Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Mistr Jan Hus: „Přisámbůh, že Němec čestný člověku bližší je, než Čech neřádný.“ - Ukázka z knihy komunistického novináře Michala Mareše: „Přicházím z periferie republiky“, (Academia Praha 2009), str. 45. 46, 47 (588 stran děsivého čtení).

… Uznávat trest kolektivní viny je nedůstojné země, která se považuje za demokratickou. Být vinen jen už tím, že hovořím německy, či patřím k německému etniku, je stejně, jako kdybychom považovali za zločince všechny členy KSČ. Nevím co by tomu řekla společnost, kdyby se všem členům KSČ po roce 89 zabavil majetek, byli vyhnáni na Kubu, do KLDR, Ruska, nebo Číny, kdy měřítkem by nebyla řeč, ale ideologická sounáležitost. Navíc nemalá část českých Němců aktivně vystupovala proti Hitlerovi, zvláště poté co poznali jeho skutečnou tvář a kdy mu zprvu důvěřovali po silné diskriminaci první republikou. Nezaznamenal jsem, že by kdy členové KSČ aktivně vystupovali proti Stalinovi a jeho následovníkům. Je ironií osudu, že jsme se chtěli odsunem „zbavit nadvlády“ Němců a umožnili tak snadnou nadvládu Ruska. Čím to asi bude, že zničené Německo dosáhlo tak rychle blahobytu a takřka nedotknuté ČSR to nedokázalo po celou dobu vlády KSČ, o mravní nevyspělosti většiny obyvatelstva nemluvě. Mohli jsme toho být ušetřeni, kdybychom své spoluobčany, žijící u nás po dlouhá staletí, nevyhnali. Jejich um a vzdělanost pomohla právě Bavorsku, nejvyspělejší zemi Německa, kam jich bylo vyhnáno nejvíce. Zkuste si představit, když musíte během pár hodin opustit domov, o vše přijít a začít od nuly ve válkou zničené zemi – s pocitem neviny?! Pokud stále nejsme ochotni si toto vše připustit, vypovídá to něco špatného o naší povaze a charakteru. Potom se může snadno stát, že si nedávnou komunistickou zkušenost zopakujeme. …

Spojovat české Němce s Německem a nacismem je nesmysl. V jejich žilách koluje už po staletí česká krev stejně jako německá v Češích. Důkazem jsou i běžná česká jména německého původu (např. Klaus), nebo počeštěná (Parler – Parléř). Každý nezávislý soudní znalec musí „fakta“ uvedená v knize „NĚMCI“ snadno vyvrátí a potvrdí, že oba zákony byly flagrantně porušeny, jinou volbu nemá, pokud je skutečně nezávislý a odborníkem na svém místě. …

* * *

Ukázka z knihy komunistického novináře Michala Mareše: „Přicházím z periferie republiky“, (Academia Praha 2009), str. 45. 46, 47 (588 stran děsivého čtení).

… Nějak takhle to řekl Mistr Jan Hus: Přisámbůh, že Němec čestný člově­ku bližší je, než Čech neřádný. Za tato slova by také dnes Hus byl ne-li upálen, to ne, tedy designován jako: Ejhle, kacíř. Doufám, že rozumný člověk nebude považovat pisatele následujících sdělení za kacíře, když on, drže se skvělého vzoru Husova, tisíckráte se dovolávaného, také napíše: Drž pravdu, haj pravdu. Pravda vítězí a člověk nějakou tu oběť pro své vlastenectví rád vytrpí. Horníci, hrdinové práce, kteří neopustili severočeská hnízda ani tenkrát, když byla součástí Reichu, ti, kteří vždy byli věrnou stráží na hranicích republiky a dnes jsou pilíři všeho dění pocelý svůj život, pracovali s německými horníky a pracují ještě podnes. Těch se dovolávám. Otiskuji hlas těchto horníků, jimž nikdo nemůže podkládat zlého úmyslu a nikdo nemůže upřít pravého vlastenectví:

„S německými druhy jsme vezdy pracovali jako s dobrými druhy, jako kamarádi práce, dřiny a smrti. Chovali se k nám vždy slušně i za okupace, jejich děti chtějí zůstat horníky a chtějí se stát dobrými Čechy! Nedalo by se to nějak udělat s asimilací? Když už odsun, tedy lidí zby­tečných a škodlivých, naši kamarádi nejsou špatnými kamarády a chtějí věrně pracovat na svém úseku ke zdaru republiky. Co jména jako Fierlinger, Jungmann, Gottwald, Tyrš a jiná nedokazují, jací dobří vlastenci mohou se stát po německých rodičích? Měli jsme tu Slováky a utekli odtud, nedivíme se jim, dostali touhu po své užší vlasti. Z českých lidí sem málokdo do šachet půjde!“

Slovenský problém je těžký problém. Tak v Mühligových sklárnách u Teplic se pracovalo takovým tempem, že v květnu již mohla být satu­rována spotřeba okenního skla nejen v celé republice, ale byla naděje na vývoz patnácti vagonů skla denně do ciziny. Slováci se dobře naučili od odsunovaných Němců svému dílu. A pak přišly Slováčky, že chtějí ihned nové šaty. „Proč?“ „Abychom mohly jít do kostela!“ „I tak se pánu Bohu líbíte,“ bylo odpověděno. „Ano, pánu Bohu ano, ale ne hochům. Těm se líbí lépe oblečené Němky.“ Těžko takovému argumentu odolat a přes značné těžkosti byly Slováčky oblečeny podle svého přání. Pak přišli Slováci: „Nemůžeme vypadat hůř než Němci.“ I tu byly těžkosti s oble­čením a obutím, ale stalo se! A pak se všichni do jednoho usnesli, že pojedou domů. Jaro začíná, kdo nám pole obdělá? Němci jsou odsunu­ti, Slováci odešli, čeští hrdinové práce na svůj úkol nestačí, ze šestnácti vagonů denně se vyrábí asi polovic, časem se to jistě zlepší, ale těch zmeškaných příležitostí.

Co tedy dělat? Měl bych pro to recept. Každý občan, který je pro odsun Němců, nechť zákonem je také povinen nastoupit na jejich místo, kdykoliv a kamkoliv ho republika postaví. A bez řečí. Pak uvěříme také jeho pravému vlastenectví. A běda tomu, kdo by se zachoval tak jako ti, kdož dnes na hranicích českému jménu plodí ostudu!

I tuto reportáž ještě ukončíme mužem, který prý v Praze vyvolával po domech hadry, kosti, kůže. Docela nenápadně se usídlil v lázeňském městě v nouzové kolonii. Mimikry. A pak ho jednoho dne zadrželi v docela nenápadném dlouhém zimníčku. Jenže ten zimníček byl do posledního milimetru využit všitým hermelínkem. Milionová hodnota. A pak se vpadlo do toho jeho nouzového kvartýru a odvezli odtud tři pětitunové vozy, drahocennou kořist všeho druhu a zase za miliony.

A ještě jednu k citátu o Husovi. Chudá německá žena najde na ulici potravinové lístky na maso i tuky a jde na policii a tam to poctivě ode­vzdá. Maličkost, ale příznačná. Pardon, nezastávám se jí. Nic pro ni nechci, ona již byla odsunuta. Čekám jen nyní, kolik lidí na mne za­volá: Ejhle, kacíř. Možná, že již za několik měsíců bude mi dáno za pravdu.

* * *

Celé trestní oznámení ze dne 14.12.2014. Jedno už odloženo bylo, tedy bude zřejmě i toto. Podal jsem ho i z osvětových důvodů. Většina obyvatelstva stále nezná pravdu o tom, kdo byli ve skutečnosti sudetští, resp. čeští Němci i díky médiím a populistickém zneužívání tohoto tématu politiky. Jak jsou předsudky hluboce zakořeněné v nemalé části národa ukázala volba prezidenta, kdy zmínka o Němcích v BLESKu, zabránila zvolení Karla Schwarzenberga presidentem.

Jan Šinágl, 15.12.2014

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)