„Nikdo nedělá větší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může, nemá smysl.“ – Edmund Burke
My, občané České republiky, jsme znepokojeni současným společenským vývojem a hluboce se stydíme za lhostejný přístup naší země k pomoci lidem prchajícím z velmi kruté války.
V minulém století přitom naše společnost mnohokrát prokázala schopnost soucitu a pomáhala lidem v krajní nouzi. Ve 20. letech jsme podali pomocnou ruku lidem, kteří prchali před ruskými bolševiky, ve 30. letech uprchlíkům z nacistického Německa, koncem 40. let Řekům a v 90. letech utečencům před hrůzami balkánských válek, mezi nimiž byly i tisíce bosenských muslimů. Kdybychom nepomohli, mnoho z těchto lidí by zemřelo. Dříve jsme považovali za normální pomáhat, nyní máme v zahraničí pověst prospěchářů a egoistů. Velká část naší společnosti bohužel podléhá iracionálnímu strachu, který navíc šíří řada politiků a médií.
Je zde ale také mnoho těch, kteří se staví za práva lidí na útěku. Jejich jménem vyzýváme vrcholné politické představitele naší země: Jednejte jako státníci, kteří nemají zapotřebí být populisty a není jim lhostejný osud trpících lidí. Vydejte se cestou odvahy a lidskosti a budete mít naši plnou podporu.
„Nikdo nedělá větší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může, nemá smysl.“ – Edmund Burke
Velkým tématem je nyní dodržení či nedodržení evropských kvót. Česká vláda však neplní ani závazky, které si stanovila sama. Dne 8. července 2015 padlo rozhodnutí přijmout 1500 migrantů, zatím jsme jich ale přijali jen pár desítek. Vyzýváme proto vládu České republiky, aby tento slib naplnila a aby v rámci tohoto vlastního závazku přijala především syrské matky s dětmi, neboť to je nezranitelnější skupina, která dnes strádá v přeplněných utečeneckých táborech. Vžít se do pocitů těchto matek je snadné, neboť mateřská láska nezná hranic států ani rozlišnost kultury či rasy. Každá matka se bojí o své dítě a jejich situace je opravdu zoufalá.
Hlásíme se k té části společnosti, která strádajícím lidem na útěku z války a krutého diktátorského režimu aktivně pomáhá nebo se alespoň veřejně staví proti projevům xenofobie a rasismu. Jsme přesvědčeni, že naše země je schopna pomoci a že společnými silami jí můžeme vrátit její dobré jméno.
Děkujeme.
* * *
Podepsáno, nejsem lhostejný k utrpení druhých. Řekl bych, že to čemu říkáme "uprchlická krize" je prubířská zkouška našich skutečných charakterů. A tak jako se na prubířském kameni zjišťuje ryzost drahého kovu, tak se můžeme díky svému postoji k utrpení obětí válečných konfliktů, dozvědět spoustu doposud neznámého sama o sobě. Tedy, zda je za mnou zlatá, nebo hnědá čára...
P.S. A jinak, zajisté, že jsem naprosto svobodomyslný sluníčkář, světoobčan, liberál, havlovec, antikomunista a odpůrce nacismu a jiných hnusů. To jen aby bylo úplně jasno.
Miroslav Václavek, 15.8.2017
P.S.
Na ARD byly záběry, jak lidé prchají před válkou a hladem, kdy jsou celníky nalézáni na neuvěřitelných místech v automobilech a ve vlacích. Vylézají, resp. vypadávají plačíce, v bolestech, mnozí nedojeli, neudrželi se...
Jan Šinágl, 16.8.2017
Komentáře
Někdo spočítal, že pomáhat migrantům v místě jejich domova je cca 37 x produktivnější. Přitom v Sýrii už se téměř nebojuje a v Africe většinou také ne. Mluvíte o matkách s dětmi, které jsou však také muslimy a tedy budoucími dobyvateli Evropy. Ty matky tu budou dále rodit, jejich jedinou úlohou je totiž porodit co nejvíce džihádistů. Jinak jsou pro muslima bezcenné. Rád odvádíte téma jinam, nebo útočíte na protivníka v diskusi. To ale demokraté nedělají!!
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.