerpán skutečností, že soukromý podnikatel investuje svůj majetek do výroby, kde zaměstnává lidi a v konkurenčním boji usiluje racionalizací o výdělek – zisk, jejž rozděluje a část znovu investuje. Rozdělování zisku je záležitost mravního přístupu i ekonomické nutnosti. Ten náš dnešní hrozný systém a praxe vládnutí je postsocializmus, tedy věc politiky (a nikoli kapitalizmus, jenž je kategorií ekonomickou). Stojí pouze na tom, že občané se proti zlodějskému politikaření nikdy nesjednotí.
Jak je to tedy s tou učebnicovou větou?
Říká, že kapitalista musí usilovat o zisk, protože je kapitalista. Je to čistá pravda. Jako člověk, nesoucí na trh své výrobky i svou kůži (snadno může zkrachovat a přijít o veškeré jmění), nesmí zaostat za konkurenty. Musí šetřit na nákladech, vyrábět kvalitně, aby mohl stále levněji prodávat a dobře platit lidem, aby neodešli. Prodávat levně a přitom mít zisk, aby mohl modernizovat výrobu, jako to dělá konkurence. Kdo neobstojí, padne.
Dále se z věty dovídáme, že Baťa vlastně musel platit lidem dobře, že to nebyla jeho humanita, ale vyložená nutnost, protože byl kapitalista. Byla by to pravda, kdyby Baťa nebyl zvláštním a vlastně tím i nejlepším světovým podnikatelem - kapitalistou. A byl jím proto, že uměl lidi získat pro své cíle, a že se těm lidem vyplatilo pracovat tak, jak on je učil. Lidé měli výdělky a podíly na zisku jako nikde jinde a přece budoval závody i města a zaměstnával stále víc a víc lidí – což už samo o sobě je humanitní záležitost.
Za pozornost stojí myšlenka, že Baťa nejlíp platil lidem za práci proto, aby dosahoval vyššího zisku. A to je zase pravda! Baťa si uměl spočítat, že dělník, mající na zisku podíl, se zajímá o výsledek závodu, tedy vlastně o zisk závodu i svého pracoviště, bude tělem i duší lpět na úsporách, všemožném zlepšování ekonomiky dílny, na kvalitě i na dobrých vztazích se spolupracovníky, protože tak dostane větší podíl na zisku. Nejen to, on vlastně prací v těchto podmínkách se stává rozumnějším i v běžném životě, získává jiný názor na svět, na společnost a stává se i opravdovým občanem. Baťa skutečně vychovával lepšího člověka a v okruhu svých závodů vytvořil beztřídní společnost, kdy i dělníci byli skutečnými podnikateli, i s určitou formou akcionářských dividend – dalšího podílu na zisku.
Jinak je na té větě k pousmání, že na Baťovi bylo něco dobrého, ale zároveň to bylo špatné, protože byl kapitalista. (A protože tatínek byl taky levičák, dodal bych.)
Tomina, Zlín
18.7.2014
Read more...