Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Když cizí lidé vnikli nedovoleně bez ohlášení do bytu Jana Masaryka v budově ministerstva zahraničí, zastihli jej v pyžamu. Vystrčili ho, přes parapet z okna. Nebyl vyhozen. Z psychických důvodů neudržel rektální svěrač sevřený, což je v náhlém děsu a strachu přirozené. Dotyčná část poznamenaného parapetu byla vyříznuta a je uložena v archivu. Vystrčením se dotyčný ocitl na šikmé rampě budovy. Chůze po ní či pozvolné posouvání se není bezpečné. Přesto postava, která se tam násilím ocitla se snažila nohama opatrně se posouvat stranou od okna. Krůček za krůčkem se to dařilo do té doby nežli postavě sklouzly na šikmé ploše nohy a začala padat. Spadla rovnou na paty, které jsou na snímku rozdrcené. Dopad musel být velmi tvrdý, protože při pitvě bylo zjištěno utržené srdce a játra. V ložnici ministra, kterou do té doby obýval sám byly nalezeny v popelníku mezi českými oharky, také nedopalky-vajgly ruských cigaret. Ukazuje to na přítomnost cizích osob. Také nepořádek svědčil o pohybech více lidí v místnosti, kde byl nalezen rozházený nábytek i povlečení v posteli.

Kniha staršího a zkušeného kriminalisty pana Jana Havla „Smrt Jana Masaryka očima kriminalisty“ na fotografiích i grafech názorně ukazuje, že dotyčný nespadl  POD okno, ale stranou, což svědčí o snaze zachránit se ustupováním po rampě stranou OD okna. Bohužel v době kdy žil /Stalin/, vlastním jménem Josif Visarionovič Džugašvilli, se v ČSR nikdo neodvážil mluvit o vraždě nýbrž o sebevraždě. Dokonce i jeho osobní tajemník pan JUDr. Antonín Sum se tak vyjádřil a přesto byl odsouzen ke třinácti letům vězení. Kdo a proč usiloval o smrt ministra lze jen spekulovat. Ze strany českých tehdejších stranických orgánů zde k takovému činu potřeba nebyla. Jan Masaryk byl oblíbeným členem vlády, ve které jak řekl zůstal, protože to slíbil svému otci. Je známá jeho poznámka po návratu čsl. delegace z Moskvy, kde jí bylo Džugašvillim, striktně sděleno, že Marschallův plán nabízený tehdy Spojenými státy Evropě pro vzkříšení ekonomiky nesmí být Československem přijat. Výrok, který po návratu ministr zahraničí pronesl zněl: „Odjel jsem do Moskvy jako ministr zahraničí a vrátil se jako stalinův pacholek."

O Džugašvillim byla známa jeho mstivost. Jak ukazují v současné době filmové televizní dokumenty, všechny své kolegy soudruhy, kteří s ním stoupali po Leninově smrti ve funkcích, nechal časem různým způsobem popravit. Dokonce i v dalekém Mexiku to odnesl Lev Trocký krumpáčem do hlavy. V Petrohradě S. Kirov, který pro svoji oblibu, jako jediný při volbách získal více hlasů nežli Džugašvilli, zemřel inscenovanou vraždou, po které mu dotyčný šel na pohřeb. A Jan Masaryk ten byl nedaleko.

Jmenovaná kniha popisuje výslechy jednotlivých osob skutečnými českými kriminalisty, ze kterých vyplývá, že Jan Masaryk po té co se situace měnila každým dnem, počítal s odchodem do exilu. Celá kauza byla velmi brzy kriminální policii odebrána a předána STB. O lidech, kteří měli na starosti v té době ostrahu ministerstva, se nemluví. Jak se jmenovali, jak se dostali cizí lidé do soukromého bytu ministra do druhého poschodí, ani co se s nimi stalo. V knize kriminalisty Jana Havla je mnoho dalších důležitých poznatků a jmen. Z USTRU nakonec tento charakterní odborník byl nucen odejít.

K.Mrzílek, 1.1.2016

* * *

J.Š.2.1.2016

Krok do prázdna Jana Masaryka aneb Dokonalý zločin

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)