Jiří Krejčík: „Pánové já do bordelu nechodím, ale vím, že tam mají pořádek“. – Poláci: „S Němci asi prohrajeme, ale s Rusy bychom ztratili duši.“
Podívejme se do zpětného zrcátka. Platí to i dnes. Co vidíme. Větší zájem o koryto než o občany. Amnestii Klause, která ublížila občanům. Spolupráci dvou odlišných stran vznikla Oposmlouva. Shození naší vlády v době, když jsme předsedali Evropské Unii. Poslanci odsouhlasená možnost anonymně volit, aby se nepoznalo co kdo řekl, kdo koho volil. Proto mohlo 75% poslanců zvolit prvním místopředsedou parlamentu V. Filipa, člověka, který předsedá straně, od které jsme se chtěli převratem distancovat.
Klientelismus-protislužby v tomto dobře placeném uskupení funguje, protože díky jemu si pánové vyhoví, aby zůstal status quo. My nadáváme po právu na charakterově ničemného protektorátního Emanuela Moravce, ale udavače a spolupracovníka s komunistickou státní bezpečností od 15. dubna 1986, kdy podepsal Závazek, která zabíjela nevinné, ho poslanci zvolí 75% na prvního místopředsedu českého parlamentu! A NIC SE NEDĚJE!
Poslanci, kteří ho anonymně volili musí být buď bývalí členové KSČ, nebo klientelistickou dohodou, protislužbami bez skrupulí, bez zbytků charakteru to jde také. Dohodneme se. Ale co na to veřejnost? Ale jděte nebuďte malicherní. Dobrá, ale co ten zbytek těch 25%, kteří tohoto dalšího Sabinu nevolili? Mlčeli, neozvali se. Takže občane „Přejdi Jordán zanech všech nadějí“.
Dokážeme vymést ten Augiášův chlív, ty obojetníky co volí předsedu KSČM a ty ostatní co k tomu mlčí? Kdysi řekl zesnulý režisér Krejčík: „Pánové já do bordelu nechodím, ale vím, že tam mají pořádek“. Co je to tedy u nás? Ve zpětném zrcátku vidíme prodejnost, nezájem, nejednotnost což vytváří nespolehlivost, nepořádek a to s čím na východě počítají. Chaos.
My Češi umíme poslouchat máme-li nad sebou karabáč v podobě nácků, a bolševiků. Ale máme-li samostatně rozhodovat?
Po roce 1918, když jsme získali svobodu a neuměli jsme si vybrat niž těžšího nežli demokracii se kterou jsme neměli zkušenost natož praxi. Při troše skromnosti by nám království slušelo víc. Máme v něm staletou tradici. A s demokracii? Po dvaceti letech se rozsypala, když vojáci byli odvoláni z hranic. Proč bojovat, když za nás budou umírat jiní a my budeme vyrábět zbraně proti nim. Po válce vzteky bez sebe jsme konečně začali "bojovat". ZABÍJET BEZBRANNÉ. Bez soudu bezbranné české Němce z pomsty, jako wehrmacht, na východě, ale ten byl ve válce. Pár let nato nás v únoru tři měsíce před volbami okupovali komunisté. Mnozí jásali, mnozí byli odsuzováni na smrt v divadelních procesech. Vznikal plánovaný strach. Od roku 1939, přes komunistický puč českých komunistů v roce 1948, přes vojenský přepad Varšavské smlouvy 1968, až po rok 1989. Padesát let jsme dokázali hrbit hřbet což mělo za následek, že po převratu ač jsme radostně povstali, narovnat se dokázalo jen pár jedinců, po kterých na vedoucí místa přišla opět škodná Klausové, Zemanové. Proto se stalo, že předseda komunistické strany byl volen do předsednictva 75% procentem a k tomu anonymně. Nikdo proti tomu neprotestoval. Podle paragrafu je to "správné" a že je to nespravedlivé to nás nezajímá.
KOHO TEDY VOLIT?
V takové nouzi o slušné Čechy držme s těmi, kteří podporují jednotu Evropy o kterou se opřít můžeme, máme a musíme. Evropa jako celek se všemi chybami je dubisko, kde se pracuje vzájemnou diskusí, a kterou je třeba posilovat.
Slovanská vzájemnost? Podívejte se na „vzájemnost“ bratrů Poláků a Rusů kolik Poláků Rusové vyvraždili a sváděli to na jiné. Když na počátku války byli Poláci přepadeni Wehrmachtem, spojenci doporučovali, aby proti Němcům pustili Poláci přes své území Rusy. Dostali odpověď tuto odpověď: „S Němci asi prohrajeme, ale s Rusy bychom ztratili duši.“ Ostatně komunistické Rusko a nacistické Německo provozovali tehdy kamaráčoft. Také na Balkáně náboženská rozdílnost, nenávist stále trvá. Jazyková příbuznost není zárukou porozumění.
V Indii je 25 úředních jazyků, které spojují jazyky hindí a angličtina a demokratická diskuse.
Prodejnost, nejednotnost a hlavně klientelismus a možná i nepotismus /protěžování z moci svého postavení/, nás nikam do klidné vody nezavedou. Klausové, Machové, Zemanové, levicové strany tiše pracují na rozvratu, na oddělení, rozpadu, na nenávisti. Čas na to mají.
Vyměňme zpětné zrcátko za dalekohled a podívejme se dopředu do možné budoucnosti.
Evropská unie je rozpadlá. Pobaltské státy stále spolupracují s NATO, ale Rusko tak jako na Krymu svými nevojáky a zelenými mužíky se snaží „ochraňovat“ ruské občany, které tam přestěhoval Džugašvili, když předtím část tamějších obyvatel nechal vyvést do Sibiře. Vyšegrádská čtyřka se hájí proti infiltraci ruských tajných služeb. Ruské ambasády v Budapešti, Praze, Varšavě a Bratislavě jsou přeplněné, praskají ve švech a žádají další prostor.
Německo s Francií, Itálií a Benelux spolupracují. Bohužel další přísun migrantů zvyšuje napětí, nebezpečí atentátů a chaosu. Na Ukrajině stále více vítězí ruští nevojáci, v zemi se rozmáhá ještě více korupce a obyvatelstvo je již unaveno stále se snižující úrovní života i úpadkem slibů z bývalé EU. Oživlé náboženské spory, balkánských států narůstají. Rusko a Srbsko posilují vztah na vojenské úrovni. Rozpad evropského celku a znovuzískaná „samostatnost“ některých států Moskva nejen podporuje, ale snaží se ovlivňovat vznikající vlády ke spolupráci.
Podaří-li se Evropanům udržet celistvost Evropy, snahy Ruska o jejím opětovném rozdělení, po vzoru Postupimské konference, kdy evropské státy nemohly o sobě rozhodovat, by se nemohly uskutečnit.
K. Mrzílek, 24.7.2017
* * *
Prohlášení quislinga Václava Klause ze dne 13.6.2017
Není to o Mašinech, přesto je to totéž....
Příspěvek Jana Antonína Bati k čs. odboji během II. světové války
J.Š.24.7.2017