Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Podle všeobecné deklarace OSN o lidských právech, je skutková podstata nepromlčitelné genocidy dána, pokud se prokázal úmysl zničit národní, etnickou, rasovou, nebo náboženskou skupinu, částečně, nebo jako celku.

Čeho se dopustil Mladič?

Mladič nechal méně zavraždit než Beneš.

Mladič nechal méně vyhnat než Beneš.

Rozdíl je v tom, že Mladič nechal povraždit a vyhnat Bosence a Chorvaty, zatímco Beneš nechal povraždit a vyhnat Němce a Maďary.

Mladič konal ve válečné době, Beneš konal v době míru.

Mladič konal během války, Beneš konal po konci II.světové války, dle přání T.G.Masaryka a svého už od roku 1919 „tyto oblasti rychle odněmčit“, jak zveřejnila paní Daniela  Horáková v roce 1998 v měsíčníku „Svědomí“, č.11, z Frýdku Místku. Přes tyto historické skutečnosti omlouvá Beneš zločin vyhnání a jeho důsledky, jakými byly vraždy, znásilnění a loupeže, nacistickými zločiny.

V dopise ze dne 17.2.1941 potvrzuje polský president Sikorski jeho excelenci Dr. Edvardu Benešovi: „Váš postoj k odsunu Němců jste vyjádřil už v roce 1938, což je v souladu s polskými zájmy.“

Za kolektivní vraždy, vyhnání Bosenců a Chorvatů, je Mladič volán k odpovědnosti před soudem.

Benešovy dekrety, které kolektivní vraždy a vyhnání Němců a Maďarů legalizovaly jsou od 24.4.2002 součástí evropského práva, protože jsou podle českého Parlamentu nezpochybnitelné, nedotknutelné a neměnné.

Dekret č. 5: Diskriminace Němců a Maďarů (trvá dodnes) – v EU zakázaná

Dekret č. 28: Rasismus (trvá dodnes) – v EU zakázán

Dekret č. 126: Nucené práce specializovaných jednotek (otrocká práce)

Dekret č. 12: Vyvlastnění majetku zemědělců bez náhrady

Dekret č. 108: Zabavení nepřátelského majetku

Einschließlich Dekret č.115: Vyhlášení amnestie za zločiny proti lidskosti!

Z toho plyne názor evropského právního, hodnotového společenství a OSN: kolektivní potrestání Němců a Maďarů je správné a kolektivní potrestání Bosenců a Chorvatů je nesprávné.

Kolektivní potrestání neexistuje v právním řádu demokratické země – tvrdí politici.

Takto je měřeno dvojím metrem. Ale před soudem jsou si všichni rovni – tvrdí právníci.
Samozřejmě jsou také mezi sudetskými Němci špatní lidé a lidé s dobrým srdcem – jako v každé národnostní skupině.

Instinktivně si člověk klade otázku, co udělal špatně, když je ve věku 5 let naložen do dobytčího vagonu, zneuctěn, zbaven svých práv a vyhnán ze svého domova?

Byli to starci, ženy, děti a nemocní, kteří přišli o život v lágrech, nebo ve vězení. Jejich jediným zločinem bylo, že byli Němci, nebo Maďaři.

Dokonce bývalí odbojáři museli svůj domov opustit – pokud byli Němci.

Utečenci ze Slezska, děti deportované z venkova, zranění z nemocnic, vojáci, kteří své zbraně odevzdali – kde všichni zůstali?

Primárně není rozhodující, kolik obětí bylo zabito, ale jak a proč byli zabiti.

Rüdiger Stöhr, 3.6.2012

http://www.facebook.com/pages/Sudetenland-CZ/217258788299438

Norimberk 2012: 63.Sudetoněmecký den

Sudetští Němci v Československu až po Mnichovskou dohodu (1918-1938):

Laureáti Nobelovy ceny narozených na území Čech, Moravy a Slezska…