… I psal se rok tisící devítistý čtyřicátý sedmý. Pročež neokomunistická justice po Listopadu 89 uzákonila, že na restituce se nevztahují křivárny, spáchané před dnem komunistického puče 25. 2. 1948. V r. 1993 tehdejší generální prokurátor ČR Jiří Šetina, jediný nekomunista v české justici, podal stížnost pro porušení zákona ve prospěch nespravedlivě odsouzeného J. A. Bati Nejvyššímu soudu: Předseda, ten hodný Otakar Motejl. …
Jan Antonín Baťa, 11. 3. 1898 až 23. 8.1965, byl nevlastním bratrem Tomáše Bati, tvůrce "nové průmyslové společnosti" (termín američana Filene) a tvůrce "systému přeměny dělníků na kapitalisty, jenž naznačil cestu k vyřešení základního problému lidstva - rozdělení na společenské třídy kapitalistů a proletářů" (výrok Edmonda Landauera). Tedy toho Bati, jenž stvořil batizmus jako nový společenský řád pro spořádaný mírový život v nebližší budoucnosti.
Jan Antonín Baťa, o dvacet let mladší než tvůrce Tomáš, byl - k překvapení světa - důstojným pokračovatelem génia svého bratra. Nic neslevil z razantní cesty průmyslového zázraku firmy Baťa. Dobyl si titulu krále bot. Jestliže svět nepřijal za svou cestu tiché sociální revoluce Tomáše Bati, byla v tom překážka formátu ryze mravního. Ten tehdejší svět se cítil pokořen firmou Baťa. Jan A. Baťa dál rychlým tempem modernizoval výrobní procesy celého sortimentu svých výrobků. Byl nedostižným výrobcem, jenž lácí především bot, drtil konkurenci i největších světových výrobců. Poražení konkurenti dokázali trauma své neschopnost konkurovat Baťovi přenést na špatně placené a propouštěné zaměstnance, i na vlády. Ty vydávaly zákony, jimž se otevřeně říkalo "protibaťovské".
Anglická a po ní i americká (USA) vláda zapsaly firmu Baťa na černou listinu dodavatelů říše přesto, že Jan byl v USA a zlínská firma Baťa byla pod okupační správou. Dokonce Američané ji i bombardovali, přestože vyráběla boty a pneumatiky.´
Nejhůř se ale po válce zachovala k firmě Baťa a zvláště k Janu Baťovi Československá republika. Napřed firmu znárodnila Benešovým dekretem. Dekrety znárodňovaly pod podmínkou, že firmy budou vlastníkům zaplaceny. Na takové zaplacení ale republika neměla. Tak Beneš dal příkaz Jana Baťu odsoudit.
Ano! Prezident republiky dal příkaz vojenskému prokurátorovi generálovi Jaroslavu Šrámkovi, členovi KSČ (všichni civilní soudcové soudit v takto zmanipulovaném procesu odmítli). Celou soudní frašku, jež je dosud ostudou a šrámem na tváři Beneše, republiky, národa i jména Čech, popíšeme příště, bude to až v první polovině dubna.
Rozsudek:… a odsuzuje se k těžkému žaláři v trvání patnáct roků… vyslovuje,... že celé jeho jmění propadá ve prospěch státu.
I psal se rok tisící devítistý čtyřicátý sedmý. Pročež neokomunistická justice po Listopadu 89 uzákonila, že na restituce se nevztahují křivárny, spáchané před dnem komunistického puče 25. 2. 1948.
V r. 1993 tehdejší generální prokurátor ČR Jiří Šetina, jediný nekomunista v české justici, podal stížnost pro porušení zákona ve prospěch nespravedlivě odsouzeného J. A. Bati Nejvyššímu soudu: Předseda, ten hodný Otakar Motejl.
Při vědomí, že datum 25. 2. je nepřekročitelné, chytil se Jiří Šetina, obecné pravdy, že spravedlnost buď je, nebo není. Proti GP Šetinovi nastalo běsnění. Starých i nových komunistů, a lidovců. Ten hodný Josef Lux veřejně naznačil, že jeho poslanci budou spolu s komunisty hlasovat pro odstranění Generálního prokurátora. Jiří Šetina odstoupil a jeho stížnost byla p. Motejlem zamítnuta. Ten se pak stal ministrem spravedlnosti.
11.3. 2016
Vrbík, Zlín, s použitím přílohy Jiřího Šetiny v knize manželů Edity a Nelsona de Olveira Dovětek.
* * *
Jan Antonín Baťa stále opomíjen a umlčován veřejnoprávní ČT!
Z české historie: ztraceno a nalezeno
J.Š.11.3.2016
Read more...