Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

… Zrovna tak málo vypovídá svědectví paní Čermákové. Díky jinému kriminálnímu vyšetřování, je nyní i k Vaší disposici listina se jmény 509 obětí vyhnání z Orlických hor, pořízená panem Franzem Kafinkou. Tato listina byla v roce 2002 pomocí německého státního zastupitelství v Hofu, zaslána státnímu zastupitelství v Brně. V loňském roce pořízená dokumentace filmovým dokumentaristou Davidem Vondráčkem, která odkazuje na historické prameny, předpokládá ještě mnohem větší počet zavražděných. Vy sama uvádíte, že v této oblasti docházelo k nezákonným popravám. Proto dost dobře nerozumím tomu, že k dnešnímu dni nevidíte stále žádné důvody pro to, že došlo ke kriminálnímu činu. ...

Odesílatel: SODALES SOLONIS o.s., Nejedlých 335, 267 53 Žebrák

Příjemce:

OSZ Rychnov nad Kněžnou

Náměstkyně JUDr. Vladimíra Matějková

Javornická 1501

Rychnov nad Kněžnou

516 01

ID datové schránky: uqvabkk

E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Vaše zn. : 2ZN 2059/2010-8 a Vaše rozhodnutí ze dne 13.12.2010

Nález 283 lidských kostí v Jedlové ze srpna 2010

Věc: Ad: Stížnost na postup policejního orgánu a nová žádost

V Žebráku dne 23. ledna 2012

Vážená paní státní zástupkyně,

S ohledem na Vaše dřívější rozhodnutí ze dne 13.12.2010, ve věci mé stížnosti na práci policie, o kterém jsem se dozvěděl až 18.6.2011, kdy jste moji žádost pro náležité vyšetření zhodnotila jako vyřízenou a požadovanou DNA analýzu pro určení stáří kostí z výše zmíněného místa nálezu jako nevhodnou, si Vám dovoluji podat tuto žádost.

1.

Dávám Vám za pravdu, že principiálně lze pomocí DNA srovnávací analýzy kostí provést jen jejich identifikaci. Po positivním výsledku srovnání genových vzorků členů rodiny, bylo by zde ale také možné dostatečné prokázání toho, zda se v roce 1945 jednalo o zavraždění sudetských Němců. V tomto případě by byl positivní výsledek DNA analýzy, tedy take odkaz na staří kostí. Rád bych Vám sdělil, že je stále ještě dost osob, které by byli ochotny dát k disposici své genové vzorky.

2.

Odmítáte další kriminalistické vyšetřování v důsledku nedostatečného podezření, že se zde mohlo jednat o trestný čin. Odvoláváte se na osobní svědectví pana Bohumíra Dragouna, podle něhož nalezené lidské lebky nevykazují žádné typické znaky po průstřelech. Rovněž tak se odvoláváte na svědectví paní Čermákové, která ale přitom ví o 21 usmrcených. Toto Vaše odůvodnění je dle mého názoru nedostatečné.

Tvrzení znalce Dragouna není dostatečně vypovídající, neboť jen posoudil, zda se u otvorů v lebkách může jednat o následky střel. Je ale známou skutečností, že zavraždění v Orlických horách přišli o život na různé způsoby. Byli zastřelení, oběšeni, utopeni, nebo umláceni k smrti. V mém dopise ze dne 17.10.2010, jsem upozornil na „stopy násilí“. V tomto odkazuje jistě i na Vám známou fotodokumentaci, pořízenou v rámci vyšetřování. Pokud přesto žádnou nedisponujete, mohu Vám ji samozřejmě obratem zaslat.

Zrovna tak málo vypovídá svědectví paní Čermákové. Díky jinému kriminálnímu vyšetřování, je nyní i k Vaší disposici listina se jmény 509 obětí vyhnání z Orlických hor, pořízená panem Franzem Kafinkou. Tato listina byla v roce 2002 pomocí německého státního zastupitelství v Hofu, zaslána státnímu zastupitelství v Brně. V loňském roce pořízená dokumentace filmovým dokumentaristou Davidem Vondráčkem, která odkazuje na historické prameny, předpokládá ještě mnohem větší počet zavražděných. Vy sama uvádíte, že v této oblasti docházelo k nezákonným popravám. Proto dost dobře nerozumím tomu, že k dnešnímu dni nevidíte stále žádné důvody pro to, že došlo ke kriminálnímu činu.

Dosud bylo stáří jmenovaných kostí určováno pouze skrze vizuální prohlídku, ale ne skrze přesné, laboratorní vyšetření jak je dnes běžně možné a v jiných případech stadardně používané.

3.

Na základě skutečnosti, že už i v minulosti se rodinní příslušníci pohřešovaných snažili o vyšetření vraždění a stále stejní znalci byli žádáni o stanovisko, žádám Vás nyní o alternativní pomoc:

Teprve potom může být s konečnou platností zodpovězeno, zda tento nález kostí lze vyloučit v souvislosti s poválečnými zločiny proti lidskosti, spáchaných v Orlických horách.

Svědky bylo pozorováno, že příslušníci České armády v 60. letech minulého století přemísťovaly naleziště lidských kostí v této oblasti.

Příbuzní pohřešovaných čekají dodnes na odpověď, co se stalo s jejich příbuznými a kde se nalézají jejich lidské ostatky. Není úkolem příbuzných hledat své mrtvé. Je úkolem a povinností statního zastupitelství a policie postarat se o řádné vysvětlení.

Předběžně si Vás dovoluji požádat o sdělení, za jakých předpokladů by mohlo být opět zahájeno vyšetřování.

V úctě k Vaší neodejmutelné odpovědnosti

Předseda SODALES SOLONIS o.s.

Jan Šinágl

- - - - - -

Odpověď náměstkyně státního zadtupitelství v Rychnově nad Kněžnou JUDr. Vladimíry Matějkové ze dne 13.12.2010

Konec dohadů: v Budínce umírali sudetští Němci

Z rozhovoru se spisovatelem Otou Filipem

Trochu to připomíná náš vztah ke komunistické minulosti, na kterou se zrovna teď také snažíme usilovně zapomenout...

Myslím si, že Česká republika je ve stejné fázi jako Spolková republika Německo před třiceti lety. Němci sice nezapomínali a nezapomněli na svou minulost z let 1933 až 1945, ale neměli chuť o ní mluvit. Nevím proč. Pro nás československé emigranty to bylo šokující. Přišli jsme do západního Německa a mysleli jsme si, že se dozvíme záplavu informací o zločinech německých otců. V novinách, v rozhlase ani v televizi však nic z toho nebylo. Na vás doma to také přijde, teď máte ještě jiné starosti, třeba s armádou, se vstupem do Evropské unie. Ale uvidíte, až se to zkonsoliduje, tak otázka bolševických zločinů a komunistické minulosti přijde znovu na přetřes. V České televizi, v novinách i v literatuře by se však už teď měla zachovávat svědectví na tu zlou dobu mezi rokem 1948 a 1989.

Sudetští Němci a Češi však jsou víc než sousedé, pocházejí z jednoho domu. Je to poznat?

Velice. To jsme s manželkou zjistili, když jsme se krátce po příchodu do Německa zúčastnili sjezdu sudetských Němců. Seděli jsme v sále, s podivem se rozhlíželi kolem a viděli jsme sudetoněmecké dědy a babičky v šátcích. Ježíšmarjá, vždyť to jsou vlastně Češi, kteří mluví německy! - došlo nám. Oni se vlastně ničím - až na řeč - od nás nelišili. Byli nám velice podobní a já s nimi soucítil, že je osud za jejich hříchy v době nacismu tak krutě potrestal.

- - - - - -

Před válkou a především během ní se stalo mnoho věcí, na které bychom zapomínat neměli, ať již to bylo vyhnání z pohraničí, koncentrační tábory, hromadné popravy po vraždě Heydricha a zničení Lidic. Jenže pak přišel konec války a byli jsme to my, Češi a Moraváci, kdo vyvražďoval německé vesnice, organizoval pochody smrti z Brna k rakouským hranicím, popravoval bez soudu v Praze, Postoloprtech a na mnoha jiných místech. Kdy v létě 1945 bylo zabít si "svého" Němce (muže, ženu, dítě) považováno za dobrou zábavu, které se účastnily i děti. S použitím principu kolektivní viny jsme vyhnali i lidi, jejichž jediným proviněním byla německá národnost a kteří s nacionálním socialismem neměli nic společného a nijak se neprovinili. A z německého obyvatelstva se najednou stali lidé bez jakékoliv právní ochrany, které bylo možné beztrestně okrást, znásilnit, týrat nebo v horším případě zabít. Už je to 66 let. Nevidím důvod, proč bychom se neměli Němcům omluvit za spáchané zločiny a bezpráví když oni se omluvili nám. Musíme se dívat do budoucnosti, ne se nimrat v minulosti, to je kontraproduktiv ní. Jeden zásadní rozdíl je v tom, že Němci své válečné zločince soudili, zatímco náš prezident Beneš veškeré protiprávní činy spáchané po konci války (mnohdy zločiny proti lidskosti) jednoduše amnestoval...

Nemůžeme akceptovat rozsudky Norimberského tribunálu a při tom mlčet o zločinech vlastních. Navrhuji prohlásit Edvarda Beneše za zločince. Zrušit usnesení parlamentu že se dané individuum "zasloužilo o stát". Přijmout usnedení, že Edvard Beneš je zločinec, který se "zasloužil" o hromadné vraždy. V Lidicích zemřelo asi 350 osob. Kdo natočí film o 35 tisících zavražděných sudetských Němcích?

Jaromír Demek, 29.1.2012

(http://cs.wikipedia.org/wiki/Jarom%C3%ADr_Demek J.S.)

- - - - - -

Se slovem „hřích“ mám problém? Neni mi stále jasno, kolik sudetských Němců „zhřešilo“? Jistě bylo několik takových, ale tyto zločiny byly naplánovány dávno předtím nástupem nacistů k moci. Již na počátku 20. století bylo uvažováno o „očištění“ Čechů od sudetských Němců. Tady vše začalo. Také počet sudetských Němců, kteří přišli různými způsoby o život, zřejmě nesouhlasí. Před dvěma lety se v České republice hovořilo o 15.000 obětech. Nedávno jsem někde četl, že po nejnovějších výzkumech se jednalo o 165.000 obětí. Adrian von Arburg, mladý švýcarský historik miní, že to skutečně mohlo být kolem 170.000 obětí násilného vyhnání při odsunu německy hovořícího obyvatelstva z Československa. O tato čísla se zřejmě budou komise historiků ještě dlouho přít...

Jan Šinágl, 2.2.2012